K O N E C

DOSLOV

Pribehy a osoby, ktere popisuje tato kniha, stejne jako veskere udalosti v ni popsane, byly autorem naprosto smyslene. Jakakoli pripadna podobnost se skutecnym lidmi a jejich pribehy, zijicimi v onech davnych dobach, je proto jen a jen ciste nahodna.

Docetli jste veliky a dramaticky pribeh jedne z nejvetsich a nelegendarnejsich kultur historie moderniho cloveka. Samotna casove i prostorove fascinujici kultura oznacovana nekdy jako ,, Zlaty vek lidstva "- gravettien vznikla nekdy pred vice jak 30 tisici lety a trvala vice nez deset tisic let. Byla to ohromna panevropska kultura, ktera korespondovala s malo zalesnenym terenem teto chladne doby, kdy bylo snadne zdolavat ohromne ??vzdalenosti bez vetsich prekazek. Gravet, jak mu zkracene nekdy rikaji archeologove, neboli odborne gravettien, nese jmeno po francouzskem nalezisti La Gravett, je dejistem celeho romanu. A my se jdeme podivat do jeho stredu, do legendarni Zeme lovcu mamutu - moravskeho gravettienu. Ta prosperuje a vzkveta tisice let, jeji unikatnost vede mnohe paleolitiky k tomu, aby ji nejak odlisili a ukazali jeji vyjimecnost a tak ji nazvali pavlovien, to po obci Pavlov na jizni Morave. To, ze takovato kniha vznikla prave u nas, neni nahodilost. Nas moravsky gravettien byl mimoradne vyjimecny i na evropske pomery. Take jeho vyzkum zapocal uz na konci 19. stoleti a to ne nejakymi nepodlozenymi samochvalnymi popevky, ale skutecne poctivou praci, ktera pred vice nez sto lety vedla k objevu nejvetsiho hromadneho hrobu cloveka mladeho paleolitu. Takze budme na tuto kulturu hrdi, jako byly hrde narody nekdejsich moravskych gravettiencu - profesionalnich severskych lovcu, kteri si dopravaji luxusu importovaneho krakovskeho pazourku ze severu.

Velke zmeny v kulturach jsou zapricineny vlivy dilem vnejsimi, dilem vnitrnimi. Tak archeologove zjisti, ze v pozdejsim moravskem gravettienu - pavlovienu je prima cesta na sever pro pazourek jakoby zablokovana. Hleda se nova cesta a tou je cesta pres vychodni uzemi a Zeme lovcu mamutu se otvira vlivu vychodni kultury kostenkienu. Paleolitikove rikaji, ze se tu objevila nova kultura, zvana wilendorf-kostenkien. Co se stalo pred 23 - 25 tisici lety? Jaka to mohla byt udalost? Je tu nejaka souvislost s prastarou kulturou aurignaceinu, ktera preziva na urcitych mistech Moravy z doby prichodu prvnich modernich lidi do Evropy? Nebo doslo k jinemu stehovani etnik? Nebo ke zcela jine udalosti?

Najednou se archeologie dotkla neceho, co presahlo jeji rozmer a jako bychom uz uz tusili ty davne, skutecne udalosti, ktere se dely tehdy ve skutecnem, realnem case a skutecnym, opravdovym lidem. Je to historie temer na dosah ruky, ale kdyz se pro ni natahneme, zmizi nam a zustane jenom pocit neceho blizkeho, co zustava v mlze tajemstvi.

Poradci trvali na tom, aby se roman odehraval v prostredi bohatych a mocnych lidi. Inspirovalo je nekolik podnetu od archeologu, kteri tvari v tvar urcitym faktum si velice dobre dokazi takove prostredi predstavit. Vychazeji pritom napriklad z urcitych naznaku plytvani kamennou surovinou, pripominajici plytvani bohatych urozenych u severozapadnich indianu.

Ja jsem se radeji vydal jinou cestou a vsiml jsem si, ze nektere kultury prirodnich narodu, ktere nejsou hierarchicky rozvrstveny, nemaji vyrazne profilovanou a specializovanou profesi samana. Jako napriklad Australci v busi. Zde je kazdy lovcem, sberacem i samanem. Ale jsou kultury, kde je spolecnost hierarchicky rozclenena a prave zde se objevuji lide, kteri tu a tam nebo i trvale na sebe berou roli samana, kdezto ostatni clenove komunity jim takovy post postupuji a sami samanskou praxi takto vyrazne neprovozuji presto, ze je i jejich zivot plne propojen s nabozenstvim a mytologii. A jestlize je pro samanstvi v gravettienu docela dost materialu i pres maly pocet vsech nalezenych hrobu, napriklad z hrobu z Brna, neni zadny duvod se branit predstave, ze takove spolecnosti mely podobne profilovane i dalsi hierarchicke posty. Lide jsou stale stejni.

Lide jsou stale stejni, ale kultury ne a lide uvazuji a jednaji prave v souladu se svymi kulturami. Paradoxne tento pribeh mel byt vlastne jen urcitou sondou a umeleckym experimentem, snad i odvaznym experimentem, jak je mozne videt pradavne kultury a vypadal v polovine prvni dekady 21. stoleti velmi novatorsky. Dnes mi tak nepripada. Ted, kdy je prace temer po sesti letech znovu prepracovavana a doplnovana, je toho ke zmene velmi malo. Pestrost kultur je zcela v poradku a nejvice je mi blizky takovy pohled na mechanismus evoluce lidske kultury, ktery generuje nove a nove kultury v prirozene variacni skale. A to ve vzajemne propojenosti a ovlivnovani i izolaci memetickym principem, kdy kazda stara predavana zkusenost a dovednost je vlastne vzdy nove a osobite uchopena. Je to zaroven dulezity adaptacni mechanismus. Take si rad hraji s modely spolecnosti, z nichz nektere nejsou jen obycejnymi lovci sberaci, protoze maji nejaky trvaly, nadbytecny zdroj potravy nebo surovin. Pak se do spolecnosti dostavaji zajimave, do te doby nezname prvky a jak zdroje mizi, kultury zanikaji s nimi. Ale jednotlive kulturni prvky mohou dale existovat a postupem se takto meni podoba sveta. Kultury se proste generuji a to ne jen jako opakujici se nudna struktura, ale v nevidanych modelacich, kdy se globalne typy kultur mohou takto zmenit. Tato koncepce vysvetluje rozpor mezi tim, ze uz temer milion let stare projevy cloveka poukazuji na lidske chovani, jak je zname dnes, presto, ze kultury jsou zcela odlisne. Neni proto nutne hrat si se znamenkem minus a degradovat myslenkove schopnosti urcitych davnych lidi podle toho, zda meli kalhoty nebo kolo. Evolucionalisticka teorie v oblasti kultury je mozna tim nejvetsim omylem a prakticky tim nejvetsim zlem, kteremu verime a je to nase mytologie. Naopak Kultury chapane jako nezamenitelne paralelni celky, podobne jako osobnosti, patri do koncepce pluralismu, na kterem stoji moderni antropologie. Jestli Vam to pripadne nove, no neni to chyba autora. Pan Francis Boas tuto koncepci prosazoval jiz na konci 19. stoleti. Ano, ctete spravne, to je ta epocha letajicich balonu a zeleznice a snad prvnich automobilu. A zase to nebyl jen tak nejaky osamely strelec, ale zakladatel moderni americke kulturni antropologie.

Presto, ze mohu mit kladny vztah k prirodnim narodum, musim vedet, ze v urcitou dobu mohou byt na tom mimoradne dobre se zdroji, jindy je potkame v krizi a jejich chovani a politika tim budou odlisne. Z mirumilovnych lidi se mohou stat valecnici a snad naopak z valecniku filozofove. Veda o kulturach je velmi spletita a nadherne tajemna. Dulezite jsou zdroje, charakter chovani lovne zvere, stabilita pocasi a podobne. Mnozstvi badatelu naslo velikou radu ruznych principu a mechanismu co, kdy, kde, jak a s cim souvisi a kdyz vidim Gaty, Lovce mamutu v me praci vim, ze jsem je chtel zastihnout v tom peknem svetle, mezi dvema ekonomickymi vzestupy. V dobe, kdy jsou rovnostarsti a citlivi. Jaci budou, az jim zdroje prirody zase budou poskytovat plny blahobyt? Opusti snad nektera uzemi, protoze budou mit zdroju za humny habadej? A co se stane, az jim nektery zdroj dojde? Mezitim jejich uz nepouzivane uzemi zabere jiny kmen. To nutne musi vest ke konfliktum. Boj o zdroje je neco, co spojuje lidi stejne jako zivocichy a tahne se dejinami jako princip, ktery vzdy stoji jako seda eminence v pozadi a u zrodu udalosti minulych, jsoucich i pristich.

Cela prace je pribehem napsanym jako pohadka pro dospele a odrazi se v nem to nejkrasnejsi, cim nasi Dusi moderniho cloveka mohou prirodni narody obohatit.

Prirodni narody maji velmi priznivou filozofii. Je ji sdileni, je ji vzajemnost, pomoc, porozumeni a velka, nezprostredkovana blizkost. Tu jsem vtiskl Gatum, kteri jsou vlastne onemi pavlovienci, ukazujicimi nam onen nejbeznejsi obraz tehdejsiho sveta. Takovi lide se vyznali v tehdejsi krajine, dovedli cist z pocasi a predpovidat je stejne jako hojnost tech nebo zvirat a dovedli se vzdy na jejich lov dobre pripravit. Byl to skutecny zlaty vek lidstva, jak se muzeme docist v mnoha odbornych publikacich. Nepocitili hlad, zili v hojnosti a vlastne by jim clovek dnesniho sveta mel zavidet a urcite zavidi. Nabrusy zubu ukazaly, ze tito lide nikdy netrpeli nouzi. Co na to rict? S cim srovnat tuto kulturu? Tezko se to porovnava jak s mladsimi loveckymi kulturami, stejne jako s realitou stredoveku ci bidy a hladu poslednich stoleti, plnych nepokoju valek, hladomoru a tragedii.

Ale byla zde i druha strana tehdejsiho sveta. Na lebkach muzu se objevuji rany, vedene zepredu ostrymi, tezkymi predmety. Jakoby si muzi jeste stacili zakryt oblicej a rana dopadla na hlavu. A to nejsou zraneni jen u nas na Morave, ale uplne stejna najdeme trebas i v dalekem Rusku. Takze jak to vypada a jak se da predpokladat, lide jsou stale stejni.

Vlcci jsou realitou, kterou popsali osteologove, specialiste na kosti. Nejen, ze tito mali vlci byli zakrsli, ale meli i domestikacni znak - totiz zuby se jim nechtely nejak vejit do male tlamicky. Navic zachazeni s jejich kostrami ukazalo dost velke zvlastnosti. Vlci a nejen ti byli ulozeni podobne jako nekteri lide. Na lokalite u Moravan na Slovensku byl nalezen sob s kostmi v anatomickem poradku. To neni normalne mozne, pokud zvire nezasypete driv, nez se k nemu dostanou mrchozrouti. Na nalezistich nekdejsich taboru se dokonce nasla i kostricka maleho hlodavce v jedne jame, kde byl snad drzen take jako domaci mazlicek. A proc ne, lide jsou stale stejni a nikdo jim to dnes nemuze zakazat. Kdyz takove chovani bylo soucasti takove kultury, proc ne.

Prosli jsme s nasimi hrdiny velky kus Evropy, zjistili jsme, ze pocasi muze byt uplne jine nez je dnes a krajina muze byt uplne odlisna od te soucasne. A dokonce jsme zjistili, ze pobrezi vypadalo naprosto odlisne od toho, ktere mame dnes na mapach. Cely svet jakoby se tak hybal a jakoby zil. Je promenlivy, stejne jako kazdy jiny zivy tvor a jak uz dnes vime, nejspise je plny zivych mikroorganismu skrz naskrz. Jak predvidave je animalisticke nabozenstvi davnych narodu.

Proc jsem pouzival pro Dusi a Duchy velkych pismen? Pro nekdejsi lidi byla mytologie ziva, byla soucasti vsedniho dne jako u vsech prirodnich narodu, neni pro ne mozne mluvit o Bohu, Duchu ci Dusi a nemyslet na to, ze je to velika a mocna bytost a jeji zivost a velikost jsem chtel takto vyjadrit. Aby si dnesni clovek uvedomil ten rozdil mezi nekdejsima soucasnym chapanim.

K cestovani, co dodat? Archeologie nam doklada stovky kilometru importovane kamenne suroviny a ta byla na vahu tezka. Jak to vypadalo s lehcimi materialy si muzeme jen domyslet, ale v Severni Americe tamni indianske kmeny take dovedly obchodovat na tisice kilometru. Vlastne cely gravettien byl propojen, sosky venusi mely jednotny kanon proporci a kamenne nastroje spojovala technologie vyroby malych cepeli s otupenym bokem, takzvanych gravetek. Ty vlastne daly nazev cele teto epose. Sam jsem byl na lokalite Petersfels v Nemecku. Je to lokalita mladsi, z pozdejsi epochy magdalenienu a tady tomu bylo obdobne. Na jedinem nalezisti jste nalezli morske ulity jak ze stredozemniho more tak z Atlantiku, prestoze obe vodstva byla vzdalena pres tisic kilometru. Na podobnem nalezisti dokonce nalezli archeologove obrazek morske zelvy.

Jeste mnoho lidi udivuji lode. Lode jsou etnografickou realitou, u prirodnich narodu zcela beznou. Mnoho nam usnadnuji zivot a zivot nomadu byl spojen se vsim, co mohlo dopravu usnadnit a mnohdy ji vubec ucinit realnou. Bez sneznic, lyzi, sani ci smyku by nebylo mozne se pohybovat vysokym snehem a stejne tak je to s vodou a lodemi. Z takovychto dob se sice lode s nejvyssi pravdepodobnosti nedochovaji, ale ja neverim, ze by pred vice jak dvakrat tak dlouhou dobou, ktera nas deli od romanu, predkove dnesnich Australcu letali na jizni kontinent v helikoptere nebo na letajicich kobercich.

Kde jsem bral inspiraci k tem davnym pribehum? Byl jsem v tabore davnych lovcu, sedel jsem v davno opustene chate, kterou lemovaly uz jen velke, provrtane kosti mamutu, prochazel jsem velkymi hromadami rozpadajicich se mamutich kosti a kolem me behaly moje tehdy male deti, ktere si zde hraly na honenou, stejne jako deti nekdejsich lidi pred tisici lety. Moje dcera Zuzka, kdyz psala sve ,, Pohadky z praveku "pro deti, nemusela se nikdy pracne pidit a hledat slozite materialy k pribehum, aby zjistila, jak to tehdy v davnych dobach vypadalo. Sedla a psala, jakoby se sama rozpomnela na neco davneho , co ji vdechlo to samo velke, davne naleziste z epochy Lovcu mamutu uz jako male holcicce. Jakoby ji neco tajemneho a neviditelneho oslovilo.

Drzel jsem v rukou mnoho etnografickych predmetu z tech dob. Plastiky zviratek z palene hliny, otisky prstu i otisk cele, sevrene dlane jsem sviral ve sve. Drzel jsem lopatky na odhrabavani hliny i snehu, videl jsem nespocet podivnych predmetu, ktere nikdo z nas neumi pojmenovat a netusime, k cemu slouzily. Predmetu co vypadaly jako hrebiky, jehlice, zavazi do kyvadlovych hodin, billiardovou kouli a mnoho dalsich a dalsich predmetu nebo jejich zlomku. Drzel jsem je a poslouchal, o cem septaji. Vzdy, kdyz se v depozitari ztisime a tyto predmety si mysli, ze jsme odesli, a ze jsou samy, zacnou vypravovat svoje davne pribehy a pribehy davnych hrdinu.

DALSI VELKY PRIBEH NA POKRACOVANI SE PRIPRAVUJEO




ZAPAS | Probuzeni Ducha 1 | Probuzeni Ducha 2 | Probuzeni Ducha 3 | Probuzeni Ducha 4 | PREROZDAVANI KARET | HORICI ??HORA | Na UsvitU Velkeho kouzla | HORICI ??HORA II | SIN TEMNOTY |

© um.co.ua -