STIN JUNGOVI PERSONY

  1. Kulturni zastineni prumyslovou vyrobou
  2. Proc persona a co ocekavame od persony?
  3. STIN PERSONY
  4. Vymezeni konkretni persony specifickou kulturou

Rekonstrukcni paleoetnologie svym zajmem o psychologii hodnotitelu paleolitickych kultur otvira naprosto specificky pohled na prehistorii a rada konvencnich predstav, ale i tradicnich postupu bude patrit jen historii. V zaveru knihy jsem umistoval mechanismy zkreslujici predstavy o paleolitu a kdyz jsem je casem spocital doslova mne jejich pocet sokoval, bylo jich pres 50. Ackoli bychom si v prvni chvili rekli, ze takove prokopavani se negacemi lidske psychiky neni nic pozitivniho a bude tento aspekt naprosto spolecensky neprijatelny, zmylili bychom se. Vlastne uz Jung popisuje, ze iu takove prace kolem ,, kanalizace "lidske mysli, kterou se zabyval kdysi Freud, by se dalo predpokladat, ze jeho prace zabyvajici se vlastne spolecensky negativni tematikou zustane naprosto na okraji spolecnosti, ale verejnost zajima cokoli co odkryva tajemstvi duse a psychiky a fascinuje ji to.

Otevreme-li vazny zajem o studium rady konkretnich mechanizmu zkreslujicich vyklady charakteru a schopnosti paleoetnik urcite znovu v teto souvislosti zacneme vzpominat jmeno Carla Gustava Junga. Jung totiz v souvislosti s nasi socialni adaptaci pred nas postavil jak to kladne, tak to zaporne a stal se tak alfou i omegou rekonstrukcni paleoetnologie. Jung totiz nejen stanovil personu jako nasi vykladni skrin, kam davame to, co je krasne, pompezni a pomaha nam to v socialnich vztazich, ale Jung stanovil i presny opak persony, jeji negativ. To spatne, spolecensky neprijatelne, ponizujici a ostudne co odkladame kamsi do freidovskeho nevedomi. Jung tento opak persony nazyva stinem. Stin se vsak z onoho nevedomi vynori jako obluda, ktera se ztotozni s predstavou nepritele, ktera se prisoudi tomu, kdo je nam cizi, nepochopitelny, neznamy a jiny.

Muz na teto fotografii z roku 1 913 nepredvadi odev prisouzeny neandrtalcum, ale jedna se o odev wagnerovske postavy Siegfrieda. ktereho zde predstavuje italsky tenor Giuseppe Borgatti. Tento typ odevu je spis urcitym archetypem ci symbolem vychazejici ze stinu persony a je nejspis nase zrcadleni z hlubiny nasi duse nez peclivym a podlozenym ci peclive odvozenym typem satstva.

Opakem gravettienskych ucesanych upravenych vlasu bude strasak s rozcuchanymi a slepenymi vlasy, se spinavym nemytym oblicejem, s priodenim, ktere je bez napadu nebo hrube a nedokonale, prikrasky budou smutne viset jako nejaka vzpominka davno zasle slavy a urcite zde nezbude misto na zdlouhave tkani a tak tady najdeme jen kozesiny a kuze, nebude ani misto na peclive rezani kuze a tak zde najdeme jen jakesi cary. Kdyz se samotnym a zijicim gravettiencum promital jejich jungovsky stin na nejake nepratele, cizince nebo mytologicke ci historicke konkretni postavy byl i jejich obraz velmi podobny tomu jaky my davame v case vzdalenym cizincum, vzdalenym pro nas kdesi v paleolitu.

Gravettienci a vubec lide paleolitu zobrazovani jako nas opak zijici v poloseru podzemi jeskyni, misto v proslunenem svete oken a ulic, s polodivokym chovanim inklinujicim k bezprostrednim emocem, chlupati oproti slusnym depilovanym postavickam, nejisti a zanedbani nejsou rozhodne prvni a jedinou mytologickou obeti nasich stinu person . Podivame-li se na epos o Gilgamesovi najdeme zde i pribeh o divokem a silnem Enkudu, ktery je chlupaty a rozjezeny jako zvire, zijici stastne v lune prirody. Ale nemusime chodit pro jiny priklad vubec daleko, prikladem je postava certa, chlupateho, spinaveho, zleho a zijiciho take opacne nez lide, totiz kdesi hluboko v podzemi.

Jestlize se rozhorcene ptame proc bychom meli subjektivne promitat neco nam tak osobiteho na nekoho jineho, ??kdyz nasim zamerem melo puvodne objektivne vyjadrit povahu a podstatu nekoho jineho, ??tak tim zaroven vyjadrime urcitou konkretni neznalost dila Leonarda da Vinciho, protoze uz on si vsimal, ze portretiste aniz si to uvedomuji maji-li volne namalovat, oblicej pak maluji takovy, ktery je jim sam podobny a proto nabada malire jak vybirat takove obliceje, ktere jsou obecne povazovany za prijemne. Podobna situace je i u preneseni vlastniho stinu persony do podoby davneho vzdaleneho cloveka.

Na kolika vyobrazenich pradavneho cloveka se nase nitro otevrelo, aby z nej vystoupil sam Junguv stin, vyplaval stejne tak jako na hodinach terapie, kdy se pacient Jungovi vymaloval ze svych traumat, mur a nutkavych myslenek. Proc se dal maluji davnym lidem rozcuchane vlasy, kdyz se vsichni pribuzni savci o svuj vzhled staraji? Protoze racionalni svet pro mnoho lidi u ,, rekonstrukci "mizi, je to pro ne svet fantazie a hlubin vlastni duse, kde mohou uplatnit svoji fantazii a svoje pocity, ale pramen fantazie tryska i z mist nevedomi, ktere je plne nasich predsudku a stinu.

Sledoval jsem se zajmem speciality na gravettien a magdalenien jak hospodari se stinem persony, tyto cesty byly totiz zcela originalni a zajimave. Napriklad jeden vyznamny gravetolog akceptoval plne archeologicke materialy jako krasleni, remeslne zpracovani a ucesy, ale stin vysypal jeste do samych gravettiencu a to jak svuj vlastni stin, tak i stin gravettiencu samych. Povedlo se mu to tak, ze si vytvoril iracionalni prostor o hygiene a cistote, kterou jim uprel. Nepomohly moje argumenty, ze v etologii zvirat takove zanedbavani pece o srst nebo kuzi nezname a tim mene u primatu. Dotycny mne uvadel, ze nasel informace o stvanych husitskych uprchlicich cernych zazranou spinou ve tvari. Takove zanedbani zname zase z etologie pri dusevni nebo fyzicke nemoci, jako projev apatie a rezignace, totez muzeme pozorovat u cloveka, muzeme mluvit io upadkovych kulturach, ktere jsou spojeny s uprchliky, pronasledovanim, epidemii, zoufalstvim a beznadeji, vystizne receno s nestestim a krizi . Samozrejme jako archeolog nic nevedel o Murdockovi a Wilsonovi ani o etologii zvirat a nebo vedel a doslo u nej k naprostemu oddeleni techto skutecnosti.

Stejne dopadl jiny vyznamny specialista na magdalenien, ktery je skutecnym odbornikem i na rekonstrukce odevu, stanu, zpusobu zivota atd. Ale v momente aplikovani mytologie do zivota techto lidi a jejiho dopadu do vizualni stranky odevu se stahl najednou do sebe a odmitnul vsechny argumenty k vyzdobe pracovniho odevu. Presto, ze prirodni narody "dnes" maji stale mytologii, ktera jim diktuje zdobeni i pracovnich odevu, ktere odhani zle a pritahuje dobre duchy. Najednou se mu zachazeni s mytologii zdalo neopravnene. Jenze u prirodnich narodu je spojeni s mytologii nezakryvanou samozrejmosti. Naopak v nasi kulture je otevreni se zjevne mytologii povazovano jako slabost, jak poukazal na tuto skutecnost Jung. Proto muzeme mluvit o tlaku okoli, jako o mechanismu zkresleni racionalniho hodnoceni, ale rozhodne se zde na zkresleni podilel i stin samotneho hodnotitele, tak i vznikajici stin u rekonstruovaneho zivota madlencu, oba prvky se spojily jako dostatecne velka sila paralyzujici dalsi praci na vizualni persone madlencu .

Stin se tedy nemusi projevit vzdy primo kompletnim nebo castecnym opakem persony, ale i jen jako dalsi soubezny negativni paralelni tlak v ramci jinych zjevnych zkreslujicich mechanismu (klamu a sebeklamu a dalsich).

Jiny specialista na gravettien si podrzel docela slusnou predstavu pro vizaz a schopnosti gravettiencu, ale zato promitnul jak vlastni stin, ale tak i stin gravettiencu, ale dokonce do tretice jako dalsi projekci tj. vraceny pridel stinu puvodne mirici k mlademu paleolitu do stredniho a stareho paleolitu do nesapientnich paleoetnik. Tam takto trojmo promitnuty superstin pusobil jako velmi silny emocni tlak, ktery pak velmi snadno startuje jev Pigmalion a jakakoli objektivita k posouzeni techto prastarych paleoetnik je naprosto ztracena.

Samozrejme pak se tito specialiste ,, temer "shodnou na pripsani vlastnosti a charakteristik pro gravettience (a jina mladopaleoliticka etnika), ale jejich predstavy kolem starobylejsich paleoetnik se uz odlisuji naprosto evidentne, ba v nekterych pripadech primo zcela neslucitelne a propastne.

Zajimavy a asi nejrozsirenejsi je diferencovany pristup k verbalne popisovanemu a archeologicky dochovatelnemu gravettienu a ,, vizualne-rekonstrukcne "zpracovanemu gravettienu, at ve forme obrazu nebo filmu. Zatimco archeologicky material a slovni ohodnoceni gravettienu je velmi vysoke a blizi se otevreni se gravettienske persone, najednou vsak stejni gravetologove maji urcity sklon a otevrenost (nebo shovivavost) k promitnuti stinu do gravettienu prave v praci nekoho druheho, predevsim v oblasti obrazu nebo filmu. Jedna se nejspis o prevedeni tlaku projektovat stin do primo jimi nezpracovavaneho materialu. Ackoli by meli tito gravetologove vehementne protestovat proti znevazovani gravettiencu, jak bychom ocekavali z faktu vznikle prime socialni vazby z gravettienem, jezto takove vysledky jsou vlastne takovym ekvivalentem do sveta vypraveneho vlastniho ditete, nedeje se tak.

Proc?

Domnivam se, ze gravetologove hluboko v svem nevedomi (nebo podvedomi) stale resi rozpor jestli prisoudit gravettiencum personu nebo stin (boj mezi bytostnym Ja a spolecnosti). Fakt, ze kdyz ve vlastnich odbornych verbalne zpracovanych materialech gravettiencum prirknou nasi lidskost, vyvstane u nich silna potreba zbavit se pripraveneho nakladu bomb stinu (a pod tlakem strachu z odmitnuti ve spolecnosti) a snazi se shodit svuj naklad pri nejblizsi prilezitosti. Ve svem vlastnim teritoriu pak gravetologove sice brblaji na obrazy a filmy, ale nijak otevrene a zasadne proti nim nevystupuji ,, venku ". Paradoxne dokonce pod jejich vedenim (nebo dohledem) mohou takove obrazove ,, pripitomele pseudorekonstrukce" i vznikat. Jedna se i zde o souhru nekolika mechanismu, kdy stinu pomaha na svet strach ze spolecnosti a konvence jako viniku tlaku okoli (mechanismus klamu a sebeklamu). Stin zobrazeny na takovych rekonstrukcich je pak obrannym stitem ,, Ja "daneho gravettologa pred spolecnosti. Je to takova dan kolem novomytologickeho pribehu ,, A prece se toci ", Kdy vedec uz dopredu sam odvolava sve zavery v lehce kontrolovatelne a zjevne (transparentni) forme - tj. v ilustracich doprovazejicich jeho dilo, zatimco jeho do pismen peclive zasifrovane myslenky a zavery jsou skryty a tak chraneny pri zbezne prohlidce ze strany spolecnosti.

Psycholog Pavel Chronc charakterizuje pripsani prejekce nekolikanasobneho stinu jako znacne komplikovane vysvetleni, sice je ,, hodne "k vysvetleni jednani komplikovanych a vzdelanych celbrit, ale napriklad jednoduchounky mechanismus Syndromu chlapaka udela tutez ,, sluzbu". Pri zkoumani jednotlivych mechanismu a jejich zivotaschopnosti a mire uplatneni v zkresleni vyhodnoceni paleolitu bude vzdy obtizne sledovat jednotlive mechanismy vzhledem k bohatemu pozadi dalsich cetnych zkreslujicich mechanismu.

Pripisovani vlatnosti stinu nasim davnym predchudcum je tak prirozene a vtirave, ze se rychle stalo samozrejmou konvenci, ktera byla nejen prijata u Freuda, ale i paradoxne dokonce pro sirsi podstatu stinu u samotneho Junga. Jung stin persony spojoval s vnitrnim davnym ,, zivocisnym predchudcem "v nas. Myslim, ze jsem situaci uz dost dobre popsal vyse u Freuda a tak jen uz upozornim, ze stin ma velmi vtiravy, nutkavy a sugestivni invazni zpusob zmocneni se naseho rozumu a predstav .

Proto bez patricne kvalifikace pro psychologii a propagaci neni absolutne vubec mozne zpracovavat archeologicky a antropologicky material paleolitu do zivoucich a vizualnich podob a predvadet ho verejnosti.

Je oblast vedy a je oblast pseudovedy a bez urcite kvalifikace a bez dodrzeni presne danych pravidel je rekonstrukcni prace sebeuznavanejsiho prehistorika vzdy urcitym dilem projevem pavedy.

Neni mozne stavet podobu cloveka z povzdali a rikat oni, Musime ji budovat a stavet jako herci, vzit se do role a stavet ji zevnitr. Zevnitr zbudujete totiz personu, ale zvenku a z povzdali jen stin. Juraj Gullar mi rikal, ze Zdenek Burian, kdyz maloval Iguanodonta, tak se jim pro tu chvili i stal. Stejne tak musime stavet podobu paleolitickeho cloveka, zevnitr, jinak zapomeneme, ze i on ma Jungovu dusi. A prave vystavba i zkoumani persony gravettienskeho cloveka musi probihat jakoby zevnitr, kdy se nase ,, Ja "ztotozni s ,, Ja" gravettienskeho cloveka. Jestlize se to nekomu zda emotivni a neobjektivni musim pripomenout, ze ani nase vlastni persona se neda studovat z chladneho nejakeho objektivniho vzdaleneho koutu. A nakonec emoce existuji u onoho ,, oni "stejne jako u onoho ,, ja" a emoce u onoho ,, oni "jsou casto negativni a jak vime zkreslujici a odklanejici se od empatie, naopak emoce u onoho ,, ja" startuji primou socialni vazbu, pomocne chovani, av tom dobrem smyslu iv nas probouzeji shovyvavost a trpelivost jevu Pigmalion. Cili takovy pristup nas cini otevrenym a vsimavym pro zkoumani davneho etnika.

Jestlize je tato cela prace venovana sungirskym detem, neni to urcite nahodou. Jestlize tedy budete hodnotit neco kolem gravettienu, jestli se budete o necem, co se tyka mladeho paleolitu rozhodovat, delejte to na tom nezjevnejsim miste, kde toho gravettien sam o sobe rekl nejvice - uprostred obdelnikoveho obrysu obydli v dlouhem otevrenem hrobe chlapce a holcicky, pri pohledu na jejich tela, pri pohledu na tisice koralku, stoupajicich po nohach a zdobicich jejich hlavy, pri pohledu na slonovinove dary, ktere je provazeji ...

Jsme na uplnem zacatku ohromnych moznosti vytvaret si kvalifikovane predstavy o zivote a podobe zivota davnych paleoetnik, mame takove moznosti jake jeste nikdo pred nami nemel, stojime na uzasnem prahu pred dlouhou a naprosto uzasnou objevitelskou cestou plnou vzrusujiciho poznani a nejednoho fascinujiciho dobrodruzstvi ...

... Brana casu se otevira ...




Ive objekty | Velke prostorove objekty a situace jako neprima persona | Zaver | Prijatelna mira zkresleni predstavy o paleoetniku | Znaky spolecensky tvrdeho pristupu k paleoetnikum | Persona gravettienu se tedy drzi tohoto koridoru. | Persona a kultura v behu casu. | Propagace | Vyhodnoceni z pozice vytvarnika | Nejrozsirenejsi mechanismus zkresleni predstavy o davnych etnikach. |

© um.co.ua -