Italsky gravettien

  1. Gravettien
  2. Jungova persona aplikovana pro gravettien a stredni fazi mladeho paleolitu v konfrontaci se sociobiologickym pohledem Edwarda O. Wilsona.
  3. Konstrukcni, remeslna a umelecka uroven v gravettienu
  4. Malta - Buret - centralni Sibir - vlivy gravettienske kulturni tradice
  5. Moravsky gravettien - nekdy nazyvany pavlovien
  6. Persona gravettienu se tedy drzi tohoto koridoru.

Zoomorfni maska(Rekonstrukcni transformace plaketky)

Italsky gravettien je pro gravettology ve svete pojem, zname jsou predevsim ruzne sosky a unikatni pohrby. Pohrbeni casto nesou archeologicky dochovatelne nasivky, predevsim jsou zdobeny pokryvky hlavy, vyjimecne i dalsi drobna zdobeni tela a nekdy i napadite a jinde v severnejsim gravettienu temer nezname slozite nakrcniky. Italsky gravettien se vyvijel a existoval z velke casti oddelen Alpami od okolni tehdy chladne Evropy. Klimaticky zde bylo podstatne mirnejsi pocasi nez v kontinentalni Evrope. Italsky gravettien se zde datuje od 30 do 20 000 let a jeho silny vliv zde pretrvava nekolik nasledujicich tisicileti.

Drobna kamenna zoomorfni maska ??s ,, tretim okem "na cele posouva tento nekolik malo centimetru velky predmet do mysticke oblasti nam nezname a tajuplne mytologie.

Mytologicky motiv hada a zeny(Rekonstrukcni transformace sosky)

Spojene protiklady dvou postav, z nichz je pri pohledu zepredu jedna evidentne zenska, avsak druha pri pohledu na svoji celni stranu nepredstavuje muze, ale ma hadovite telo, ktere umocni ozubena otevrena usta a vyrazne sikme oci po stranach hlavy. I ono hadi bricho nese pricne vrypy, ktere odpovidaji dlouhym pricnym stitkum na brise hadu. Tento evidentne dalsi mytologicky motiv hada a zeny se objevuje v mytologiich snad vsech casu a casti sveta od Australie, Asie, ale i Stary zakon upomina Evu s hadem. Psychoanalytik C. G. Jung mluvi o hadovi jako o urcitem spolecnem archetypu. Vyjadreni protikladu, ktere jsou navzajem spojeny, vsak zname z dalsich archeologickych nalezist tehdejsi gravettienske Evropy.

Chlapec z Arene Candide(Rekonstrukcni transformace pohrbu)

V jeskyni pohrbeny chlapec nesl na sve cepici stovky nasitych ulit. Predmety, ktere ma na ramenou, jsou pro nas zahadou, stejne jako neuveritelne dlouha kamenna cepel, kterou svira v ruce. V italskem gravettienu bylo podstatne teplejsi klima nez v ostatni Evrope, chybeli zde mamuti a sobi, ale i zde se sily odevy, jak dokladaji cetna sidla. Hlavnim zdrojem kuzi pro odevy byli jeleni.

Jeskyne Barma Grande v Italii. Trojhrob je poctem pohrbenych osob shodny s hrobem z Dolnich Vestonic. I tady evidentne vidime tvorivou hru s orientaci lidskych tel. Charakteristicka je dlouha postava muze oproti drobnym postavam zen. Jev, ktery je jednotici pro cely gravettien, stejne jako casto napadne dlouhe koncetiny muzu (jakoby ,, africkeho "typu). Pro gravettien charakteristicke zdobeni cepice vidime i zde. A stejne jako nektere uniformni jednotici prvky u odevu sungircu, tak i zde najdeme jednotici podobnosti. Mimo cepice to jsou zvlastni male kostene sponovite predmety na hrudi. U muze je ,, spona "vylepsena o dalsi zdobici elementy kolem. Jedna postava mela i napadny nakrcnik nebo nahrdelnik. Italie nepatrila primo k severskemu gravettienu, nenosilo se zde obleceni az ke krku, proto takova ozdoba mohla byt videt a davala smysl. Na obraze neni sobi kozesina, ale kozesina z jelena. Dominantnejsi tady na jihu byl totiz jelen, mamut zde temer chybel. I tak jsou v teto oblasti stale nachazena kostena sidla k vyrobe sitych odevu.




Ntropark vznikl jako soucast webovych stranek Akademie ved CR v Brne v roce 2005. | Barviva v obydli na Pisecnem vrchu u Becova v Cechach | Obydli v Lazaret ve Francii | Kultury stredniho paleolitu | Konstrukce zbrani - strely pro luk | Bilzingsleben - stredni Nemecko pred 350 tisici roky | Lovec z Shoningenu | Zpatky na Moravu | Geometrizujici rovnobezne ryhy na kostech ze staropaleoliticke lokality Bilzingsleben | CIVILIZACE AURIGNACIENU |

© um.co.ua -