Bilzingsleben - stredni Nemecko pred 350 tisici roky

  1. Atributy-predmety naznacujici roly ve spolecnosti
  2. Figuralni plastiky a skulptury zen -predbezne shrnuti archeologickeho materialu
  3. Geometrizujici rovnobezne ryhy na kostech ze staropaleoliticke lokality Bilzingsleben
  4. Jungova persona aplikovana pro gravettien a stredni fazi mladeho paleolitu v konfrontaci se sociobiologickym pohledem Edwarda O. Wilsona.
  5. Kultury stredniho paleolitu
  6. Mezolit (stredni doba kamenna nebo tez nazyvan epipaleolit) s dataci10 000-5 500 pr. n. l.

V sedmdesatych letech probihal na nemecke lokalite Bilzingsleben rozsahly archeologicky pruzkum, vedeny dnes jiz legendarnim archeologem Dietrichem Maniou. Zpracovaval se material konkretniho otevreneho sidliste, kde byly nalezeny jak kosterni pozustatky tehdejsich lidi, tak rada artefaktu, ale byly i vyhodnoceny tri vetsi kruhove pudorysy obydli s ohnisti orientovanymi v prostoru vchodu. Kosti ulovenych zvirat patri jak malym a strednim zviratum, tak i k tzv. megafaune (slonum, nosorozcum, konim a zubrum). Zbrane urcene k lovu techto velkych zvirat byly nalezeny v jine severonemecke lokalite u Shoningenu (ale zname je take ze Spanelska a Anglie). Velmi tezke a velmi masivni, flexibilni, celodrevene vrhaci ostepy se hazely na zvire primo nebo mozna i pomoci kozeneho reminku, slouziciho jako vrhac. Ostep mel dlouhy ostry hrot, ktery snadno pronikal mezi zebra koristi nebo do prostoru bricha, pak vlastni velkou vahou vycnivajiciho ratiste se zacal hrot v rane pohybovat smerem nahoru a navic pohybem samotneho zvirete zpusoboval dalsi a dalsi rozsahla, traumaticka vnitrni poraneni, podobna nasledkum razove vlny od kulky strelne zbrane. Takova zbran rychle paralyzovala i velka zvirata a tak se minimalizovalo mozne zraneni lovce zviretem. Tehdejsi davni lide vedle velkych nastroju vyrabeli i drobounke, jako nehet male, opracovane nastroje - mikrolity. Rekonstrukcni napodobenina nekdejsiho taboriste si vsima i vybavy pro rozdelani ohne, ktery ma pro nas mimo jine take vypovedni hodnotu o charakteristickych psychickych schopnostech etnika. Tito lide - lovci a sberaci patrili do okruhu lidi typu Homo erectusa jejich sidliste jsou ve stredni Evrope take znamy z Madarska a Cech. Na Morave je nejznamejsi naleziste Stranska skala u Brna, dalsi naleziste jsou pak Ruzenin dvur, Cerveny kopec a dalsi.

V Evrope rozlisujeme v archeologickem materialu kulturu acheuleenu (aselenu), ktera ma temer celosvetove rozsireni. Pocatek je datovan na 1milion 500 tisic let, v Evrope pak na 700-500 tisic let. Jeho tradice mizi teprve pred 100 tisici roky. Drobnotvara industrie je kulturou paralelni s acheuleenem (patri sem i nalezisteBilzingsleben).




Ntropark vznikl jako soucast webovych stranek Akademie ved CR v Brne v roce 2005. | Barviva v obydli na Pisecnem vrchu u Becova v Cechach | Obydli v Lazaret ve Francii | Kultury stredniho paleolitu | Zpatky na Moravu | Geometrizujici rovnobezne ryhy na kostech ze staropaleoliticke lokality Bilzingsleben | CIVILIZACE AURIGNACIENU | Svet na usvitu mladeho paleolitu mimo Evropu | Italsky gravettien | Zapadoevropsky gravettien |

© um.co.ua -