Nejrozsirenejsi mechanismus zkresleni predstavy o davnych etnikach.

  1. Prijatelna mira zkresleni predstavy o paleoetniku
  2. Sungirske hroby a mechanismy zkresleni kritickeho usudku.

Kdyz slysime o rozvijejici se kulturni a morfologicke evoluci a sledujeme jednotlive stupne morfologickych zmen a stejne tak sledujeme kulturni stupne jako doba kamenna, bronzova, zelezna ... zpracovava nas mozek zcela automaticky tyto informace tak, ze hleda logicke souvislosti a principy a aplikuje je na dany material. A skutecne to je normalni prace mozku stale neco serazovat a porovnavat. Vidime-li zmeny v kulture, v materialech a dokladech, ktere se stavaji slozitejsimi a slozitejsimi v casove ose, pak si snadno dovodime, ze tomu tak bylo i ve schopnostech cloveka prave take vzhledem k casove ose. A vlastnosti a poznavaci schopnosti museli byt podle nas u davnych lidi tedy jine nez jsou dnes a prave schopnosti cloveka a jejich evolucni rozvoj pak pokladame logicky a za primou pricinu techto evolucnich kulturnich zmen.

Takovemu prisuzovani na zaklade podobnosti u nekterych udaju se rika heuristicke uvazovani, Znamy psycholog z dnes jiz legendarniho pokusu ze sedmdesatych let (vezen - veznitel) Philip Zimbardo v televiznim poradu Poznavame psychologii (Zimbardo, 2000) v dile o rozhodovani a usudku (Judgement and Decision Making) takove jednani ukazoval na nadhernem ukazkovem priklade. ,,Teto zene je 31 let je svobodna, vystudovala na universite filozofii. V dobe studii se ucastnila demonstraci proti rasove diskriminaci, atomove energii a socialnimu utlaku. Co dnes o ni plati?

Za prve bud ,, Dnes pracuje v bance jako pokladni. "Nebo, dnes pracuje v bance jako pokladni a je aktivni ve feministickem hnuti?

A drtiva vetsina tazanych odpovida, celych devadesat procent odpovida, ze je pokladni v bance a aktivistkou ve feministickem hnuti. Coz je prave ono heuristicke uvazovani. Prave tento zaver se jevi jako ocividny ...

Usuzujeme tak na zaklade urcitych podobnosti. Jedna se o pravdepodobny usudek, ale usudek nespravny, proto, ze popira zakladni principy logickeho uvazovani. Logika povazuje logicky vseobecny dejza pravdepodobnejsi nez dej zvlastnejsi a mene casty.

Informace kolem aktivniho zivota v dobe studii zde funguji, v nas vzbuzuji pocit spolecenske protestni aktivity, ktere teto dame prisoudime a radi bychom ji takovou videli i nyni. Jeji nekdejsi aktivita zde funguje jakonastrel pevneho bodu, Ktery nas pak vede urcitym nelogickym casto k nespravnym zaverum, ktere se nam vsak zdaji prirozene.

Tento pokus komentovali psychologove Amos Tversky ze Standforske university a Daniel Kahneman z University of California v Berkleley, kteri se zabyvaji vyzkumem pricin nelogickeho rozhodovani u lidi. Tversky ukazuje dva pristupy, kterymi psychologie zkouma nase rozhodnuti a usudky, prvni je normativni model, Jak bychom se meli rozhodovat. Hledaji se zde zaklady pro racionalni rozhodovani.

Druhy zpusob vyzkumu usudku a rozhodovani je deskriptivni, ten popisuje jak se ve skutecnosti rozhodujeme. Daniel Kahnemsan hned dodava... ,, Normativni model racionalniho logickeho rozhodovani neodrazi zpusob jak se lide ve skutecnosti rozhoduji a jak usuzuji. Pri vyzkumu zjistujeme, ze ackoli jsou jednotliva poznani spravna, dochazi lide nezridka k velmi predvidatelnym rozhodnutim a shodnym zpusobem k celkove mylnemu usudku ".

Kdyz se vratime nazpatek k stupnum kulturni evoluce uz muzeme tusit, ze stejne tak, jako jsme si svoji predstavu udelali u pani pokladni z doby jejiho studentskeho zivota, tak nyni si udelame urcitou predstavu z evolucnich promen o schopnostech lidi v prubehu casu. Jako zakladni charakteristiku vyextrahujeme cestu od nedokonaleho k dokonalemu (od kamene pres bronz, zelezo smerem k nam) a tento podobny mechanismus kvalitativni postupne zmeny pak prisoudime schopnostem davnych lidi (Prisouzeni na zaklade nekterych nahodnych podobnosti).

Prisoudit schopnosti (a moznosti) lidem na zaklade kultury (na zaklade oznaceni doby) se sice jevi prirozene a bude s nim souhlasit naprosta vetsina lidi, ale bude mimo realitu. Pritom totiz statisticky vidime kolem sebe, ze lide maji stejne nebo podobne schopnosti, ale mirne nebo zcela odlisne kultury (registrujeme kulturni pluralitu, nikoli vsak zcela zasadni odlisne schopnosti jedincu). Dnes vidime, ze se cernosi mohou stat lekari nebo kosmonauty, i kdyz v urcite historicke a ne prilis vzdalene dobe to bylo zcela nemyslitelne (Statisticka pravdepodobnost).

Dalsi potiz vznikla velmi zjednodusenym porovnanim predmetu z mnoha casovych useku historie a prehistorie cloveka a od nich vyvozenych schemat. Jednak byly porovnavany predmety produkovane samovyrobou obycejnymi lidmi s predmety vyrabene velmi specialne profesionalizovanymi a mnohdy vyjimecne talentovanymi remeslniky. Jindy jsou porovnavany naprosto rozdilne ekonomicke systemy, kdy jedny jsou dlouhodobe stabilni a nemusi tedy neustale hledat nove konstrukcni a ekonomicke reseni v menici se okolni a vnitrni situaci a jine jsou jejich opakem.

Nekdy jsou v ucebnicich nebo encyklopediich pak ukazany ruzne stare predmety zaroven srovnane a vybrane podle technicke a remeslne dokonalosti zaroven s casovou osou. Hodne to pak upomina zachazeni s fotografiemi mozku, ktere mely tri stupne, nejprimitivnejsi gorili vedle napul cesty mozek z cernosky a nejvetsi a nejdokonalejsi mozek z belocha. Stephen Jay Gould, ktery toto tendencni porovnani v jakesi staricke praci kritizoval, spravne pripomnel, ze se da takove poradi vselijak pretacet, zalezi jen na vas po jakem materialu sahnete.

Jak jsou tato konvencni schemata brana vazne si muzete snadno overit experimentalne. Kdyz laikovi ukazeme na obrazku stredoveke rytire na konich v prilbach s meci bude si je snadno zamenovat s jezdci z mladsiho bronzu, kteri budou mit svoji vyzbroj jako hrudni krunyre, stity, naholeniky, mece, dyky a prilby. Stejne tak, kdyz vezmeme neznaleho cloveka do solnych dolu doby zelezne a ukazeme mu odevy, naradi, krosny, vydrevu sachty, bude to pro nej urcite nejmene stredovek. Stejne tak laik zaradi sungirske odevy nekam do stredoveku nebo je dokonce pricte do soucasnosti, ale umisti nekam na sever. Ale prekvapive podobne dopadnete, kdyz nekomu, kdo se alespon trochu vyzna ve zpracovani dreva, ukazete mu vytvarovane a vyhlazene hrotite casti schoningenskych, temer pul milionu let starych, drevenych zbrani (rozhodne je nikdo neprisoudi nekdejsim ,,Pithecantropum").

Kdyz jste na velkem mezinarodnim seminari gravettienologu, naprosta vetsina prednasejicich prisuzuje gravettiencum normalni lidske schopnosti a jen vlastne jako odlisnost bere jejich velmi zajimavou a archeologicky velmi napadnou kulturu. V momente, kdy opustite takovy kongres a dostanete se do nejblizsi skoly, tak o kulture gravettiencu nevi nikdo prakticky nic, ale lide jsou ochotni popisovat zcela bezostysne od nas odlisne schopnosti u davnych lidi.

Zjednodusene stare konvencni dejepisne schema, ktere muze mit predevsim hodnotu jako mnemotechnicka pomucka k zapamatovani, tak bude zdrojem pozdejsich velmi vaznych komplikaci a pramenem naprosto zbytecne mylnych vykladu. Jsem dokonce presvedcen, ze dokonce takove silne zazite schema bude velmi vaznou prekazkou prijimani novych odbornych informaci, ktere neodpovida danemu staremu vzoru. Proto pokud budeme tyto schemata z nejakeho zavazneho duvodu pouzivat, musime se zabyvat i jejich dopadem a zachazet s nimi kvalifikovane.

Obrovska potiz ve velkem nastava, kdyz archeologicke kulturne evolucni schema s dobou kamennou se uci ve skole uz male deti a jednim dechem se jim hned predstavuji nektera paleoetnika. Nastrel s heuristickym zaverem si pak mohou udelat a urcite delaji jak vyucujici, tak i jejich zaci. Protoze se vlivu nastrelu nedokazeme dost dobre nikdy zbavit, Bude nutne je v dosavadni archeologicke terminologii omezit a v rekonstrukcni paleoetnologii plne nahradit jinymi terminy, ktere nevyvolavaji nezadouci nastrely.

Narazili jsme tak nahodou na oblast logickeho mysleni, Kdy logika povazuje logicky vseobecny dej za pravdepodobnejsi nez dej zvlastnejsi a mene casty. Gradualisticka evoluce je dnes v paleontologickem vykladu materialu zastoupena minimalne a ma predevsim dilci podobu. Dnes se ukazuje, ze daleko vic plati teorie nahleho vyskytu a pak dlouhe nasledne stagnace casto v milionech let. Proto muzeme predpokladat, ze organicka podstata typickeho vyctu lidskeho chovani spolecna ohromnemu vyctu vsech etnik moderniho cloveka bude pro moderniho cloveka charakteristicka i v minulosti. Navic rada vnejsich i vnitrnich zakladnich podobnosti s ostatnimi dnes uz neexistujicimi formami lidi muze byt podobna nebo identicka.

Tady je trochu rozdil mezi nekterymi badateli z oblasti evolucni psychologie, kteri prebiraji starsi koncepce vzniku nekterych novych modulu chovani jako vyvojovou adaptaci a nejaky pozadavek sve doby a prostredi. To jsou ony zname komentare typu ,, Jedna se mechanismy z doby kamenne ". To je prave naprosto typicka gradualisticka koncepce. V reale by meli dnes i evolucni psychologove pocitat take s nahlym vyskytem a stazi. Tedy s pevnymi vlastnostmi druhu, ktere se mohou menit podle urcitych zase jinak specifickych pravidel. Proto je treba nahlizet na evolucni model cloveka jako na okamzik, kdy na zacatku mel clovek vsechny vlastnosti druhu a to jak v oblasti morfologie, tak v oblasti psychologie (chovani). Toto chovani stejne jako morfologie melo svoji urcitou konkretni variacni siri a podle geneticke historie druhu (stehovani, zaniku ci narustu urcitych populaci) se sirily ci ustupovaly nektere znaky morfologicke nebo znaky v chovani.

Pri vzniku druhu tak je danemu druhu pridelena rada vlastnosti a modulu chovani a nektere dany druh vyuzije, nektere zustanou latentni a nevyuzite a jine budou naprosto nevyhovujici a druh se jim nejak prizpusobi svym chovanim, kdy mozna z nove vlastnosti vytezi nejaka pozitiva nebo zkratka vyhyne. Potiz je, ze se na evoluci casto divame aniz chapeme co je to vlastne za mechanismus. Urcite se nejedna o starostliveho rodice, ktery vymysli vzdy jen to nejlepsi a nejprospesnejsi. Nekdy vidime neco co vypada jako ohromne ??prizpusobeni a zareagovani na okoli, ano nekdy to tak vypada a snad existuje i nejaka cilena evoluce, vetsinou vsak evolucni zmeny obstarava prislovecny slepy hodinar(Vaclav Petr, Kriticky uvod do teorie prirodniho vyberu, 1996). Takze prohlaseni, ze to a to chovani u cloveka vzniklo adaptaci na prostredi kultury davnych lovcu je gradualisticke, prezite a minimalne nepresne a spise naprosto zavadejici a mylne. Teorie staze a nahleho vyskytu by mela predvest model cloveka s konstantnim vyctem chovani, kdy se podle okolnosti uplatnuji ruzne moduly chovani. (Situace v evolucni psychologii smerem k teorii staze je zase o mijeni se. Kdyz vidim publikaci Evolucni psychologieod Dylana Evanse nevericne kroutim hlavou, Goulda jako nejvetsiho propagatora staze a nahleho vyskytu autor zna a uvadi jej jako (neopravneneho) kritika evolucni psychologie, nijak se vsak nezabyva jednotlivymi evolucnimi teoriemi a jejich ocekavanym a logickym dopadem prave do oboru evolucni psychologie.)

Takze uz vime proc nas ma zajimat tolik Murdockuv seznam spolecneho lidskeho chovani a bude nas rozhodne zajimat, co se stane, kdyz dame do vyctu typicky lidskeho chovani Murdockuv seznam a podivame se kolik polozek dovede v soucasnosti archeologie zaplnit u moderniho cloveka a kolik u erektu a neandrtalcu. Z vice jak 60 polozek z Murdokova seznamu ma Homo sapiens sapiens v paleolitu archeologii dolozeno jen neuveritelne maly pocet pouhych 12 typu chovani. A to tri ma tak, tak. Tkani je napriklad dolozeno jen z jedineho uzemi a z jedineho casoveho obdobi. Ucesy jsou dokladovany z paleolitu jen z jedine evropsko-asaijske megakultury. Zustava asi 50 polozek, ktere svym nedochovatelnym charakterem neni mozne pochopitelne archeologicky vubec dolozit. Prekvapive, ale realisticky take konecne nahlizime na silne omezeny charakter archeologie.

Zajimavy je vycet typicky lidskeho chovani dolozeneho archeologii u neandrtalcu a erektu. Techto polozek je deset s tim, ze dve polozky jsou sporne. Prekvapive jsou polozky temer identicke s polozkami moderniho cloveka, hlavni rozdil je v cetnosti a mire dochovani. Takze mame 10 polozek a zbyva take pres 50 archeologicky nedolozenych typu chovani.

Zaverecny rozdil trech typu chovani je dolozen jen diky zvlastnosti gravettienu a soucasne predstave, ze dobyvani Australie bylo domenou jen Homo sapiens sapiens. Naopak nekteri australsti archeologove maji vsak podezreni, ze toto prvenstvi bude nutne pripsat uz Aschelenu. A vime, ze erekti se namornictvim zabyvali a v tomto oboru meli prokazatelne prioritu.

V reale sice nevidime umeni napriklad malby a rytiny na skalnim podkladu jak u sredopaleolitickeho neandrtalce, ale neprinesl je do Evropy ani moderni clovek. Datace severoafrickeho umeni je datovano od epipaleolitu a nize, a jeste mladsi jsou jihoafricke malby a rytiny. Taktez moderni clovek, ktery prvne osidlil vychodni cast Evropy zde nerozsiril jeskyni a skalni umeni. To registrujeme jen v zapadni Evrope od datace uhlikove kresby stare 32 000 let. Dokonce muzeme rict, ze prave z vychodni Evropy, ktera byla prvne osidlena modernim clovekem nezname prvni mladopaleoliticke umeni. Co je take opravdu nutne rici je fakt, ze jen v zapadni Evrope zili oni klasicti neandrtalci. Napriklad u nas na Morave zlomky celisti ukazuji na smesici sapientnich i typicky neandrtaloidnich rysu, a podobne je tomu na zbytku nekdejsiho nezapadoevropskeho uzemi neandrtalcu. Vznik skalniho umeni zapadoevropskeho aurignacienu mohl vzniknout jako vysledek stretu dvou kultur, nove prichozi kulture moderniho cloveka a domaci puvodni kulture klasickych neandrtalcu. Mohlo jit o prislovecnou valku kouzelniku. Badatele si sice nekdy dovedou predstavit, ze dochazi k fyzicke nebo surovinove ci uzemni konfrontaci mezi neandrtalci a sapienty ale zapominaji, ze pro prirodni narody je svet duchovnich sil stejne realny jako ten ktery je hmotny. Jung popisuje mytologicky ukol, ktery ma kmen jeho indianskeho pritele z puebla. Kazde rano totiz musi zajistit, aby Slunce skutecne vstalo, tim je zivot techto indianu naplnen a je mu dan smysl. A tady je jasne, ze jeskyne, kde se rodi zvirata ze skal mluvi o lidu, ktery zajistuje, aby se zeme naplnila tou nejmajestatnejsi a nejkrasnejsi zveri. Takova mytologie by mohla dat pocit ospravedlneni k zasidlovani cizich uzemi. Je to sice jen teoreticka modelova koncepce, ale je rozhodne daleko zobecnitelnejsi nez predstava evolucniho gradualistickeho vyvoje kultur jeste u tak pozdni datace jako jsou udalosti s datem kolem 40 000 let.

Proto vyznivaji toto srovnani prakticky shodne pro oba dva typy lidi. Na zaklade logiky bychom pak meli predpokladat chovani moderniho sapienta i pro paleolit ??v cele siri spektra lidskeho chovani podle Murdockova seznamu, ale pak stejnym metrem musime merit i u tzv. archaickeho cloveka (neandrtalce a erekta).

Potiz je, ze zmena zoologickeho druhu je nekdy spojena i s urcitym odlisnym a zcela specifickym chovanim. Ale pozor to plati jen pro urcitou malou specifickou cast druhu, ktera se da statisticky vyjadrit. Sam mohu porovnat chovani jednotlivych druhu ocasatych obojzivelniku druhu Triturus, ktere se lisi predevsim v zanedbatelnych malickostech, ktere souvisi predevsim s velikosti tela. Asi vyjadreno statisticky bude rod Triturus mit druhy lisici se v chovani jen v nekolika malo malickostech, ktere se budou castecne, nekdy jen okrajove dotykat typu krajiny a nadmorske vysky pri jejich vyskytu. Naopak napriklad colek waltuv, ktery je ostatnim druhum colku evidentne morfologicky vzdalen ma uz napriklad namluvni chovani uplne odlisne. Podobne je tomu u velkych leguanu, jako leguanu kubanskych, zelenych, delikatesy a dalsich ostrovnich velkych leguanu z pribuzenstva kubanskeho leguana. Rozdily jsou minimalni a hlavne se tykaji stromoveho nebo pozemniho zivota, ale naopak nejbeznejsi leguan zeleny vytvari i pozemni formy, ktere jsou morfologicky identicke se stromovymi. Tito pozemni leguani si pak hrabou jako skryse nory (iv prostredi se stromy), coz bezne u ostatnich stromovych forem nevidime (v reale nevime ani zda pozemni zeleni leguani maji pro sve odlisne chovani specialni geneticke sklony nebo zda jde o kulturni specifikaci - to je prijate a naucene chovani).

To uvadim proto, abych zpochybnil zjednoduseny pristup, ktery vede nektere prehistoriky automaticky a nekriticky prisuzovat radu zasadnich odlisnosti v ramci chovani moderniho a archaickeho cloveka, aniz by si byly vlastne vedomi, jak statisticky velka odlisnost v chovani ruznych druhu skutecne je. A myslim si, ze u tak pribuznych a podobnych forem jako jsou druhy typickych lidi (sapiens, neandrtalec a erectus) budou obecne druhove rozdily v chovani nejpravdepodobneji naprosto minimalni. A tyto nektere charakteristicke druhove odlisnosti by bylo mozne najit take v ramci variacni sire chovani u ostatnich druhu. To je z me strany urcita spekulace, protoze nepracuji s presnymi statistikami, ale druha strana nepracuje ani s obecnymi jednotlivymi priklady, ale jen se samotnym velmi obecne pojatym principem a to je velmi velmi malo. Takove zavery jsou uz mimo mozne realne predstavy a jsou uz nejspise ve svete fantazie. Evidentne bude velmi nutne se teto oblasti daleko podrobneji a dusledneji venovat.

Myslim si, ze by nebylo dodnes vubec mozne se takto volne a svobodne otevrit kritickemu uvazovani smerem k paleolitu, kdybychom zustavali nadale jen v archeologicke konvenci. Prekroceni a vzdaleni se archeologickym hranicim znovuvzkrisenim paleoetnologie a prihlaseni se k ni, jako k odkazu profesora Karla Absolona, ??je mozne predevsim zasluhou docenta Bohuslava Klimy a docenta Jiriho Svobody. Vetsinou si ani neuvedomuje jak nas konvence omezuje a uzemnuje, a nedokazeme hned plne docenit k cemu vlastne oficialnim oznacenim paleoetnologickeho pracoviste na pude Akademie ved CR vlastne doslo. Ale dostatecny obrazek o sile negativniho vlivu konvence v moderni dobe si muzeme udelat napriklad v knize Duse moderniho cloveka od Junga. ,, Mechanismus konvence udrzuje lidi nevedome, nebot pak jako divoka zver mohou dojit k odedavna navyklym zmenam bez nutnosti vedomeho rozhodovani. Toto bezdecne pusobeni i te nejlepsi konvence je nevyhnutelne, nicmene vsak strasne nebezpeci. Nebot u lidi, kteri jsou rutinou udrzovani v nevedomosti, vznikne - stejne jako u zvirat - panika se vsemi svymi nedozirnymi nasledky, kdyz vyvstanou nove okolnosti, ktere nebyly starymi konvencemi predvidany. "(Jung, Duse moderniho cloveka) Vlastne diky teto oficialni paleoetnologii vznikl legalni prostor pro specifickou oblast paleoetnologie - rekonstrukcni paleoetnologii, a jeji napln zcela odlisna od archeologie by jinak byla tezko stravitelna pro konvencne orientovane.




Male objekty | Atributy-predmety naznacujici roly ve spolecnosti | Ive objekty | Velke prostorove objekty a situace jako neprima persona | Zaver | Prijatelna mira zkresleni predstavy o paleoetniku | Znaky spolecensky tvrdeho pristupu k paleoetnikum | Persona gravettienu se tedy drzi tohoto koridoru. | Persona a kultura v behu casu. | Propagace |

© um.co.ua -