Doba hradistni - ranny stredovek

Kvalifikovana rekonstrukcni predstava - pro Muzeum hlavniho mesta Prahy (tonovy obraz vznikl ve spolupraci s archeologem Martinem Hlozkem a odbornymi pracovniky Muzea hlavniho mesta Prahy).

Zminky a archeologicke doklady o slovanskych hradistich na nasem uzemi spadaji do 7. a 8. stoleti, ale jsou necetne. Toto udobi se nekdy nazyva starsi dobou hradistni. Stredni doba hradistni casove spada do obdobi mezi roky 800 az 950 a pocet a vyznam hradist narusta. Prave toto obdobi je u nas spojeno se Starou Moravou a kratkou, uzemne expanzni epizodou znamou jako obdobi Velkomoravska rise. Mladsi doba hradistni ma datace od 950 do 1200 naseho letopoctu.

Ze tricatych let 9. stoleti pochazi prvni dochovana zminka o Moravanech. Po nekolika malo desetiletich jsou uz vyraznou silou, se kterou je v Evrope nutne pocitat. Kdo chce prezit, musi se stat soucasti vetsich celku. V teto dobe je stale ziva vzpominka na Karla Velikeho, ktery se pokusil znovuobnovit Rimskou risi. Krestanskou Evropu sjednocuje postava papeze, nicmene jednotlivi vladcove si musi na politickem a valecnem poli vse velmi tvrde vydobyt. Male kmenove uzemi neobstoji proti celym kralovstvim. Slovane jsou rozptyleni na mnozstvi kmenu, zatimco jejich zapadni sousedy sjednocuje Vychodni Marka (Vychodofranska rise). Nekdejsi odboj Slovanu proti expandujicim Avarum dal vzniknout svobodnemu a sjednocenemu uzemi daleko presahujicimu bezne kmenove uzemi. Po sto letech ze zacatku 9. stoleti je znama prva dochovana poznamka o Moravanech. Ale ani velikost nekolika sjednocenych kmenu nemusi byt zarukou preziti. Cesta k preziti muze vest pres politiku, nabozenstvi nebo pres dalsi uzemni vyboje a tak moravsky Kral Rostislav orientuje v sedesatych letech politiku na vzdalenou Byzanc. Na Starou Moravu prichazi legendarni Cyril (Konstantin) a Metodej. Tim Rostislav demonstruje svoji nezavislost na Vychodofranske risi. Je vsak zajat a Morava je obsazena Franky. Na zacatku 70.let propuka povstani proti okupantum, do cela odboje se postavi knez Slavomir a uspesne Moravu osvobodi. To vyprovokuje vychodofranskou stranu k obrovske trestne vyprave, ta se dostane az k hradbam Veligradu (Velemesto, Supermesto). Rizenim osudu je velenim franske armady poveren velice schopny a vzdelany moravsky slechtic Svatopluk. Ten zrejme pod zaminkou vyjednavani vjede do Veligradu, zatimco jeho franska armada si stavi stany a usina zmozena cestou. Moravska strana se vsak nespoleha jen na obranu hradeb, ale uvnitr mesta ceka i obrovska jizdni a pesi armada. Svatopluk navrhne Slavomirovi, aby na nic necekal a vrhl svoji skvele pripravenou armadu na znavene Franky. Mohla to byt lest, Svatopluk do te doby platil za nevypocitatelneho cloveka. Slavomir vsadil na jedinou kartu, Svatopluk to ted mysli Vazne. A Slavomir udelal dobre. Tak vykvet Franske zeme mizi pod kopyty koni a zbranemi Moravanu v nekolika minutach. Franska armada se vubec nezmohla na odpor. Otevrela se tak cesta legendarnimu moravskemu krali Svatoplukovi, jehoz jmeno je spojeno s risi, kterou vybudoval (Velkomoravska rise) a jako jediny slovansky panovnik si vyslouzil sirenim krestanstvi v novych uzemich titul ,, Adoptivni syn Svateho otce "(papeze).




Wilendorf-kostenkien | Nejmladsi mladopaleolitickou civilizaci zapadni a stredni Evropy byla magdalenienska kultura 20 000-12 500 let | Tabor lovcu sobu z Petersfelsu | Vychodni Evropa v nejmladsi fazi mladeho paleolitu | Pozdni paleolit ??pred 11 500-10 000 lety | HOLOCENNI KULTURY I. - kultury poslednich 10 000 let | Kultura MMK - kultura s moravskou malovanou keramikou | HOLOCENNI KULTURY II. - Kultury bezne zpracovavajici kovy | Rekonstrukce kostroveho hrobu 111 (HK), Vojkovice 1994 | Keltsky bojovnik z Bluciny |

© um.co.ua -