Persona a kulturni (socialni) antropologie.

  1. Aplikace socialne-kulturni antropologie pro prehistorii
  2. Co je to kulturni chovani? Co je to Kultura?
  3. Das Personal einer Firma.
  4. In this text the author presents a personalized view of what has happened in the first decades of modern computers in American education.
  5. INTERPERSONAL COMMUNICATION
  6. Interpersonal communication is contextual.
  7. Jungova persona aplikovana pro gravettien a stredni fazi mladeho paleolitu v konfrontaci se sociobiologickym pohledem Edwarda O. Wilsona.

Je vlastne paradoxem v soucasnosti videt davne lidi jako hadrniky a rozcuchance a urcovat jim urcitou prostounkou evolucni gradualistickou roli ve forme urciteho stupne, a dokonce to bylo tak naivni a paradoxni i na konci 19.stoleti. Svoji nejtvrdsi a nejvetsi prohru utrzili nekdejsi prvotni evolucionaliste objevem mladopaleolitickeho umeni, ale ve skutecnosti byli kritizovani za jednostrane vysvetleni podobnosti kulturnich prvku. Pro ilustraci prvni evolucionaliste neuvazovali o Egyptskem pismu jako o jednom z rady moznych typu, ale zarazovali je ,, vyvojove "nekam mezi opravdovym pismem civilizovanych a primitivnimi obrazky rovnym detskym kresbam. Pro paleolitickeho cloveka nebylo pro umeni rozhodne zadne misto a najednou se objevila Altamira se zpusobem vytvarneho vyjadreni, ktere se zrovna objevilo jako nejnovejsi umelecky vystrelek a objevitelsky vydobytek zcela jedinecne evropske civilizace (v te dobe prave cerpajici z umeni puvodnich ,, primitivnich "obyvatel exotickych kolonii). Tehdejsi ucenci se s Altamirou vyrovnali tak, ze ji proste ignorovali, nebo ji oznacili za evidentni podvrh.

Predstavitele evolucionaliste skoly Brit Edward Burmett Tylor / 1832-1917 / a American L. H. Morgan vlastne svymi pracemi teprve vymezovali pojem antropologie a nektere jejich zjisteni a pristupy jsou stale aktualni a platne ba dokonce podnetne. Ani samotne mechanismy nejsou sami o sobe naprosto spatne a urcite ne jednoduche, napriklad Tylor predpoklada u lidi stejne nebo podobne psychicke schopnosti, sve doklady ziskava srovnavanim ruznych kultur. Napriklad plasticke tetovani naleza v etnografickem materialu Australie a Afriky. Jeho zaver je, ze pricinou vyskytu plastickeho tetovani u techto etnik je shoda v psychice tvurcu techto ozdob. Je zajimave, ze tady se vlastne nepocita s nejakym kulturne potetovanym spolecnym predkem, jak bychom na prvni pohled od evolucionalisticke teorie ocekavali. Jedna se totiz o znacne slozity mechanismus teoretickych predpokladu pro chovani etnik v case iv prostoru, kde o uplatneni teorie nulteho predka neni nouze a kde naopak je dlouho davny predek vnitrne prazdny proto, ze staci kdyz daleko mladsi kultury nezavisle na sobe a paralelne vedle sebe objevuji totez. To ma umoznovat stale se evolucne zdokonalujici rozumove psychologicka stranka cloveka (evoluce). Jedna se spise o nedostatek zohledneni jinych alternativ, ale to je mozna az veci pozdejsiho pohledu. Take Tylor byl presvedcen o shode mysleni lidi (i mezi civilizovanymi a primitivnimi narody) a pricinu rozdilu hledal v kulture, zejmena v mire poznani. Jednoduche nastroje a technologie povazuje za nizsi uroven znalosti. Technicka evoluce tak podle Tylora predstavuje jednoduchou linearni akumulaci objevu a vynalezu, ktera sice v ruznych spolecnostech probiha ruznou rychlosti, ale analogickym zpusobem. Tylor byl pevne presvedcen, ze ke kulturni evoluci dochazi proto, ze v dlouhodobe perspektive prevazuje rozum a lidske poznani nad omylem a nevedomosti. (Coz je vlastne jen oblast filozofie, v reale bychom meli spis prvne zkoumat promeny zmeny a typy kultur a civilizaci a teprve pak jako vysledek je muzem porovnavat a vynaset soudy. Vlastne CGJung nevidi tak pekne a slune vse co si vydobil moderni clovek-bily muz, protoze prave onomu porovnani se venoval). Evolucionalismus v Tylorove pojeti prisuzuje dokonalejsi poznani lidem v nam blizsim case a naopak, kdyz se budeme pohybovat proti casu, budeme podle Tylora registrovat vice omylu a nevedomosti. Prave Tylor rika ,, Nikdo srovnavajici luk a kus nepochybuje, ze kuse vznikla vyvojem z jednodussiho nastroje " (Na jinem miste se venuji prave tomuto prikladu). Podobne Tylor hodnoti i duchovni oblasti kultury, ale take jiz zminovane hyeroglify Egyptanu.

Takove terorticke evolucni mechanismy spolu s vyhledavinim nekterych dokladu ze strany etnografie rozpracovaval i americky antropolog Lewis Henry Morgan (1818-1881). Napriklad evoluce rodiny, formy socialni organizace i koncepci dejin kultury (divosstvi, barbarstvi, civilizace). Kdy napriklad stadium divosstvi se delilo na tri stupne. Prvni stupen bylo ,, detstvi lidstva ", stredni stupen zacina pouzivanim primitivnich loveckych a rybarskych nastroju a dovednosti pouzivani ohne. Nejvyssi stupen ,, zapocal(Jak cituje Vaclav Soukup, Soukup, 2000) vynalezenim luku a sipu a skoncil vynalezem hrncirstvi. "

V USA Franz Boass (1858-1942) a jeho zaci (napr. R. H. Lowie, ktery oznacil rovnou Morganovo dilo za beznadejne zastarale) kritizovali urcitou nekritickou jednoduchost nekterych koncepci evolucionalistu. Uz v roce ' Boas vazne zautocil na principy evolucionalismu a to poukazanim na fakt, ze podobnost nekterych kulturnich prvku neni dukazem jejich spolecnych vztahu a spolecnym pocatkem.

Pro posuzovani a zkoumani kultury a jejich stavebnich principu ze strany antropologie se pak uplatnovaly nejruznejsi dalsi odlisne koncepce jako: difuzionismus, pluralisticka koncepce dejin, konfiguracionismus, hledani kulturnich vzorcu, koncepce kulturnich vzorcu, psychicka antropologie zkoumajici osobnost a kulturu, geneticky determinismus, funkcionalismus, strukturalni funkcionalismus, ekologicka antropologie, symbolicka antropologie az se znovu objevil evolucionalismus tentokrat v novejsi podobe coby neoevolucionalismus. Jeden z predstavitelu novodobych evolucionalistu byl britsky antropolog Julian Sorel Huxley (1887-1975). Ten take chapal evoluci jako jednosmerny proces, smerujici k vytvazeni stale novych, vyssich a rozmanitejsich stupnu organizace. Podle Huxleyho spis u cloveka probiha kulturni evoluce nez proces biologicky. Kulturni evoluce se jako typicky lidsky zpusob adaptace lisi od biologicke evoluce. Stejne jako u evolucionalistu 19. stoleti i on videl hlavni body neoevolucionalismu v procesu difuze a konvergenci kulturnich elementu a v neustalem akumulovani a organizovani znalosti. I dalsi neoevolucionalista VGChilde (1892-1957) vychazi z klasickeho evolucionalistickeho jednoduche principu stupnu gradualisticke evoluce, jako historicky nejjednoduzsi ekonomiku predpoklada lovectvi a sberacstvi, dalsim stupnem je pro nej pastevectvi a zemedelstvi a treti stupen znamena vznik civilizace, pisma, obchodu, soukromeho vlastnictvi ...

Dalsim typickym predstavitelem neoevolucionalismu je Leslie Alvin White (1900-1975), ktery jako si vsima v kulture role technologickeho pokroku, ktery povazuje za zakladni hybnou silu kulturniho vyvoje. To vse definuje v pojmech termodynamiky.

Obdobi predzemedelske (energie je omezena na fyzickou silu cloveka),

Obdobi zemedelske (energeticke zdroje jsou rozsireny o domestikovana zvirata a

kultivovane rostliny)

Obdobi prumyslu (objevy novych zdroju energie)

Jsou to obdobne stupne jako divosstvi, barbarstvi a civilizace. Ale ve skutecnosti clovek nejspis uz v paleolitu vyuzival vetru k pohonu lodi, pri dobyvani Australie, a ohne k velkoplosnemu vypalovani podrostu v Australii aby byla krajina pro cloveka vubec pruchozi. A bylo mu vlastni vyuzivani, vzdusnych a vodnich proudu pri zajistovani zdroju potravy nebo za ucelem mobility. Navic predzemedelske kultury mohou take vyuzivat zvireci zaprah, jako severske kultury, ktere pro studeny charakter svych teritorii ani nemohly o zemedelstvi uvazovat. V podstate jsou stupnovite evolucni kulturni teorie vetsinou dopredu optimisticke a pozitivisticke. Veri v lepsi budoucnost a jsou obdobou nekterych nabozenskych mytologickych principu, prislibu stastnach zitrku nekdy v dokonale budoucnosti (prislib raje). Tim se stavaji odtrzene od reality vsedniho dne a jsou idealisticke pres svoji zdanlivou materialisticnost. V tomto duchu i White po dlouha leta propracovaval koncepci kultury.

Jak popisuje Vaclav Soukup sam White na pocatku 70. let se stal fatalistou. Soukup cituje Whitea ,, Kulturni systemy podporuji vyrobu spatnych potravin a dokonce i smrtelnych drog. Kultura vystavila deti praci v textilnich tovarnach patnact hodin denne a zeny zivotu ve kterem maji alternativu bud hladoveni, nebo prostituce. Kulturni systemy vyhubily cele druhy ptaku, zvirat, znemoznily zemedelske vyuzivani obrovskych prostor, znecistuji oceany a atmosferu planety. Kratce receno - kulturni systemy smeruji k tomu, aby ucinily zemi neobyvatelnou. Dvema hlavnimi nastroji kulturnich systemu jsou v tomto smeru nuklearni bomby a narodni suverenita. "

Vaclav Soukup dokresluje. "Odhaleni dehumanizacni role kultury v industrialni spolecnost dovedlo Whitea v jeho posledni knize ,, Pojem kulturnich systemu" k radikalni zmene pojeti funkce kultury. White po dlouha leta propracovaval koncepci kultury jako adaptacniho mechanismu, jehoz zakladni funkci je ,, zajistovat lidskemu druhu bezpecny a trvaly zivot ". Na sklonku sveho zivota vsak dospel k nazoru, ze kulturni systemy jsou ,, stejne jako hvezdy ci planety zcela indiferentni lidskemu blahobytu nebo jen samotne existenci cloveka ". Kulturni systemy, ktere se rozvyjeji podle svych vlastnich zakonu, v podminkach tridni spolecnosti vystupuji proti zajmum a potrebam cloveka. Zdroje klamne viry, ze clovek muze svoji kulturu ovladat, White vidi v ignoraci podstaty struktury a chovani kulturnich systemu. "




Rekonstrukce "v praxi. | Textil, parazite a genetika | Textil jako nutny produkt lidske prirozenosti | Textil a turetuv syndrom | Poznamka k textiliim a odevum z obecneho pohledu rekonstrukcni paleoetnologie | Atypicka kumulace artefaktu? | Vliv spolecnosti na vzhled remeslneho artefaktu | Kulturni zastineni prumyslovou vyrobou | Vytvarne vyrazove prostredky typicke pro gravettienskou kulturni tradici | Persona - srovnavaci psychologie a etologie |

© um.co.ua -