Variabilita kultur

  1. Aplikace socialne-kulturni antropologie pro prehistorii
  2. Co je to kulturni chovani? Co je to Kultura?
  3. HOLOCENNI KULTURY I. - kultury poslednich 10 000 let
  4. HOLOCENNI KULTURY I. - kultury poslednich 12 000 let
  5. HOLOCENNI KULTURY II. - Kultury bezne zpracovavajici kovy
  6. Kostenkien a kostenkovsko-avdejevska kultura
  7. KULTUR PALEOLITU

Kultury, ktere vytvareji lide, jsou a byly velmi rozmanite. Rozmanitost je vlastnost kultur, podobne jako jsou rozmaniti a individualni lide, tak individualni jsou kultury. Kazda je jedinecna a ma svoji specifickou historii. Do jejich variability se promita tvorivy lidsky pristup, klima, surovinove moznosti, kulturni dedictvi (povedomi o sobe, mytologie, hodnoty, obecny pristup, vzdelanost), politika i mentalita i nalady etnika. To vse tvori pribeh dane kultury. Navic mohlo byt dulezitym faktorem i mnozstvi predanych informaci z generace na generaci (memu). Je mozne, ze u starsich staropaleolitickych populaci, kde byl mozek mensi, byl rychlejsi i vyvoj jedince (i dospivani spojene s o neco mensim mnozstvim predanych informaci) a to se mohlo projevit v jinak zamerene kulture, kdy objem tradic byl omezeny. Take se do pestrosti kultur muze promitat odlisna fyzicka stranka populaci, ruzna odolnost vuci klimatu, nemocem, ktere mohou limitovat i samotny urcity styl zivota. Pohled do paleoliticke minulosti by se tedy dal nejspise pripodobnit vyprave kosmicke lodi Star Trek, ktera co chvili objevuje nejakou unikatni kulturu ci unikatni formu ,, lidi ", za kazdou z nich stoji urcite unikatni podminky a urcita jedinecna historie v urcitych konkretnich souvislostech. (Teorii kulturniho pluralismu / soucasnych populaci / propracoval na konci 19. stoleti zakladatel moderni americke antropologie Franz Boas.)

Prehistorie vzniku cloveku podobnych tvoru

Geneticky a serologicky jsme si nejblize s zijicim lidoopem simpanzem bonobo. Variacni sire soucasnych simpanzu zahrnuje formy s dlouhyma nohama (prave ubonobu) schopne postoju a chuze pripominajici lidskou. A i tato skala obsahuje ruzne variety a extremy. Schopnosti lidoopu jsou senzoricky podobne nasim, jsou schopni vhledu do situace, maji prostorove a casove mapy (predstavivost) a jsou schopni se ucit velke mnozstvi informaci o okolni prirode (poznavat jednotlive druhy rostlin, znat jejich vlastnosti). K chovani patri i tvorivost. V detstvi je rozvijena na zaklade nutkani a libosti ve hre s klaciky a proutim, postupne vede ke stavbe hnizd a vyuziva se pro dalsi dovednosti. Rada informaci se predava ucenim tj. kulturou. Rukopis lidoopu je chaoticky a negeometricky, chybi schopnost delsi koncentrace (dlouhodoba trpelivost). Spoluprace je nastavena mirneji nez u lidi, ale sledujeme ji napriklad u spolecneho lovu u simpanzu. Clovek sleduje oci a vyraz obliceje ostatnich, aby se mohl vcitit do uvazovani a potreb jinych. Lidoopi sleduji spise celkove chovani a postavu, pohled do oci je hodnocen jako hrozba. Navic napriklad oci simpanzu mivaji jen zridka bile, nepigmentovane belmo, takze v terenu lze tezko odhadnout, kam se jiny jedinec diva. Asi pred 5 az 4 miliony let se prosazuji skupiny lidoopu, kteri daji zaklad dnesnim simpanzum i lidem. Bipedie, tj. chuze jen po nohou, je sice starobyly zpusob pohybu znamy uz u gibonu, ale je spojena se vzprimenou postavou, coz je pro organismus znacna zatez, zvlaste u hmotnych telesnych rozmeru. Proto dnesni lidoopi davaji prednost chuzi po ctyrech koncetinach. Clovek ma tedy sve koreny mezi tvory, kteri se specializovali na bipedni chuzi a zvladali jeji uskali. Byli to australopitekove. Bipedie je dobre dolozena otisky v sopecnem popelu, lidsky vyhlizejici panvi a stehennimi kostmi. Australopitekove maji postavu pripominajici lidskou anatomii s velmi specifickymi parametry hlavy - mozek velikosti lidoopu, celisti bez velkych spicaku s lidskym vzorcem chrupu (ci s prestrelenim tohoto vzorce - velike stolicky). Australopiteky delime na robustni a gracilni, na kratkonohe a dlouhonohe. Znaky jsou nekdy mozaikove rozcleneny, coz naznacuje, ze k pochopeni evoluce je treba nejen Goulduv model nahleho vyskytu rady forem naraz na jednom miste, ale i moznaznovuslouceni znaku, tj. vznik superdruhu. Na pozadi klimatickych zmen se stridanim meziledovych a ledovych dob s celoplanetarnim dopadem je to model diferenciace druhu do rady ruznych forem a druhu s naslednym genetickym propojenim a sjednocenim do jednoho superdruhu nebo nekolika malo superdruhu. Tento mechanismus se ruznou merou mohl podilet na celem vyvoji cloveka.

2) Konkretni kultury cloveka v Evrope v case (v kontextu se svetovym denim)

Poznamka:paleolit ??= starsi doba kamenna, mezolit = stredni doba kamenna, neolit ??= mladsi doba kamenna.

Nezamenuj mlady paleolit ??s neolitem! Mezi nejkvalitnejsi kameny patril silicit - kamen bohaty na kremik majici velmi ostre tvrde hrany lomu. Ostrost hrany takoveho nastroje je tezko nahraditelna kovem, proto se kamenne nastroje vyrabely ve skutecnosti i v dobe bronzove.

Jakakoli doba kamenna je umele oznaceni pro potreby archeologie. Oznaceni doba kamenna rozhodne neznamena objemovou prevahu kamene jako zakladni suroviny! To se delo fakticky az ve stredoveku, ktery byl v tomto smyslu skutecnou dobou kamennou. Doba kamenna proste jen oznacuje jediny, nejcasteji dochovavany material.




MAGDALENIEN | Uacute; vod do dejepisu - kulturni antropologie a historie | Teorie vzniku cloveka - Adam a Eva, primitivni praclovek, veda | Zneuziti evolucnich ,, teorii "v minulosti | Co je to kulturni chovani? Co je to Kultura? | Co je to politika, instituce, pravo? | Misto paleolitickeho cloveka v dejinach lidstva | Lovci sberaci | Komplexni lovci sberaci | Komplexni lovci a sberaci v minulosti |

© um.co.ua -