Obydli v Lazaret ve Francii

  1. Barviva v obydli na Pisecnem vrchu u Becova v Cechach

Na jihu Francie byla prozkoumana jeskyne Lazaret, kde pri jedne stene byla postavena pred 150 000 lety chata. Archeologove urcili i vnitrni cleneni prostoru, kdy mimo zjevna ohniste nasli i mista plna snecku, kteri ziji v rostlinach, jake se dodnes pouzivaji na matrace. Dale tu archeologove nasli mnozstvi kustek z tlapek, ktere zbyly z nekdejsich kozesin. Kozesiny slouzily jako stylove potahy na postele a na prikryti. Takove chovani uz ledacos prozrazuje o vztahu neandrtalskych predku k pocasi a naznacuje to dost i k predstave o ochrane pred chladem mimo jeskyni. Mimochodem jeskyne se pro skutecne osidlovani vetsinou vubec nehodily, casto maji velmi spatny tah a hromadi se v nich rychle kour. Jeskyne se vyuzivaly jen u nekterych kultur a pro bydleni jen okrajove a vyjimecne. Navic nikdy nikde nebylo tolik jeskyni, aby se tam vesli vsichni ,, pracloveci "a ve skutecnosti vetsina jeskyni ani nenese stopy osidleni.

Siti

Ve strednim a starem paleolitu jsou vzacne nebo zcela chybi kamenne nastroje urcene ke zpracovani kosti. Souvisi to s minimalnim zpracovavanim kosti jako suroviny, sahalo se spise ke drevu. Proto ani archeologicky dochovatelna kostena sidla, ktera jsou tak charakteristicka pro mlady paleolit ??se ve strednim a starem paleolitu nikde neobjevuji. Presto se da sit stale dal, jednak se daji pouzit velmi kvalitni drevena sidla, napriklad z dobre vyschleho tisoveho dreva a k samotnemu siti se da pouzit bezna slacha, pripominajici kvalitou chirurgickou nit. Ale da se take sit tak, ze obycejnym, drobnym ustepem narezeme tenke reminky a do okraje kuze udelame drobne zarezy, ktere procisti tenka, obycejna, drevena reminkovaci jehla. Vrubem tupe strany jehly se pak vtlaci reminek do otvoru a vznikne tak dokonale a jemne sceleni ploch kuze.

Severske kultury a zpracovani kosti

Siti nabyvalo na vyznamu predevsim u severskych neandrtalcu, u nas je to osidleni z jeskyne Kulna, v severnim Nemecku je to lokalita Lebenstedt. Obe jsou provazene mnozstvim kosti ze sobu a tak, jak bychom predpokladali, na nalezisti Lebenstedt se zpracovavaly pri nedostatku jineho materialu i kosti na ostre brousene hroty.




Ntropark vznikl jako soucast webovych stranek Akademie ved CR v Brne v roce 2005. | Konstrukce zbrani - strely pro luk | Bilzingsleben - stredni Nemecko pred 350 tisici roky | Lovec z Shoningenu | Zpatky na Moravu | Geometrizujici rovnobezne ryhy na kostech ze staropaleoliticke lokality Bilzingsleben | CIVILIZACE AURIGNACIENU | Svet na usvitu mladeho paleolitu mimo Evropu | Italsky gravettien | Zapadoevropsky gravettien |

© um.co.ua -