Persona a kultura v behu casu.

  1. Co je to kulturni chovani? Co je to Kultura?
  2. Das Personal einer Firma.
  3. In this text the author presents a personalized view of what has happened in the first decades of modern computers in American education.
  4. INTERPERSONAL COMMUNICATION
  5. Interpersonal communication is contextual.
  6. Jungova persona aplikovana pro gravettien a stredni fazi mladeho paleolitu v konfrontaci se sociobiologickym pohledem Edwarda O. Wilsona.
  7. Kostenkien a kostenkovsko-avdejevska kultura

V knize Cas lovcu nesetri Jiri Svoboda (Svoboda 1999) chvalou smerem ke gravettienu a predevsim pavlovienu, primo popisuje tyto kultury jako jedinecne a velmi uspesne. Pri srovnani s ostatnimi paleolitickymi kulturami je gravettien opravdu tak vyrazny, ze si musime velmi silne uvedomit jeho jedinecnou kulturni individualnost. Proto v hodnoceni gravettienu at technologickeho, umeleckeho nebo kulturniho i ostatni kvalifikovani autori hodnoti gravettien velmi podobne.

Predevsim opakovani se principu vystavby persony behem urciteho konkretniho obdobi existence urcite kultury nebo specifickeho technokomplexu (nebo lepe receno urciteho konkretniho vetsiho celku sdruzeni jednotlivych mistnich technokomlexu - napriklad prave gravettienu) vytvari, svym negradujicim a neposloupnym, ale zato ryze specifickym materialem dostatecny duvod divat se na kultury, jako na urcitym zpusobem uzavrene jedinecne celky, ktere jsou osobite a individualni mezi ostatnimi kulturami.

Kultury tak mohou byt chapany jako ekvivalent jedinecnosti i individuality cloveka mezi ostatnimi lidmi, stejne jako jedinecnost zoologickeho druhu. Jako zoologicky druh neseny radou jedincu i kultura se chova jako ziva entita s mnoha zvlastnostmi majici individualni rysy, svoji psychologii, zvyky a ustalene charakteristiky. Stejne jako jedinec i ona vznika formuje se a muze se menit, zanikat nebo transformovat. Jejim ukolem nebo vlastnosti je stabilizovat vztah jedince, jeho spolecnosti s vnejsim i vnitrnim svetem nevyjimaje ekologicke vztahy a to vse tak, aby byl vytvoren vicemene uzavreny system jehoz stabilita je u zoologickeho druhu nesena geny a u kultury je stabilita nesena mytologii. Nebo jak naznacuje material kolem hypertroficke tvorivosti - kultura je mozna prostredkem k zajisteni standartnimu umozneni tvorivosti, co by prostredkem k zajisteni pocitu libosti uvolnovanych prave pri tvorivosti. A naopak hypertroficka tvorivost mozna produkuje kulturu jako vedlejsi produkt pri zajistovani pocitu libosti a vyhoveni pocitu nutkani. Pocity libosti jsou vyzadovany organismem naplno a ihned, proto v kulture chybi ono preslapovani a prvni nesmele krucky a polehoucke pokusy.

Je tedy mozne, ze takove utvareni kultur je specifickym vnejsim projevem cloveka stejne jako u ostatnich zoologickych druhu (kteri kulturu take produkuji) a archeologie to take tak zaznamenava. Nesledujeme prvni nesmele venuse na zacatku gravettienu, nesledujeme ani postupne pribyvani ozdob ani postupne propracovavani materialu po vytvarne a remeslne strance. Pektoraly z Predmosti jsou obdobne nebo snad i technologicky uplne stejne jako o nejaky tisic let mladsi pektoraly z hrobu Brno II.

Napriklad Petr Skrdla v archeologickem materialu nevidi konstrukcni a remeslne zmeny jako naprosto postupne a plynule promenne, coby soucast pozvolneho procesu (videno z pohledu nasi perspektivy), proto upozornuje ...

,, Tento vyvoj nebyl v zadnem pripade linearne gradujici - ale byl mnohem komplexnejsi ... "(Skrdla, 1999, 2000 Zhodnoceni ...).

Archeologie pro paleolit ??take nekdy registruje procesy zmen, ale na tyto projevy se neni bezpodminecne nutne se divat jen jako na doklad evolucniho celkoveho procesu, muzeme je naprosto klidne chapat jako projevy individuace urcite kultury, vypujceno z Jungova slovniku pro oznaceni procesu rozvoje individualizace jedince. Ale archeologie registruje ve svem materialu predevsim urcite dlouhodobe specificke a charakteristicke technologicke projevy a zvyklosti. I psychologie jedincu dane kultury gravettienu vtisknuta do projevu hmatatelne a dochovane persony gravettienu se muze priradit do hotovych dlouhodobych a relativne stabilnich souvislosti.

Chovani cloveka, ktery vytvari takove zivouci individualni kultury z principu sve podstaty vysvetluje take proc selhavaji mnoha plosneji aplikovana vysvetleni ze strany evolucionalismu, nebo teorii prejimani cizich kulturnich vlivu (difuzionismu) a dalsich nejruznejsich teorii. Za priklad si znovu vezmu material zpracovany Petrem Skrdlou (Skrdla, Zhodnoceni ...), Ktery vyhledal nektery orientacni material pro pochopeni technologii vyroby kamennych nastroju. Skrdla nachazi spis takove materialy, ktere predstavuji prirodni narody jako ty, ktere inovuji jen v obdobi, kdy je populace pod urcitym stresem, navic technologie nema v lidskem chovani prioritu a prednost mohou mit jine dovednosti: ,, Krovak (Kung) bude radeji hledat zpusob, jak se dostat ke zveri o 1 metr, nez aby zkousel zdokonalit sip, aby doletel o metr dale "Skrdla zde citoval Leakeyho a Lewina. Clovek totiz muze mit ve svem zivote uplne jine hodnoty a technologie nemusi byt na prvnim miste. Petr Skrdla v tomto duchu pokracuje ... ,, Podobne shrnuje P. Lemonnier pripady, kdy se lide nechovaji podle vedecke, technologicke nebo ekonomicke logiky, ale jejich chovani je ovlivneno vyrazem, virou a ideemi - tedy potrebami, ktere nejsou technologicky podmineny. Toto nelogicke chovani (napriklad neprebirani pokrocilejsich technologii nepritele) pro ne muze mit smrtelne nasledky. "

Technologie opracovavani kamene brouseni a dalsi pokrocile technologie gravettienu neprebira zadna nasledna kultura a ztraci se. Jakoby si chtely kultury ubranit svoji individualnost i za cenu, ze je muze takove pocinani ochudit, ci ohrozit.

To by ale znamenalo, ze i gravettien i nas pavlovien musely mit svuj specificky pocatek i svoje velmi specificke dejiny, to znamena dejiny (pribeh) urcite kultury s urcitych charakteristickym obsahem. Martin Oliva v publikaci Gravettien na Morave shrnul pocatek gravettienu u nas jako zrod kultury navazujici na predchozi domaci aurignacien (prvni mladopaleoliticka kultura s urcitosti nesena modernim sapientem) a snad i szeletien (kultura s tradici snad predchoziho osidleni neandrtalske kultury) to vse samozrejme v kontextu celoevropskeho procesu rozsireni kultury gravettienu. U nas byl nas moravsky gravettien specificky navic situaci, kdy sice v jine casti (s jinou krajinou orientaci), ale preci stale jen v prostoru Moravy snad koexistovala dalsi kultura a to dlouhodobe prezivajici postaurignacienske spolecnosti. Prave moznost zesileni uzemnich pozic teto aurignacienske spolecnosti kolem 23 000let pred nami byla mozna pricinou, proc se gravettien na jizni Morave otevrel vychodni ceste na sever ke krakovskym zdrojum silicitu.

Vyse uvedene skutecnosti by nas mely primet uvazovat o gravettienske kulure, jako o jedinecnem sociokulturnim utvaru majicimu vlastni historii. Tedy o gravettienu jako o autonomnim kulturnim a historicko-politickem komplexu.

To vse zcela samozrejme na zaklade poznatku socialne-kulturni antropologie, kde je mozne hledat napriklad postreh popisujici skutecnost, ze se lide predevsim uci nez aby sami neco inovovali. Uceni je pri tvorbe kultury tak nekdy povazovano jako prioritni mechanismus uplatneny v kulture. Mozna ze takove chovani ma i evidentni sociobiologickou podstatu, minimalne podporeno socialni psychologii, ktera je muze vysvetlit skupinovym tlakem a hierarchickym tlakem. Pricemz u hierarchickeho tlaku se mysli predevsim kulturni vzory chovani z mytologie (archetypy).

Tim jsem se jiste velmi priblizil pozici pluralisticke koncepce dejin tak, jak ji chapal americky antropolog Franz Boas (pluralisticka koncepce dejin). Prave Boas tvrdil, ze jednotlive kultury se mohou vyvijet svymi vlastnimi smery a je proto nemozne objektivne urcit celosvetove platna stadia vyvoje kultury lidstva. Ale je take treba zduraznit i dulezitost vztahu spolecnosti a jedince v case av podminkach, pri otevreni se socialni psychologii totiz nemusite hledat ihned vysvetleni zpusobu chovani v zmenenych schopnostech na stupnici gradualisticke evoluce, ani neni treba hned premyslet o zmene genetickeho materialu, protoze vite, ze napriklad muzete vytvaret ruzne typy spolecnosti jen na zaklade toho jak rozvrstvite spolecnost na deti, zeny muze a seniory, kolik a kam as kym je priradite. Pokazde dojde ke zmene chovani, pokazde pujde o jine vztahy. V praxi micha tyto karty uz samotna morfologie prostredi, zdroje surovin, charakteristika lovist, pocasi nebo i povaha sousedu. Za necim se musi chodit daleko a casto a takze dochazi k urcite selekci v rozdeleni komunit. Takovym uzavrenym prostorem samym pro sebe, ale s napojenim na venkovni svet registruji archeologove napriklad prave na Morave, kde dochazi k urcite specifikaci kultur evidentne uz od ery prechodnych kultur.

Myslim, ze takova synteticka neopluralisticka koncepceje navic slucitelna a plne propojitelna se stazi a nahlym vyskytem, ??sociobiologii a take s archeologickym materialem. Vlivy evoluce, vlivy zmeny genetiky, vlivy jinych kultur jsou pak videny jako prirozene, ale obcasne deje, ktere se jako jedny z mnoha faktoru podili na historii kultur. Do daneho se pak promita pohled ze strany sociobiologie, jako komplex podle urciteho vzorce serazenych individualit, ktere jsou sami podmineny konecnym vyctem mozneho chovani a to podle genetickeho materialu, ktery determinuje koridor jejich mozneho chovani. Kultura a jeji podoby a vlastnosti kultur jsou pak jen odrazem genetickeho materialu. Do specifickeho vyctu genetickeho lidskeho materialu by pak meli patrit geny vedouci k hypertroficke tvorivosti a to bud take samostatne nebo prostrednictvim zvysene senzitizace, dale pak ke genetickemu podmineni geometrizujicimu rukopisu a primo nebo neprimo k vyctu Murdockova seznamu. Mimo toho zustava velke mnozstvi genu primo nebo oklikou ustici pro chovani typicke pro primaty a lidoopy v obecne rovine. V reale je mozne, ze nektere geny na rozdil od jinych primatu chybi nebo se neuplatnuji. Zacleneni Wilsonovi sociobiologickeho pohledu do Jungovy persony aplikovane pro gravettience nedelalo zadne vetsi potize, naopak vytvari propojitelny zobecnitelny jediny celek, ktery je dale propojitelny se srovnavaci psychologii a etologii.

Zaver.S timto pohledem si pak muzeme gravettience predstavit jako lidi, kteri dbaji na vnejsi prezentaci, ale za tou nejsvrchnejsi vrstvou persony najdeme dalsi stejne dekorativni a standartizovanou personu. To muze poukazovat, ze vizaz a starani se o vizaz i o samotne telo bylo veci ziveho zajmu propojeneho nejpravdepodobneji i s mytologii, ktera byla tehdy velmi rozsirena a casove dlouho pretrvavala.

To mohlo mit zpetne kladny a povzbuzujici vliv na psychiku i samotny organismus jedince a zarazovat ho ke spolecnosti a k ??ukolum, ktere se od takoveho zevnejsku vyzadovaly byt by nebyly jednoduche. V klimatickych podminkach gravettienu to bylo velmi rozumne a stastne reseni.

Opakujici se namety, opakujici se pristup a urcity individualne vysvetlitelny soubor pravidel byl nekdy svobodnejsi jindy uniformejsi, ale vzdy v urcitem koridoru jak u sosek tak u hrobu. Kdyz se objevi zdobeni, smeruje kdyz uz nikoli k celemu telu tak k hlave. Velka cast sosek je zdobena vetsinou dale segmentovanymi hrudnimi a pasovymi reminky, ty jsou identicke jak v case, tak v prostoru gravettienu a muzeme z nej vycist umeni pouzit strizlivou ozdobu i na jinak prazdnem povrchu, nebo presneji receno prirozene tvarovany povrch vkusne doplnit prvkem, ktery v sobe nese dostatecne informace o geometrizaci, o pravidelnosti, dekorativnosti a rytmu. Muzeme zde mluvit o opakujicim se kulturnim vzorci a jeho promitani. Stejne se opakuje rada rytych zdobnych prvku na slonovine a kosti, i zde muzeme take mluvit o opakujicim se kulturnim vzorci do ktereho je zahrnute urcite mnozstvi nejruznejsich jednotlivych konkretnich vytvarnych prvku, jejich vyctu se u nas venoval napr. Jiri Svoboda, (Cas Lovcu a Mistri kamenneho dlata).

Prirozene a dizajnersky propracovane zachazeni s rytmicky se opakujicim segmentovanym pasem (at ma uz jakoukoli podobu), je pritom nenasilne a volne proto, ze je vzdy citlive vcleneno k okraji zpracovavaneho materialu, nebo do predelu jednotlivych dilu. Zrejme at na anatomickem rozhrani nebo na okraji materialu odevu, nebo v mistech svu, ale gravettienci dovedou zcela precizne pojednat i volnou plochu (Sungir, Malta, Beret). O co v praxi jde, pochopime, kdyz se podivame do sungirsych hrobu na zdobeni, ktere kdysi zdobilo boty a pripadne nam zname a blizke a etnograf Tomas Boukal je hned komentoval ..,, Urcite bych takove boty nasel v etnografickem materialu ". A vlastne nic jineho neudelal rusky prehistorik Bader nez, ze nasel kalhoto-boty ze severozapadu severni Ameriky (Bader, Lavpusin, 1998). Urcite pochopite ony ruzne segmentovane pasy sledujete-li to, co kdysi zdobilo cepice sungirskych lidi, ackoli jsou vsechny jine, princip zustava stejny. I pro nas jsou sungirske zdobne cepice pochopitelne a vytvarne blizke nerknu-li rovnou identicke. Volnejsi rekonstrukce cehokoli reprezentacniho z gravettienu by mela byt vyzdobena sice sice archeologicky podlozitelnymi vzory, ale vzdy tak, aby byla pochopitelna a vytvarne a disajnersky nam blizka ne-li primo vlastni. Kulturni vzorec pro gravettien pak jako urcita konkretni universalni pomucka by nam pomohla zpetne rekonstruovat cely zivy tabor. (Zde se dostavame do urciteho paralelniho postaveni s kulturni antropologii, ktera take jeden cas sledovala kulturni vzorce).

Pres vsechno nadseni a skutecnost, ze my se urcite nedopustime chyby, kdyz budeme aplikovat gravettiensky, nebo jeste lepe jednotlive subkulturni gravettienske vzorce, musime pocitat, ze v teto oblasti se mohou najednou vynorit vyjimky. A tyto vyjimky mely svou konkretni historii a bez jeji znalosti nejsme je schopni na spravnem miste predvidat. Kdybychom nakrasne v pocitaci zrekonstruovali nejruznejsi mozne socialni, ekonomicke a kulturni varianty gravettienskych taboru, presto zustane urcite procento odlisne od reality, protoze se odklonilo od vzorce kvuli konkretni udalosti, ktera k tomu zavdala pricinu. Bylo by naivni se domnivat, ze rekonstrukce budou zcela identicke s zivotem v gravettienu. Sto procentum se blizi rekonstrukcni metamorfozy a smerem ke komplikovanemu celkovemu obrazu zivota chyby nepresnosti narustaji tak, ze nakonec se pohybujeme vzdy v koridoru mozneho a prezentujeme jen omezeny pocet moznych predstav s tim, ze nektere prvky, ktere se kulturnimu vzorci vymknou nikdy nezachytime. (Zustaneme tim u vytvoreni rekonstrukcni napodobeniny)

Stejne tak nikde neni psano, ze vykopova archeologie odkryva jen dochovatelne predmety zakladni rady podle cisteho kulturniho vzorce. Archeologie muze nalezt vyjimecny predmet nebo sadu predmetu a zaclenit ji do zakladniho kulturniho vzorce presto ze tam nepatri. Proto jsem se nezameril jen na sosky nebo jen na hroby, nebo jen na zdobne ornamenty, ale teprve vice materialu z ruznych oblasti muze byt skutecne porovnatelne a smerodatne. Proto vedle techto materialu byla take sledovana umelecka, konstrukcni i remeslna uroven. Pokud vsechno smerovalo stejnym smerem a vypovidalo o stejnem kulturnim vzorci, pak jsme se skutecne pohybovali v Evrope pred 30 az 20 tisici roky a nase zavery maji pro gravettien stale aktualni platnost.

Je velmi pravdepodobne, ze jak struktury tak obrazce gravettienske produkce maji nejaky konkretni symbolicko-mytologicky vyznam, ktery nam unika. Sice zde nenajdeme hlaskove pismo, ale to je evropske kulturni zastineni, napriklad Cinan z jeho pismem by v rade obrazcu zcela evidentne videl pisemne symboly a piktogramy. Proto muzeme logicky predpokladat, ze vedle estetickeho vyznamu sledovali gravettienci i vyznam symbolicko-mytologicky na urovni urciteho specifickeho druhu zaznamu.

Docela jsem se vydesil, kdyz jsem si uvedomil jak by jsme mohli studovat personu gravettienu nemit tech par vyjimecnych hrobu a kdyby se zena zobrazovala jak v magdalenienu a nebo vubec. Pak bychom nemohli vedet o vizazi v celem paleolitu vubec nic a urcite bychom jej trvale degradovali. Uvedomil jsem si, ze pres mnozstvi zdobnych pasku na soskach jde jen o krehky zaznam jinak naprosto nedochovalelneho etnografickeho materialu, kteremu se venuje dodnes pramala propagacni pozornost ve smeru k informovanosti jak odborne, tak laicke verejnosti. A vsechna ta intimni nadhera a napaditost horizontalnich i diagonalnich ozdob po sobe v reale nezanechala jediny jiny archeologicky doklad. Na zhotoveni casto stacily jen silicitove ustepky a nekdy vyjimecne i kostene nebo drevene sidlo. Zadny specialni nastroj, zadny jiny doklad. Kdyz se takto mohli lide zdobit pod teplym odevem urcite se podobne zdobili i v teplych obdobich a stejne zdobne reminky najdeme na mnoha pripadech v etnografii celeho sveta. Takto se mohli zdobit i neandrtalci a erekti se svymi konstrukterskymi, remeslnymi a dizajnerskymi schopnostmi (Schoningen a Konigsaue). Je to racionalni predpoklad. Proc to tak v rekonstrukcich bezne nevidame je zcela evidentne veci euristickeho uvazovani.

Zaroven doporucuji pro dalsi studium pro oblast psychologie jako unikatni zdroj informaci, je nutne sledovat predstavy nekterych prehistoriku a predevsim laiku jako zdroj informaci k jevu popsanym kolektivem vedcu a znamym pod oznacenim vztahu vezen -veznitel z pokusu v 70. letech (vezensky experiment). Pokusy tohoto typu jsou dnes mimo zakon vetsiny zemi, ale tady se jedna o realnou uz existujici a odehravajici se situaci, kdy muzeme rici, ze ,, vezni "uz psychickou ujmu neutrpi, jen sami prehistorikove se po seznameni se vsemi souvislostmi mohou podstatne kriticteji pristupovat k vlastnim zaverum. Coz je ve vede vzdy pozitivni trend. Je neobycejne poucne a zajimave sledovat jak konkretni archeologicke doklady, ktere by mely logicky posilit pohled na konkretni paleoetnikum jako na rozvinutou a vyspelou lidskou spolecnost, jsou vehementne odmitany a naopak vysvetlovany zcela v opacnem smyslu a to i klidne dost povrchne a zjevne iracionalne. Je nekdy tezko rozeznatelne jestli je to z duvodu aktivisty dobrovolneho dozorce v ramci jevu nalhavani si, nebo jestli se spis jedna o sberatelsky zamereneho aktivniho jedince, kteremu dela radost odhaleni a nebo dokonce potlaceni racionalniho hodnoceni v ramci mechanismu vezen-veznitel. Takze pak kazdy racionalni pozitivni krok si vlastne vysvetli jako doklad negace. Do role veznu jsou zde vsunuti nasi davni vlastni predkove a jina davna paleoetnika a roli veznitelu maji interpretujici prehistorikove nebo i nekteri laici (ucitele, publiciste, lide z medii, muzejnici atd.).

Velmi casto take registruji velmi spatnou informovanost u casti absolventu vysokych skol, kde napriklad dotycny chodil na prednasky o paleolitu, ale evidentne do pameti se mu zapisovaly uz jen udaje, na ktere byl pripraven jako dite ve skole. Vsechny udaje, ktere byly mimo obecnou symbolickou predstavu, jak dokladaji pokusy psychologu, se uz tezko do pameti vubec dostavaji. Napriklad pri navsteve kancelare si zapamatujete jen to co v kancelari ocekavate. Takze archeologove a antropologove, kteri se blize nevenovali jednotlivym konkretnim paleoetnikum jsou sice presvedceni, ze jsou schopni dobre hodnotit paleoetnika a ze jsou k tomu zcela kompetentni, presto, ze prakticky jejich vedomosti jsou jen silne vymezeny (omezeny) urcitymi danymi psychologickymi procesy. Teprve, kdyz se studenti blize seznami s nejakym transparentnim materialem z paleolitu, vzdy z nejake konkretni oblasti, zacnou prave danou oblast paleolitu citit a hodnotit objektivneji. To znamena, ze teprve prima socialni vazba je schopna obchazet nebo anulovat nektere zkreslujici psychicke mechanismy (prehled techto psychickych mechanismu zkresleni je v zaverem publikace v priloze).

Stejne je tomu i u profesionalnich prehistoriku, podle toho, ktere oblasti se venuje, tak pro tu dovede odstranit negativni psychologicke mechanismy, ale pro jine oblasti, kde se nepohybuje, mohou byt jeho nazory stale uplne mimo racionalni kriticke hodnoceni.

(Toto jsou urcite zajimave postrehy, ale jen osobni postrehy. Proto by rozhodne mely byt tyto podnety predmetem zajmu psychologickych presnych studii. Jedna se totiz mimo jine take o zjisteni presneho stavu pozadi financovani a obecne podpory na projektech kolem paleolitu ze strany do paleolitu primo nezasvecenych osob. Mam osobne zkusenost, ze vyznam paleolitu je obecne velmi silne podcenovan a to iu archeologu venujicich se holocenim kulturam a presna studie by mohla nalit cisteho vina a mozna bit na poplach. Ponevadz pokud se nebude v tomto ohledu postupovat profesionalne, dojde k vzajemnemu napeti mezi institucemi a jednotlivci pri vzajemnem boji o omezene prostredky.)

Muj zaverecny postreh tkvi v tom, ze vyhodnoceni archeologickeho materialu musi byt vzdy veci multidiciplinarni a vyhodnoceni dusevnich schopnosti davnych etnik neni mozne vubec provadet z pozice proste archeologie nebo antropologie, nebo nejake teorie o evoluci, ale hodnoceni psychologicke stranky paleoetnika musi resit jen pro psychologii kvalifikovana osoba a profesionalni psycholog nesmi nikdy chybet alespon jako poradce. Kdyz se podivame do odborne literatury s hruzou brzo zjistime kolik lidi si samo ,, hraje na pana doktora ".

Za priklad ukazkoveho cisteho archeologickeho hodnoceni, ktere se programove nepousti do nekvalifikovanych ,, rekonstrukcnich spekulaci ", povazuji hodnoceni prace pana docenta Karla Valocha. Na druhe strane nemuze ujit, ze prvni krucky smerem k psychologii uz byly vykonany, napriklad Martin Oliva se kolem popisu nektereho chovani paleolitickych lidi vzhledem k archeologickemu zaznamu obracel s hledanim podstaty takoveho jednani prave do oblasti blizke psychologie. At to byl mozny duvod vyroby gravetek nebo vysvetlovani jinak iracionalni kumulace nekterych nereznickych kosti. Take pan profesor Jan Jelinek studenty nabadal pro studium psychologie a na brnenske Katedre antropologie vedene profesorem Jaroslavem Malinou jsem pred nekolika roky potkal s psycholozkou Phdr. M. Turbovou, ktera zde obcas prednasela.

Rekonstrukcni paleoetnologie ma psychologii programove hned v popredi zajmu jakoz to obor korigujici chovani samotnych hodnotitelu vyhodnocujici chovani paleoetnik. Ale jak nektere oblasti antropologie, tak archeologie se nekdy dostanou stejne k ukolu vyhodnotit chovani paleoetnik, byt jen urcitym dilcim zpusobem. A prave kvuli tomu, ze se to deje jen obcas a s psychologii pak chybi prakticke zkusenosti by mel byt odborny poradce-psycholog pri hodnoceni uplnou a prirozenou samozrejmosti. Nase orientace v psychologii by mela mit predevsim roly usnadnujici komunikaci, nez aby se profesni zajem takoveho poradce presmeroval od zpracovavaneho materialu smerem k nam.




NEPRIMA PERSONA | Souvislost mezi neprimou a primou personou v etologickem materialu | Souvislost mezi neprimou personou a primou personou v archeologickem materialu | Male objekty | Atributy-predmety naznacujici roly ve spolecnosti | Ive objekty | Velke prostorove objekty a situace jako neprima persona | Zaver | Prijatelna mira zkresleni predstavy o paleoetniku | Znaky spolecensky tvrdeho pristupu k paleoetnikum |

© um.co.ua -