Kultura MMK - kultura s moravskou malovanou keramikou

  1. Co je to kulturni chovani? Co je to Kultura?
  2. Kostenkien a kostenkovsko-avdejevska kultura
  3. Maltsko-buretska kultura
  4. Maltsko-buretska kultura
  5. Nejmladsi mladopaleolitickou civilizaci zapadni a stredni Evropy byla magdalenienska kultura 20 000-12 500 let
  6. Persona a kultura v behu casu.

(Nekdy oznacovana jako kultura s moravsko-slovenskou malovanou keramikou)

Jedna se o vyraznou neolitickou kulturu s ustredim na jizni Morave (hlavne v okoli Znojma). Uzemne do ni spadalo jihozapadni Slovensko, prilehle casti Rakouska a Madarska. Vyraznym prvkem byla neprehlednutelna, geometricka malba na keramice. Odtud se vliv MMK siril dale na sever do Polska, Cech a stredniho Nemecka. Zde chybi malba keramiky, ale objevuji se zde typicke tvary keramickych nadob MMK. Na jizni Morave se vedle nadob vyskytuji keramicke lzice, naberacky, krychlovite lampicky a modely predmetu a objektu. Nechybi ani kolekce keramickych zviratek a lidi. Zname jsou venuse, ktere se v prubehu casu meni. Barva je bila, zluta a cervena, vzory geometricke jako meandr, klikatka, paprsky apod. Vedle pravouhlych obytnych objektu se objevuji i ??rondely - kruhove usporadane slouporadi z drevenych kulu, casto obklopeny castecnymi vyhloubenymi prikopy (v Teseticich u Znojma ma takovy objekt prumer 60 metru).

Hrnce, hrnecky, misy na dlouhych nozkach, stolecky, modely zidlicek, skrinek, korytek, pecnu chleba, domecku, lodicky ... vypovedi o jakych se nam v paleolitu ani nezdalo. Keramika je snadno zpracovatelnym materialem a vyslednici kulturniho vzorce. Co bylo jeste v mladem paleolitu a mezolitu ze dreva a kuze, zde mohlo byt z hliny. Vaha neni prekazkou, kdyz se zije usedle a tak byla hlina pouzita na steny i strechy domku, k vyrobe nadobi, hracek, kultovnich predmetu, setrvacniku, vretenek, zavazi pro tkalcovske stavy a nechybely cetne lidske figurky. Do kulturniho vzorce MMK vsak navic patri zdobeni barvami. Kdyz akceptujeme tyto vzorce a promitneme je do archeologickeho materialu, naskytne se nam nekolik velmi autentickych pohledu do minulosti. (Obrazove rekonstrukce kultury MMK vznikly diky konzultacim a materialum poskytnutym Martinem Hlozkem, Petr Dvorakem, Radkem Tichym a Miroslavem Kralikem).

Model domecku je pretransformovan do realne podoby. Vytvarne principy a vyrazove prvky jsou prevedeny do archeologicke situace vykopaneho pudorysu konkretni stavby. Okenka jsou prevzata ze sedatka a ze skrinky, barevnost z nekolika predmetu, na kterych se barva dochovala. Symbolicka kostra zvirete na strese je zatezovy fixacni konstrukcni system, ktery je na rekonstrukcni transformaci - napodobenine realizovan z brezove kury a z brezovych kminku. Jaky byl charakter domu s kostrou se v prvnim planu prace neresi. Celkovy dojem je vsak zcela evidentne velmi efektni a pripomina nektera africka malovana obydli.

Zlomek keramiky, oznaceny jako lod, je transformovan do vyzdoby monoxylonu - plavidla bezneho v neolitu, vyrobeneho z jedineho kusu kmene stromu. Lode tak mohly pripominat nektere cluny severozapadnich indianu.

Nejenom, ze ma na sobe figurka zeny sukenku, ale ta je jeste navic zdobena keramickymi vystupky. Logickym predpokladem je, ze umeni je zde spojeno s mytologii a nabozenstvim. Bohate vzory maji zabranit vstupu zlych sil do predmetu a objektu. To co vidime v dochovane keramice, by pak bylo i na textilu a dalsich materialech. Zdobi se obleceni, pravdepodobne i vchody do obydli. Je to logicka uvaha, ktera vyplyva ze zkusenosti z etnografickych materialu. Soska je bez barveni, ale ne proto, ze by nebyla puvodne barvena. Aby se dochovala barva, musely byt splneny urcite archeologizacni, zcela idealni podminky a tak tomu ve vetsine pripadu rozhodne neni. V reale je zase mozne docela uspesne uvazovat, ze zde neslo jen o sukenku na jinak nahe postave, ale mozna slo o znazorneni kompletnich satu, ktere je pro nas dnes uz necitelne.

Zlomek neoliticke venuse jakych bylo na jizni Morave nalezeno mnoho, ale tento ma dochovane zbarveni s dekorem naznacujicim spodni okraj pravidelne struktury. Da se tak snadno usuzovat na napadite kratasy. Jak je videt, soska je neuplna, proto take mohlo klidne jit i o kompletnejsi odev.

Tato soska je velmi napadna vysokym slozitym nakrcnikem. Prave takove nezvykle prvky jsou dulezite, protoze predstavuji vstup inspirativniho realneho pramene do jinak presne daneho procesu vytvareni sosek. Pozadi obrazu tvori vzory z nadob MMK.

Neoliticke venuse jsou jine nez ty v paleolitu. Velmi snadna vyroba je koncipovana tak, aby ji zvladl i mene nadany hrncir a technologii se neznicily. Mnozstvi sosek na jedinem nalezisti je take vetsi nez v paleolitu. Vse je hodne podrizeno technologii a informaci o inspirujicich prvcich ze skutecne vizaze je opravdu poskrovnu. Na obraze tedy neni rekonstrukcni transformace, ale jen umelecka souladna malba. Cas straveny nad takovou malbou je vhodny pro premitani nad kazdou casti tela sosky a jejimu porovnani s lidskym telem. To co vypada jako lopatky u patere, mohou byt i copy. Nektere venuse maji totiz tyto vertikalni linie dvojite. A skala mozneho je zase pestrejsi. Take nahota venusi je sporna, rada z nich mohla byt pomalovana tak, ze znazornovaly prilehavy odev. Jsou vsak i dalsi figurky a nejen zenske, nektere i sedici a mnohe maji evidentni primarni pohlavni znaky, takze nahota zde mohla mit alespon z casti urcitou roli.

Technologicky postup vyroby venusi byl velmi vyrazny. Ackoli venuse vypada velmi umelecky a pracne, existuje i zde urcita pomucka, jak si praci rozdelit do zvladnutelnych malych useku a pak vse spojit v jeden, na pohled sloziteji vypadajici celek. Umelci a remeslnici v paleolitu uzivali kanony proporci, ktere se dobre uplatni, kdyz z materialu ubirate (skulptura). Tady material pridavame (plastika), proto je mozny skladackovy postup. Nejprve uvalime dva kuzely, jejichz spojenim vznikaji nozicky se zadeckem. Jednoducha geometricka hlavicka spis pripomina hrnec, kterych vyrabeli hrnciri velke mnozstvi. Je to dobre znama, snadno zvladnutelna forma, proto oblibenejsi, nez aby se tvurce snazil vyjadrit nejaky skutecny tvar hlavy nebo ucesu. Horni cast trupu je jednoduchy trojuhelnik. Pridaji se kolinka, prsa, usi a nos a vsechny tri zakladni dily se spoji. Obcas mel vyrobce umeleckeho ducha a zkusil jinak nudne, geometricke figurky ozivit realistickymi prvky, napriklad vyraznejsim briskem. Teprve pak se vse vypaluje a barvi.

Kdyby rekonstrukcni paleoetnologie a rekonstrukcni etnologie byly uz desetileti systematicky profesionalizovane obory, urcite by v nasi expozici dnes nechybely podobne zpracovane materialy z dalsi vyrazne neoliticke kultury. Bukovohorska kulturatake vynikala napaditym vytvarnym kulturnim vzorcem. Tato kultura ze Slovenska a Madarska uzivala v keramice velmi efektni, sdruzene rovnobezne geometrizovane linie svych dekorativnich motivu. Navic i zde se keramika barvila. Uzivala se cerna, cervena, bila, zluta. Barvena keramika a fascinujici vytvarne vzory nas provazi dalsimi naslednymi kulturami, bohuzel pro nas je stale zcela zbytecne mnoho veci odtrzeno od nekdejsiho zivota a naprosto zbytecne zahaleno do sedaveho mlzneho zavoje tajemstvi.

Eneolit ??(pozdni doba kamenna)

Kvalifikovana rekonstrukcni predstava - pro Muzeum hlavniho mesta Prahy (tonovy obraz vznikl ve spolupraci s archeologem Martinem Hlozkem a odbornymi pracovniky Muzea hlavniho mesta Prahy).

Archeologicke oznaceni jako pozdni doba kamenna. V archeologickem zaznamu se objevuje vedle kostene industrie, keramiky a kamene poprve take kov. V tomto pripade med, proto se nekdy toto obdobi take nazyva dobou medenou - chalkolitem. Med se zpracovavala predevsim v jihovychodni Evrope a to predne na vyrobu sperku. Vedle medi se objevuje ve sperku jantar a zlato. V archeologickem materialu je objem kovu mizivy. Pudorysy obydli jsou podstatne mensi nez v drivejsim neolitu. V umeni existuji doklady zaprahu dobytka k orbe. V Egejske oblasti se uz pred polovinou 3. tisicileti na Krete rozviji minojska kultura a v Recku je to heladska kultura (prechazeji plynule do doby bronzove).

Starsi doba bronzova

Kvalifikovana rekonstrukcni predstava - pro Muzeum hlavniho mesta Prahy (tonovy obraz vznikl ve spolupraci s archeologem Martinem Hlozkem a odbornymi pracovniky Muzea hlavniho mesta Prahy).

Na zacatku 2. tisicileti pred nasim letopoctem dochazi v Evrope k pohybum obyvatelstva, kdy se siri znalost metalurgie bronzu - slitiny medi a cinu. Vznikaji obchodni cesty, protoze nejvetsi naleziste medi jsou na Kypru a nejvetsi naleziste cinu jsou v Cornwallu na jihozapade Anglie. Pro tato obdobi jsou charakteristicka opevnena sidliste situovana na strategickych vyvyseninach. Doba bronzova je bohate dokladovana na Krete (mykenska kultura) a v cele egejske oblasti a v Recku. Na Krete vznikaji palace s obdelnikovym nadvorim uprostred stavby, s labyrintem velkeho poctu mistnosti. Palace byly vicepatrove s vodovody a kanalizaci, koupelnami i splachovacimi zachody.




LOV MALYCH A STREDNICH ZVIRAT | Lov na mamuty se specialnim hrotem | POHREBNI RITUALY | Otisky textilu v ulomcich palene a nepalene hliny | Brouseni kamene | Wilendorf-kostenkien | Nejmladsi mladopaleolitickou civilizaci zapadni a stredni Evropy byla magdalenienska kultura 20 000-12 500 let | Tabor lovcu sobu z Petersfelsu | Vychodni Evropa v nejmladsi fazi mladeho paleolitu | Pozdni paleolit ??pred 11 500-10 000 lety |

© um.co.ua -