STREDNI PALEOLIT 300 tisic let-40 tisic let

  1. Bilzingsleben - stredni Nemecko pred 350 tisici roky
  2. Geometrizujici rovnobezne ryhy na kostech ze staropaleoliticke lokality Bilzingsleben
  3. Jungova persona aplikovana pro gravettien a stredni fazi mladeho paleolitu v konfrontaci se sociobiologickym pohledem Edwarda O. Wilsona.
  4. KULTUR PALEOLITU
  5. Kultury stredniho paleolitu
  6. LOV MALYCH A STREDNICH ZVIRAT
  7. Misto paleolitickeho cloveka v dejinach lidstva

Pestni klin. Na jeho hrane je krasne videt pravidelna vlnovka, vznikla pravidelnym stridanim odbijenych stepin. Dale hrotite drasadlo - dokonaly sferoid ze severni Afriky, pestni klin s puvodni zkamenelinou jezovky v kure kamene, zkamenelina schranky nummulita (obri jednobunecny organismus) s pricnou prirozenou puklinou - na ni je umele vyryta pricna ryha, ktera tak povysuje predmet na mandalu se symbolem krize (lokalita Tata, Madarsko).

Ve strednim paleolituse objevuji velmi dobre zpracovane a rozclenene nastrojejako silicitove kliny, drasadla nebo sferoidy (uz jako dokonale kamenne nebo hlinene koule). Archeologove registruji doly - velke jamy na tezbu barevnych hlinek, Mista zpracovavani kamenne suroviny s naslednym rozemilanim na barevny prasek. Sledujeme sbirani kurioziti jejich vyuziti. Jako vytvarnici registrujeme predevsim vyrazny rozvoj designu. Z africkych lokalit se starim kolem sto tisic let se objevuji doklady zdobeni provrtanymi schrankami plzu a rytiny zdobnych geometrickych vzoru (tam byl tvurce predmetu moderni clovek). Kultury stredniho paleolitubyly neseny Evrope potomky heidelberskeho cloveka - neandrtalci. Bohuzel vetsinou se nejednalo o typicky severske lovecke kultury, ktere zpracovavaji hojne parozi, kosti a slonovinu, takze po sobe zanechali minimum uchovatelnych predmetu (silicitove nastroje, vyjimecne slonovina ci umela hmota varena z brezove mizy). Stejne tak tomu bylo i s pudnimi procesy, ktere nebyly priznive pro dochovani predmetu. Presto jsou znamy ojedinele predmety a naleziste, ktere velmi dobre vypovidaji o dobre remeslne a umelecke urovni tehdejsich lidi. A to lokality Lebensted, Konigsaue v Nemecku a za zminku stoji i silicitove hroty produkovane kulturou Blackspitze groupe, taktez z Nemecka. V tomto obdobi (pred 50 az 60 tisici roky) dobyvaji moderni lide - sapienti Australii a to diky solidnim znalostem moreplavby. V Evrope zustava zachovana severska megafauna a to i pres opakovane klimaticke krizove jevy. To ma mozna spojitost s tim, ze severska zvirata nebyla nikdy lovena naplno, protoze proste takove vyrazne severske kultury do mladeho paleolitu neexistovaly a tak migrujici severska zvirata mela na severu urcitou ulevu od predacniho tlaku cloveka. Naopak v mirnejsim klimatu tvori vetsinu jidelnicku sbirana potrava, proto predacni tlak cloveka neni v techto podminkach tak znicujici jako by bylna severu, kde je malo sbiratelne potravy a nejvetsi objem jidelnicku pripada prave na masitou stravu. Diky teto strategii nezasidlovani severu mohly tedy stredopaleoliticke a staropaleoliticke kultury trvat velmi dlouho, takrikajic s neomezenou perspektivou (i desetitisice, snad i statisice let). I tak bylo klima v nekterych udobich stredniho paleolitu i velmi teple.

Vyznamnou lokalitou s dilnou k vyrobe barviva je Pisecny vrch v Cechach.




HOLOCENNI KULTURY I. - kultury poslednich 10 000 let | Kultura MMK - kultura s moravskou malovanou keramikou | HOLOCENNI KULTURY II. - Kultury bezne zpracovavajici kovy | Rekonstrukce kostroveho hrobu 111 (HK), Vojkovice 1994 | Keltsky bojovnik z Bluciny | Hrob germanskeho velmoze z Bluciny u Brna | Doba hradistni - ranny stredovek | STARA MORAVA | Poznamka: u datace paleolitickych kultur se nepouziva oznaceni pred nasim letopoctem! | STARSI OBDOBI STAREHO PALEOLITU |

© um.co.ua -