AS BOJE

Seda obloha, spousta zvlastnich dni, v nich slunce sviti za obzor

a hvezdy zari divnou tmou, vsechno se diva na tu plan podivnou.

Neznas jmena svych nepratel,

ani v myslenkach o nich nejsi zadny badatel.

Nevis, kolik stoji proti tobe nepratel,

asi je to pro tebe pouhy pakatel.

Ja taky neznam jmena tech naproti,

nevim co se jim v hlavach honi,

jsou pro mne jako stado koni.

Tak jen vezmi do ruky zbran

a hodne rychle se bran.

Seda obloha, spousta zvlastnich dni, v nich slunce sviti za obzor

a hvezdy zari divnou tmou, vsechno se diva na tu plan podivnou.

Neznam jmeno tvy,

vidim jenom ciny svy.

Ciny a skutky hrdinsky.

Dotknu-li se te, budes zesmesnen,

zranim-li te, budes ostouzen,

zemres-li, stanes se legendou.

Splynes se zemi touto nadhernou.

Na uroven Bohu budes povysen.

Stanes se pisni, stanes se idolem.

Pro kluky, pro holky, pro reci naramny,

stanes se symbolem,

stanes se pisnickou.

Seda obloha, spousta zvlastnich dni, v nich slunce sviti za obzor

a hvezdy zari divnou tmou, vsechno se diva na tu plan podivnou.

V bubinku se sterchatkem,

v pistalce ze dreva,

z fletnicky z labute

tvuj zivot ozije.

Na chvili ozijes, na chvili se vratis,

na okamzik pouhy se zbavis touhy.

Jakoby procitnes,

na chvili se vratis.

Jen na chvili se vratis,

ale jen na malou chvili se vratis.

Seda obloha, spousta zvlastnich dni, v nich slunce sviti za obzor

a hvezdy zari divnou tmou, vsechno se diva na tu plan podivnou.

Jizni Gatove kolem roku 26 364 pred nami, tanecni pisen za doprovodu velkeho samanskeho bubnu, malych tanecnich bubinku a pistal.

Lovce jsme opustili zrovna ve chvili, kdyz toho vseho na neho bylo zrovna mnoho. Pripomenme si, ze se zamiloval do podivuhodne divky, ktera stala mezi dvema svety. Zdal se mu o ni podivny sen, ale on jejich vztah neresi, misto toho odjizdi kamsi na jih s nejakym zahadnym nakladem. Mozna chce zacit obchodovat, aby byl take bohaty a mocny a otec divky tak dal snaze ke snatku dovoleni. To je klidne mozne, kdo vi? A Kdyz uz na cestu vyrazil, pribyla mu starost o jednoho mladika, do ktereho se zneprateleni domorodci porad necim uspesne strefuji. A aby toho nebylo malo, nakonec se Lovec vydal uplne na opacnou stranu, domu, aby dohnal prave propustene soby s honaky. Ted lezel v melkem, vlhkem dulku, porostlem kolem bujnejsi vegetaci a pozoroval chumel nepratel, jak porazi soby a jak se o ne cizi lovci handrkuji a videl u nich predmety, ktere patrily honakum. Zdvihnul se, aby lepe videl. Mel pocit, ze vidi svlecena, zohavena tela lezet v blate na okraji male plosiny pred svahem. Mozna se mu to jenom zdalo, nevi, je prilis daleko, ale priblizit se vic by bylo nebezpecne. Lovci nezbyva, nez cekat.

Cizi lovci se hadaji a ted prichazi dalsi lide ... asi s nejakym nacelnikem a hadaji se jeste vic. Lovec jim nerozumi, ale je jasne, ze prichozi vazeny muz nesouhlasi s necim, co udelali. Ted lovec vidi zcela jasne, ze tri muzi z vypravy Katariu jsou mrtvi. Nechci se rozepisovat o detailech.

Lovec premyslel, co ma delat. Co by mohlo davat vsemu nejaky smysl, ale nic nevymyslel, nic smysl nedavalo. Jen se roztrepal zimou z provlhleho obleceni a nedostatku pohybu. Tise se vytratil a vracel se podel reky nazpet ke Katarium. Ti po nem malem vystrelili, jak byli doplaseni. Lovec nalodil svuj balik do sve stare lode, zabalil se do kozesiny, usedl k baliku a v sede jim vylicil, co videl. "Ja mam poslani a jedu ho splnit. Ani vy tady uz nicemu nepomuzete.

Pokud chcete neco napravit, obchodujte tak, abyste mohli alespon nejak pozustalym doma nahradit ztratu blizkych. "

Musi trvat na svem odmitnuti. Oni zde maji malou armadu, profesionalni vyjednavace a on se honi za jejich zalezitostmi. Kdyz jim bude pomahat, ani nepoznaji, jak jsou sami neschopni. Nato lovec mavl veslem a zmizel za zakrutem reky.

Katariove stali jako opareni, vsechno se jim zvrtlo, vsechno je spatne a dokonce je mozne, ze tohle je teprve zacatek. Vojaci byli vychovani v jine mytologii a verili, ze je to prace nepratelskeho kouzelnika, ktery na ne posila jednu ranu za druhou. Katariove byli pragmatictejsi a dobre vedeli, ze vse se tak nestastne podelalo, protoze to pekne zvrzal Kanah.

Katariove nemohou jit pro mrtve, ale mohou nalodit raneneho Teneku a vezt ho, osetrovat ho a treba ho nekde nekomu po ceste sverit, ale kdo vi, co se priste stane.

Lovec vesluje, diva se na pomalovany balik vpredu na pridi lodi a sam sedi az na same zadi. Vytahl si zespodu nejsirsi veslo a rychle zabira az se mu z cela rinou proudy potu. Chce odsud pryc, jen jak to jde nejrychleji. Znovu zapali lampu a po klidnem, tichem Dunaji leti jeho lod jako strela. Sleduje siluety brehu, zkousi hloubku a take posloucha rev lvu, kteri ohlasuji, ze tohle to cele je jejich uzemi. A snad dokonce nejakeho lva i zahlednul, ale v tom seru to mohlo byt cokoli, co se hybe a je svetle. Kdyby ho nepratele pronasledovali, urcite by za nim nesli v noci. Noc je cas Duchu a Duchove mohou cloveka i roztrhat. Lovec se vsak neboji, ma sebou sveho Ducha ochrance, ktery sidli v baliku a kolem nej a ten Lovce urcite ochrani. Teprve bolest v rameni, unava a zizen primely mladeho muze zaplout do rakosin uprostred koryta, kde na jednom ostruvku najel pridi na breh. Tady si lehl na dno lode, zabalil se do kozesiny a snazil se usnout. Nevedel, jestli spi, ale dalo se mu, ze lezi v dulku a pozoruje nepratele, kteri pojidaji Katarijce. Uvideli ho a zacali ho honit. On pred nimi utikal, ale bylo to jako ve zpomalenem filmu. Chtel bezet rychle, ale nohy mel jako z olova, strilel po nich sipy, ale ty letely tak pomalu, ze si je jeho pronasledovatele prohlizeli v letu a vyhybali se jim jako line se vlekoucim hlemyzdum. A tak se vice a vice nepratel priblizovalo a Lovcovy boty najednou ztezkly, nafoukly se a byly plne vody, takze vubec nemohl bezet. Pak zase naopak bezel bosy po trave u nich na horach, vsude kolem bylo teplo a dedecek zrovna sundaval ze stanoveho kominu uzene maso a daval mu ochutnat. Pak byl malym chlapcem a s dedeckem sli na navstevu za nejakym jeho davnym pritelem. Ten mel doma soba. Posadili chlapce na jeho hrbet a on, maly Lovec, jezdil jako pan. Drzel se mohutneho parozi a jezdil cele hodiny. Pak se mu zdaly same nesmysly, nocni Duchove mu do hlavy smichali vsechno mozne a tak se mu zdalo o lvech, rece, stromech, mrtvolach, Gomepsis, obrich stanech, prodejcich vselijakeho neuzitecneho zbozi a take dokonce io tom, ze Gomepsis se rozhodla prodavat lidem v kraji drivi, vodu i vzduch k dychani a tvrdila, ze je nejlepsi prodavac vzduchu na svete, a ze ji to prinese nesmirne bohatstvi. Najednou uz to nebyla Gomepsis, ale jeji otec Sal Katario a ten prohlasil, ze vsechno patri jemu a Katarijcum a vsichni mu musi za vsechno platit. Nechtel nikoho pustit do lesa na drivi, nikdo nesmel lovit soby, protoze uz vsichni patrili jen jemu. Nikdo nesmel pit z rek vodu, ale musel jit a koupit si ji u Sala Kataria. Dokonce prodaval i mista pro postaveni stanu. Jak komicke a absurdni. Zdalo se mu, jak Gomepsis place, ze se jeji tatinek uplne pomatl, ale pak se opet nejak promenila a naopak byla tvrda a bezcitna a vysvetlovala mu, jak to ted vsechno dostane ten spravny rad. Kdyz nekdo bude chtit jist, ohrat se, napit se nebo dychat, odslouzi si vsechno u Katariu. Jak to bude pekne, jak ji a Lovci budou vsichni slouzit, jak si teprve potom budou moci zit a poznaji konecne opravdovy lidsky zivot. Lovec ve snu Gomepsis oponoval, ze neni Katarijec, ale ona se na neho podivala jako lvice a v ten okamzik z ni lvice byla. "Ty nejsi Katarijec, tak co tu chces? Ty ses chtel vmisit mezi nas, vyvolene a uzivat si vsech vyhod, ale odhalili jsme te!" a najednou Lovce honili nepratelsti lovci, Katariove i Gomepsis, tedy vlastne uz lvice a zdalo se mu o strasnem boji a o velike valce, kdy mel na sobe helmu ze silne, syrove mamuti kuze, vestu z kuze pratura a stit z mamuti silne naparovane kuze. Jeste na nem byla na okrajich srst, ktera vlala kolem, i kdyz byla svazana do bezpoctu copanku. Mel dreveny, oboustranny mec, posety desitkami silicitovych mikrolitu, sedel na sobovi, ktery byl take pokryt stity a vrhl se do valecne reze. Jeho mec rezal protivniky tisici ostrymi vybezky a prichazel o sve kameny pri narazech na stity a pancir protivniku. Po chvili byla zbran bez kamenu, proto vytasil dalsi, jeste vetsi mec, ktery mel v sobe zasazeny svitici kameny. Ty byly slozeny v jediny mozaikovy mnohotvarny brit. Zbran tak svitila, ze se najednou na neho vsichni divali a on sam hnal vsechny nepratele pred sebou. Najednou vsak jeho sob klesl na zem a on se sam se pri padu o mec skarede porezal. Nepratele se zastavili a kdyz videli jeho mec na zemi, s revem se vrhli zpet do boje.

Strasny sen. Lovec se probudil jeste v noci, kolem byla tma. Jen se vymotal, aby si odskocil, pak se zase peclive zabalil a spal dal. Jen doufal ve sny, ktere mu daji zapomenout na nocni mury a nechaji ho odpocinout.

Rano se vzbudil za sera, zpoceny a roztreseny dalsimi strasnymi sny. Jeste lezel, kdyz ho napadlo, ze mozna ti Katariove nebyli ani tak neschopni, jako spis protreli. Vlastne se chovali tak, jakoby potrebovali pomoc, on se nabidl sam a riskoval za ne zivot. Oni uz nic neriskovali, nastrcili a zmanipulovali jeho. "Kdyby vsak byli tak dobri manipulatori, nemohli by prece dopustit tak zbytecnou roztrzku s domorodci," uvazoval Lovec dal. "Ale mozna je to jen sila nasi viry v jejich schopnosti ovladat a vladnout druhym. Dedecek mi neco takoveho taky jednou rikal." Predstava, ze by mohl byt pro ne jen nastrcena figurka, jej vsak desila. ,, Mozna me jen tak nastrcili .... uz pro ne nic neudelam, i kdyby toho bylo skutecne zapotrebi! Je to jako strilet z luku. Prohybate luk dozadu jen proto, aby nakonec vystrelil presne na opacnou stranu. Mozna takhle s lidmi manipuluji. "

Lovec se na ostruvku protahl a hned vesluje co nejdal od techto prokletych mist. Voda cakala kolem, kdyz z ni vytahoval veslo. Vzal si pomalovane, aby mohl zmizet mraku kouzel a manipulaci, ktery kolem sebe siri Katariove.




Historie | Prakticke uziti venusi - Malta | HOLOCENNI KULTURY I. - kultury poslednich 12 000 let | Venuse s rovnymi vlasy Venuse s vlnitymi vlasy | Dekujeme za pozornost a nashledanou | ZVIRATA SEVERU | O autorovi | Libor Balak | SPRAVNE DEVCE | VYPRAVA |

© um.co.ua -