MEZOLIT

  1. Mezolit (stredni doba kamenna nebo tez nazyvan epipaleolit) s dataci10 000-5 500 pr. n. l.

Srovnanim tohoto obdobi s predchazejicim obdobim paleolitu snadneji pochopime obe epochy. Mezolit(Stredni doba kamenna nebo tez nazyvan epipaleolit) s dataci 10 000-5 500 pr. n. l.je urcitou formou pokracovani predchoziho paleolitu avsak v teplem klimatu jsou pudy pro dochovani napriklad kostenych materialu nevhodne (dobre nalezy jsou v severnejsich castech Evropy a v suchych oblastech Spanelska). Mezolit je take redukovan predchozimi udalostmi na kulturu, ktera jiz nemohla byt srovnatelna s kdysi v podobnych klimatickych podminkach existujicim aurignacienem. Clovek v Evrope nemuze totiz uz lovit radu velkych zvirat jako mamut, srstnaty nosorozec, protoze jiz vymizela a take nemuze lovit soby a kone, protoze se podnebi oteplilo. Krajina a nyni bohatsi fauna dovoluji pouze lov malych a strednich zvirat s vyjimkou turovitych (nejvetsimi kopytniky jsou nyni tarpani, praturi, zubri, losi a jeleni). V teplem klimatu mirneho pasma (napriklad u nas) se vsak lov stava tradicne jen doplnkem sberacstvi, (ktere, jak vime ze zkusenosti se soucasnymi prirodnimi narody, je take mnohdy primo zamerene na ruzne formy zahradkareni). To zrejme souvisi i s vazbou k jednomu mistu, alespon co se tyka pohrbu, ktere se casteji vrazuji do celych pohrebist. V Evrope je za nejdulezitejsi pokladano skalni umeni (nezamenuj s jeskynnim umenim) predevsim ze Spanelska, kde poprve mame cele lovecke ci valecne sceny, vidime upravu ucesu, odevu, typy zbrani. Jedna se predevsim o obrysovou, uvnitr tmave (vycpavkove) vyplnenou, vytvarne jednoduchou kresbu. U nas jsou doklady umeni mezolitu minimalni a zustavaji daleko za erami predchoziho gravettienu a magdalenienu.

NEOLIT

Zacina na Blizkem vychode nekdy v 10. nebo 9. tisicileti pr. n. l. (Na ruznych uzemich zacina odlisne, podle toho, jak rychle ci pomalu se sem znalost zemedelstvi sirila). Ve stredni Evrope pak zacina nekdy v 6. tisicileti pr. n. l. a konci zhruba ve 4. tisicileti pr. n. l.

Vznik neolitu (mladsi doba kamenna) i jeho sireni (na pozadi mezolitickych kultur) pak vypada zpocatku jen jako urcita forma mezolitickeho hospodarstvi (zahradkareni bezne i u loveckych kultur). Avsak zrno, ktere se stava stredobodem daneho sveta, ma nektere vlastnosti, ktere rozhodne maji na lidskou populaci obrovsky dopad. Mouka a jidlo ziskane ze zrni nejsou tak vyzivne jako predchozi potrava, lide jsou drobni, podle nekterych studii se velmi vyrazne omezuje doba laktace a s tim primo souvisi vyrazny populacni narust obyvatelstva (nekdy se hovori o autodomestikaci). Take mizi znacna cast volneho casu, protoze ziskavani zemedelske potravy i jeji priprava jsou casove mnohonasobne narocnejsi nez predchozi sber a lov. To je navic umocneno vetsim poctem deti. Mnozi specialiste se domnivaji, ze se zde zasadne zmenilo i postaveni zeny. To dokladaji i kosterni pozustatky s cetnymi deformacemi, ktere vznikly pri tezkych domacich pracich. Zemedelci jiz nejsou profesionalni lovci, nedovedou tak skvele uzivat zbrane a je relativne snadne je ovladat pomoci ozbrojencu (a take diky cetnym detem jsou daleko zranitelnejsi a manipulovatelnejsi). Ovladani jednech lidi druhymi je mozne take diky tomu, ze zrni se da dlouhodobe skladovat jako strategicka potrava pro vojsko na vypravach, ale take se da prerozdelovat ci vymahat podil z produkce. Pri techto zmenach ekonomicko-socialnich pomeru pochopitelne dochazi predevsim k vyznacnym zmenam v mytologii, kdy se uvolnuje rizeni stavu populace a mytologie take vysvetluje hierarchicke rozdily v populaci. Dochazi k populacnim explozim, Spojenych se silnouhierarchizaci spolecnosti. Ta je spojena s postupnym zanikem prav jedince cerpat zdrojez uzemniho vlastnictvi komunity a dochazi ke vzniku silne zavislosti jedince na spolecnosti, Ktera da nebo neda (propujci nebo nepropujci) jedinci zdroje nebo jen urcitou cast zdroju. Vznika tak slozite predivo socialnich zavislosti a vztahu cloveka na spolecnosti. V oblasti umeni registrujeme velke stavby jako mytologicko-kompenzacni a reprezentujici (predvadejici) architektonicke elementy. V neolitu to jsou obri rondely (napriklad neoliticky rondel v Teseticich na Morave mel prumer 60 metru).

Navic celkovou situaci urychluji urcite klimaticke zmeny. Zemedelci zavisli na prirozenem zavlazovani a pocasi (nesrovnatelne vice nez lovci sberaci) se v obdobi extremniho sucha stahuji k velkym rekam a tak vlastne vznikaji koncentrovane zemedelske civilizace, Ktere rychle vycerpavaji zdroje, coz vede k novym adaptacim, cimz se generuji nove a nove podoby promen kultur v case. Zmeny v zivotech lidi se tak velmi urychluji.




Hrob germanskeho velmoze z Bluciny u Brna | Doba hradistni - ranny stredovek | STARA MORAVA | Poznamka: u datace paleolitickych kultur se nepouziva oznaceni pred nasim letopoctem! | STARSI OBDOBI STAREHO PALEOLITU | MLADSI OBDOBI STAREHO PALEOLITU | STREDNI PALEOLIT 300 tisic let-40 tisic let | PRECHODNE KULTURY existovaly pred 40-35 tisici lety | AURIGNACIEN | MAGDALENIEN |

© um.co.ua -