Souvislost mezi neprimou personou a primou personou v archeologickem materialu

  1. Figuralni plastiky a skulptury zen -predbezne shrnuti archeologickeho materialu
  2. Pod personou dalsi persona
  3. Postup prace: Diferenciace archeologickeho materialu a archeologii stanovenych kultur
  4. Souvislost mezi neprimou a primou personou v etologickem materialu
  5. Vysvetleni chovani s vnejsi vizualni personou

Princip dizajnu je stejny, neprima persona nese stejne prvky, stejneho ducha (identickou strukturu) Jako ma prima persona. Neco jako geneticke informace DNA, konkretni kod, ktery budeme potrebovat znat, abychom mohli primou personu odvodit tam, kde neni archeologicky dolozena. Hledame pak archeologicky daleko casteji dochovanou a daleko beznejsi neprimou personu.

Nekdy, kdyz se vse musi rucne nosit, uplatnuji se takove konstrukce a materialy, ktere jsou velmi lehke jako drevo, stebla, peri, kuze, kozesina, syrova kuze. S objemem a vahou souvisi zpusob zivota a charakter transportu. Tezka kost pak mizi a vyznam kamenne suroviny a kamennych materialu je posunut predevsim do oblasti spotrebniho zbozi, ktere je snadno nahrazovano a obnovovano na nasledujici lokalite. Cili se jedna u takove kultury predevsim o produkci organickeho materialu, ktery rychle a bezezbytku podleha rozkladu a je doprovazena nereprezentativni kamennou stipanou industrii z mistnich surovin (archeologicky septajici / netransparentni / kultury). Ve srovnani s kulturou, ktera zpracovava kosti a kamenne nastroje i surovinu je schopna vse transportovat s pomoci fyzikalni pomoci, jako uz je proste tazeni po snehu, nebo stepi, ale hlavne pri zvirecim zaprahu (archeologicky transparentni kultury) je pak material vzajemne silne disproporcni. Vzhledem napriklad k magdalenienu nebo gravettienu si myslim, ze je skutecne trefne oznacenitransparentni kultura, Pro snadnou citelnost mnohych aspektu na nez poukazuje dostatek dochovanych kostenych a kamennych archeologickych artefaktu. Jine septajici kulturymohou pak byt netransparentniprimo zamlzene, Jejichz chudoba, co se tyce artefaktu, neni objektivni, ale je jen chudobou archeologickou, ale u zivych kultur tomu tak nebylo.

Bohudiky za vice jak sto let archeologie uz zaregistrovala, nekolik lokalit a vyjimecnych nalezu i z oblasti typicky netransparentnich onech septajicich kultur. Tyto vyjimecne nalezy jsou pro nase porovnani pochopitelne prvorade a klicove.

A tak zase muzeme sledovat stejne oblasti zivota jako u prime persony a dosazovat archeologicke materialy jakoby do rovnice z neznamou. Zase sledujeme primou personu (ktera je zde neznama) a dosazujeme konstrukcni schopnosti, remeslne schopnosti, vytvarne schopnosti a znalost zdroju a surovin. Napriklad, kdyz zajedeme do stredniho paleolitu a mladsi casti stareho paleolitu registrujeme konstrukcni schopnosti na zaklade konstrukce obou ruznych typy vrhacich zbrani ze Schoningenu. Sledujeme konstrukcni reseni vyroby kamennych nastroju a to napriklad s ohledem na menici se prostredi (Valoch, Stranska skala). A pro stredni paleolit ??nas budou zajimat napriklad brousene kostene hroty z jizni Afriky a z nemeckeho Lebenstedtu a z dalsi nemecke lokality Konigsaue umene drzadelko.

Solidni informace o remeslnem zpracovani zase nese povrch hrotu z Schoningenu, ktere jsou peclive zpracovane a vypada, ze byly tedy nejen dobre serezane, ale i peclive prebrousene. Dokonce i samotna vaha tehdejsich celodrevenych kompaktnich ostepu vzhledem k poddimenzovanym hrotum zase naopak ukaze, ze drevo muselo byt odriznuto nejen v urcitou cast roku, ale muselo take nejakou delsi dobu vysychat, aby se zpevnilo. To by se melo pri urcite davce stesti dat dokladovat podle stavu posledniho vnejsiho letokruhu na prurezu dreva. Jinak by se odlomil hrot jako pri mem pokusu, ktery sice probehl s ostepem vyrobenym v zime, ale s cerstvym, nyvyschnutym drevem. Zatimco totiz hrot vezi v hline nebo v tkani koristi zbyla cast masivniho ostepu je tak tezka, ze by nekvalitni drevo zlomila. Stejne precizni konstrukcni, remeslne a vytvarne zpracovani vidime nejen v starem paleolitu, ale i ve strednim paleolitu jak v Jizni Africe u kostenych hrotu tak u drzadelka z Konigsaue.

Vytvarna oblast se da alespon v zakladech sledovat, predne podle jemne motoriky, rytmicke segmentace, osove soumernosti, mira geometrizace a uziti mnoha ruzne tvarovanych celkovych forem. Pro doklad jemne motoriky stareho paleolitu nas okamzite napadnou specificke mikrolity z Bilzingslebenu a pro stredni paleolit ??zase drzadelko z Konigsaue.

Vsuvka ze strany vytvarnika- Je zajimave, ze v mnohych publikacich se za vznik umeni u cloveka povazuji vlastne az figurky lidi a zvirat a ruznymi prvky zdobne predmety. Dizajn do toho pohledu neni zaclenen, presto, ze jsou jeho formy a oblasti uziti rozmanite uz od stredniho a stareho paleolitu. To presto, ze se mistrne ovlada surovina a pocita se z jejimi i nekdy nevsednimi vlastnostmi a o tvarech ani nemluve. Stredni paleolit ??i mladsi obdobi stareho paleolitu do teto doby evidentniho dizajnu patri. Cili znaly vytvarnik radici dizajn do vytvarneho umeni vidi stredni i stary paleolit ??v uplne jinem svetle a v jinych hodnotach nez laik, kterym je co se tyka umeni i paleolitik. Obecne se jen malo vi o dizajnu, bezne najdeme na regalech vyrobky s nepeknymi obaly od Spojenych statu po Japonsko. Vyjimku tvori Italie a Spanelsko, kde ma dizajn neuveritelne dlouhou tradici a smysl pro nej je pevnou soucasti tamni kultury. To je nutne vedet, abychom mohli posoudit sami sebe a svou hodnotitelskou uroven, ci uroven a fundovanost hodnotitelskeho prostredi.

V Bilzingslebenu je pak material rytmicky se opakujicich se peclive do rady serazenych vrypu a pak muzeme sledovat vytvarne prostorove formy jak v typech kamennych nastroju, kterych je ve strednim paleolitu mnoho a nemusime z Konigsaue vubec odchazet a nejdeme si je i zde. A formy kamennych nastroju najdeme zase v jiz zminovanem Bilzingslebenu a na otazku, zda jsou mozne dalsi prostorove formy, odpovi znovu Schoningen s drevenymi artefakty a chceme-li neco extra dostaneme z Bilzingslebenu ctverecek vyryty na jednu kostenou desticku.

Znalost surovinovych zdroju v ramci stredniho a mladsi oblasti stareho paleolitu muzeme pak sledovat na jedne lokalite z Nemecka, kde se uzivalo k otopu uhli. Vidime ji take na uziti kvalitnich flexibilnich materialu u uziti drevenych zbrani stareho paleolitu Nemecka, Spanelska a Anglie. Pro stredni a stary paleolit ??plati obecne snaha vyuzit mistnich kamennych zdroju a setrit tak energeticke a casove zdroje, ktere by staly delsi transporty. Presto se transporty objevuji, jedna-li se o kuriozni horniny a prirodniny (Kulna - zahneda a kristal).

Uz samotne odbijeni hrany pestniho klinu, kdy se udery stridaji z jedne a druhe strany, dostatecne naznacuji princip prostoroveho pohybu a v uporadani ve stridani v jedne linii napriklad podobne jako pri siti nebo pleteni copanku. Zname jsou take pestni kliny utvorene tak, aby jejich stred tvorily pekne paleontologicke objekty-zkameneliny. Zajimave je, ze z Madarska zname ze stredniho paleolitu i mikromandalu, kdy kulata schranka numulita s pricnou puklinou je doplnena kolmou ryhou takze se dostavame primo k Jungove mandale (Jungovu mandalu muzeme spatrovat i v sungirskych kotouccich nebo v maltske spirale).

To vse je samozrejme jen urcity kratky nastin, jak ziskavat informace z materialu stredniho a stareho paleolitu a jak je zpracovavat a je jiste dobre venovat tomuto tematu v budoucnu daleko vetsi pozornost a danou oblast zacit zpracovavat zaroven i podle dalsich kriterii, aby se ziskalo srovnani i kontrola.




A / nedovoli pozorovateli najit cokoli spolecneho mezi lidmi a ostatnimi tvory | Uacute; vod do metodiky umelecke a modelove rekonstrukcni paleoetnologie | Umelecka rekonstrukcni paleoetnologie-uvod do metodiky | Formy prace | Modelova rekonstrukcni paleoetnologie-uvod do metodiky | Persona - archeologie a paleoetnologie | Poznamka vubec ne na okraj | Kriticky pristup a srovnavaci psychologie a etologie | NEPRIMA PERSONA | Atributy-predmety naznacujici roly ve spolecnosti |

© um.co.ua -