Magdalenien

  1. MAGDALENIEN
  2. MAGDALENIEN

Velika zapadoevropska civilizace severskeho loveckeho typu. Objevuje se po velkem glacialnim maximu nekdy pred 20 000 lety, ve stredni Evrope o nekolik tisic let pozdeji. Magdalenska kultura konci spolu s oteplovanim a prechazi do postmagdalenienske kultury. Je soubezna s postgravettienem, solutrenem a pozdeji hamburgienem. Na rozdil od predchoziho gravettienu je ,, madlen "orientovan na stadni, rychle se reprodukujici severska zvirata jako kun a sob. Zivot madlencu se toci kolem techto zvirat a jejich pohybu. Na jednom nemeckem nalezisti jsou lastury jak ze Stredomori, tak z Atlantiku. Z jine nemecke lokality zname rytinu morske zelvy. Mimo kosti a slonoviny se vyznamne zpracovava i parohovina. Kulturni doklady jsou cetne, kostene jehly, hroty a casti zbrani, nejruznejsi predmety. Sosky a skicy zen jsou zjednodusene a znackovite. jsou orientovany predevsim pro pohled z boku , maji vystrceny zadecek a nenesou zadne vyznacne popisne realisticke anatomicke detaily ci etnograficke informace. Je mozne, ze se jedna predevsim o erotizujici symbol, ale spojeny s nejakou mytologii, ktera tento symbol generalizuje a cini jej zivotaschopnym po nekolik tisic let. V lovu se uplatnuji strategie vhodne pro lov koni a sobu. Vyuziva se teren, zrejme i vhodnych surovin pro stavby kamennych strasaku pri vedeni stad do pasti. Proto se zrejme casto vyuzivaly krasove oblasti s vapencovymi balvany a nektere jeskyne pro deponovani surovin, ty obzvlaste velike ke stavbe stanu ci jurt. Prvotni vyzkumy paleolitu se odehravaly predevsim v jeskynich, prestoze davni lide pochopitelne jeskyne vyuzivali jen okrajove, byl vyzkum jeskyni priznivy z nekolika duvodu. Jednak diky snadne dochovatelnosti materialu v jeskynnich sedimentech, dale byl vyzkum velmi casto snadno pruchozi majetkopravne a na rozdil od archeologie v otevrenem terenu bylo v jeskynich pro vyzkumniky stabilni klima. Soustavnym intenzivnim zajmem vyzkumniku o jeskyne tak snadno vznikl dojem ohromne ??obliby jeskyni, coby pribytku davnych lidi. Magdalenienske pohrby jsou minimalni a zcela vyjimecne a neposkytuji takove informace jako predchozi gravettien. Sibirske lokality Malta a Buret z doby magdalenienu (ale do magdalenienu nespadajici) naopak pokracovaly v gravettienske tradici a vedle mnozstvi nejruznejsich predmetu zname mnozstvi sosek a to jak nahych, tak s odevem, s vyznamnymi informacemi o ucesech. Lokalita blize k zapadu - Mezin (take nemagdalenienska lokalita) zase neuveritelne kombinuje prvky plne stojici zenske figurky s postavou vystrkujici zadecek. To vse za velikeho zvytvarneni a silne dekorativniho a geometrizujiciho pristupu, takze vypadaji pro laika tezko identifikovatelne. V moravske archeologii je nejvyznamnejsi lokalitou jeskyne Pekarna. V Moravskem krasu je vice mensich lokalit a jsou i dalsi lokality ve volne krajine. V Cechach je magdalenien spojen s Ceskym krasem a nalezem casti lidske lebky.




Misto paleolitickeho cloveka v dejinach lidstva | Lovci sberaci | Komplexni lovci sberaci | Komplexni lovci a sberaci v minulosti | Fyziologie - co vytvari cloveka? | Variabilita kultur | Stary paleolit | Prechodne kultury | Mlady paleolit | Gravettien |

© um.co.ua -