Persona - srovnavaci psychologie a etologie

  1. Das Personal einer Firma.
  2. In this text the author presents a personalized view of what has happened in the first decades of modern computers in American education.
  3. Individualni psychologie
  4. Individualni psychologie
  5. INTERPERSONAL COMMUNICATION
  6. Interpersonal communication is contextual.
  7. Jake oblasti psychologie se v persone zpracovavaji?

,, Ze strany humanitnich psychologu se stale jeste setkavame s nekvalifikovanymi predstavami o absolutni odlisnosti psychiky cloveka od ostatnich zivocichu. Obvykle je pricinou fakticka neznalost soucasnych poznatku o chovani, nekdy i nepochopeni toho, jak se lisi soucasna srovnavaci psychologie od zoopsychologie konce 19.stoleti. "(Frankova, Bicik 1999)

Srovnavaci psychologie a etologie jako nauka o chovani zvirat odhaluje, ze o svuj zevnejsek pecuji velmi vyrazne snad vsichni znamy obratlovci. Potapeci s akvalungy uz davno odhalili existenci specializovanych rybich cisticich stanic. Morsti velci zivocichove pluji do brakickych ci sladkych vod, jindy vyskakuji z vody, aby sebou placli o hladinu dali o sobe zvukovy signal a zbavili se tak i parazitu v kuzi. Zabka trpaslici nebo rada colku si ve vode peclive stahne starou kuzi a pozre ji stejne jako jesteri gekoni. Hadi si davaji velkou praci se svlekem a jesteri se drbou zadnima nohama klidne i na hlave a pres zavrene oci, aby se zbavily caru stare pokozky, ktera se jim svleka po kusech. Ale i savci dbaji o svou vizaz a venuji ji pravidelne svuj cas. Myti se naslinenyma tlapkami vidime od mysek, krecku po ty nejvetsi kocky. Vzpomeneme si i na sloni koupele ve vode, pisku ci bahne a rozpomeneme se take na drbani, ktere odnasi nejeden strom svoji existenci. U ptaku pece o peri zabere denne asi dve hodiny a u savcu zabere pece o srst, nebo kuzi, kolem cele jedne hodiny. Zvlaste u socialne zijicich tvoru muze znamenat pece o srst i neco navic, provadena vzajemne napriklad u netopyru, piskomilu, koni, ale take i mnohych opic a primatu rozehrava uplny koncert individualni a vzajemne pece o srst. Rozehrava se symfonie pocitu libosti ktera, stava se komunikacnim projevem upevnujici socialni vazby.

Pece o vizaz je totiz u nekterych druhu soucasti ba primo podminkou vnitrodruhove a mezidruhove komunikace. Proc zalezi tolik na vizazi - persone (fasade) kazdeho tvora? Je to jen veci libosti, nutkani a vnitrniho tlaku k takove cinnosti nebo ma starost o vizaz i jiny vyznam?

V reci tela svou vizazi dotycny jedinec vypovida o svem zdravi, kondici, veku, hierarchickem zarazeni, nalade nekdy i o pocitu tepla nebo zimy atd. Jiste si vzpomeneme na nektere druhy jesteru rychle menici odstiny a barvy jako jsou spolecensti leguani zeleni nebo znami chameleoni. Zmeny barev neznamenaji vzdy maskovani, ale slouzi nejcasteji k vnitrodruhove a mezidruhove komunikaci, snad nejvetsimi mistry jsou podmorske chobotnice. Srst, ale i lysa kuze je predmetem starosti - vzpomenme si na slony, kteri se pudruji prachem, koupou se a drbou o stromy. Zevnejsek slouzi ke komunikaci k vyjadreni sveho ja a personifikuje sveho majitele, ale starost a pece o zevnejsek je podporena i libosti (dobrym pocitem z teto cinnosti - na urovni nizkomolekularnich mediatoru).

Zanedbany rozcuchany bezdomovec je rychle vyhodnocen jako spolecensky odpad a psychologicke pokusy dolozili, ze jako takovemu rozhodne neni venovana zadna okamzita pozornost (paralyzace pomocneho chovani). A to i kdyz napriklad zkolabuje na hlavnim namesti velkomesta. Naopak nejrychlejsi pomoci se dostane upravenemu cloveku ve spolecenskem obleku.

Rozcuchany, hadrnicky a spinavy praclovek predstaveny, co by verna pseudovedecka podoba naseho predka, je tedy nami automaticky a podvedome hodnocena jako podoba cloveka, ktery je nejak vazne postizeny, ne zcela normalni jedinec (ci skupina), ktery je evidentne na okraji nebo uz mimo nasi spolecnost (ktera se jim radeji ani nebude zabyvat).

Obracene tvurci takove predstavy onoho ,, pracloveka "pomoci takoveho zevnejsku jej umistili podvedome mimo nasi normalni spolecnost, protoze z hlediska jejich predstav o evoluci, k nasi spolecnosti teprve casem musel dojit. ,, Praclovek" v podvedome reci tela je od sameho zacatku vyhnan z nasi spolecnosti.

Pokud cloveka ve srovnavaci psychologii zahrnujeme mezi tvory dorozumivajici se automaticky reci tela a komunikujici pres vizualni personu, tak jak rada nam nejblizsich simpanzu, bonobu a goril mel by zcela pochopitelne do teto party byt zahrnut i nas predek v jakekoli forme. Navic hodinova pece o srst, vlastni kazdemu savci, musi byt prece nekde videt. Proto, kdybychom meli prihlednout k etologii, nasi predci by meli byt upraveni pokud by nebyli postizeni depresi ci nemoci, meli by vytvaret obraz - personu zdraveho, silneho, ??inteligentniho a socialne prizpusobiveho tvora.

V tomto duchu je nami prezentovana persona pro gravettien plne v souladu s touto etologickou predstavou. Etologie i Jungova persona jsou v tomto pripade uplne za jedno. Evidentne u savcu rozlisujeme napriklad zvetsenou srst, specialni hrebeny a telni zvlastni pridavky a i sebejiste vzprimene postoje, jako projevy vudcich jedincu, ale registrujeme totez chovani i u lidi. Zde se takovy zevnejsek vytvari umele, plastem, odevem, naterem a ruznymi cepicemi, celenkami, diademy, korunami a prilbami. Na rekonstrukcich bychom meli tedy videt i tuto socialni komunikaci.

Rozumime ted i tomu, proc meli byt ,, pralide "predkloneni a prihrbli, jak to casto vidame na pseudorekonstrukcich. To aby nam byli, vyjadreno v reci tela - podrizeni. Simpanzi a bonobove, predevsim jejich mladata se ve skutecnost mohou narovnat, ale, , praclovek "nesmi. Pozornost venovana na soskach a hrobech gravettienskym lidem je evidentni a zvlaste vynika pozornost u hlavy a italske vysoke cepice jsou pro nas velice informativni. Je treba zaverem tohoto porovnani Jungovi persony s etologii vyslovit, ze nejen nedochazi k rozporu, ale oba pohledy se vzajemne prekryvaji nebo doplnuji.

Vsimame si take, ze nekteri zivocichove jako jeleni prevadi pozornost z tela na parohy, ktere vypovidaji o fyzicke kondici informace urcene predevsim lanim. Podobne jako lide maji i ptaci hlavni smysly zrak a sluch a u nekterych, jako napriklad rajek, je svatebni sat samecku pro samicky velkym lakadlem i meritkem. Stejne tak narocne jsou i samicky lemciku a tak fadni samecci buduji samostatne stavby urcene jen pro okouzleni samicky tzv. besidky. U nekterych druhu vypada dokonce takove pocinani stejne sikovne a vytvarne jako by je vytvoril clovek.

Urcity znacny zmatek kolem predstavy o chovani davnych lidi nese velmi melka a naivnoucka predstava o jednoduchem evolucnim mechanismu. Lide se pak k evolucnimu mechanismu hlasi, uplatnuji ho v ,, rekonstrukcich "presto, ze ve skutecnosti o evolucnich mechanismech ao lidskem chovani maji minimalni znalosti. Tito vytecnici jsou pak hned hotovi, jakmile do lidskeho chovani primichavaji to, co povazuji za typicke opici jednani . At je to ono ,, hu, hu "chovani s pokrcenymi koleny, predklonenou hlavou, ale i netrpelivosti, vybuchy vzteku, prosazovani zajmu silou a podobne.

V reale nemuzeme s chovanim jednoho zivocicha zachazet timto zpusobem, protoze on neni nikdy prostym mixem chovani dalsich zivocisnych druhu, ale pro jeho chovani existuje zcela specificka samostatna cesta. Kdyz se podivame na ono opici chovani, vidime, ze je to jen umely symbol, ktery jsme prejali jen od jedne skupiny primatu a to jen proto, ze byl nejak transparentni. Pritom ostatni primati se ve sve vetsine mohou chovat naprosto odlisne. Je to napriklad utvareni socialnich vztahu, ktere usti u vsech soucasnych lidoopu do individualnich cest a je tudiz statisticky nejpravdepodobnejsi, ze rada nasich predku a pribuznych mela vlastni individualni socialni reseni. Urcite to nebyl geometricky prusecik mezi nami a ,, opicemi ".

Stejne je to s trpelivosti a senzitizaci, vlastne krasny priklad nekonecne trpelivosti a rozvinute senzitizace nam podavaji tisice perlicek ze Sungiru.

Potiz je, ze archeologove maji vzdelani v oblasti spolecenskych ved nikoli v oblasti biologie (Jelinek 1990). Sociobiologie a srovnavaci psychologie, predevsim etologie patri do oblasti prirodovedne a tudiz archeologove nemaji bezne o evolucnich procesech ani potuchy. Jinak by museli vedet, ze takovy jednoduchy pristup k predstave o chovani nasich predku, jako mista pruseciku chovani mezi nami a ,, opicemi ", je zcela neopodstatnene. Jindy jsou videni ,, primitivove" jako usmudlane neucesane a nesamostatne deti, naivni, hloupe, zvatlajici, kolebajic se z nohy na nohu, netrpelive a vubec detske. S takovou predstavou o chovani zivocichu prisel kdysi E. Hackel, podle ktereho je ontogeneze rekapitulaci fylogeneze. Jeho teorie byla podporena tehdejsimi poznatky o morfologickych znacich v prubehu embrionalniho vyvoje ditete. Vsechna stadia z fylogenetickeho vyvoje se pak rekapituluji behem vyvoje v ontogenezi. ... ,, Z toho pak vyplyva hypoteza "ruzne vlastnosti chovani (instinkty, aktivity, schopnosti) se objevuji ve stejnem poradi v ontogenezi, jak se formovaly ve fylogenezi. Krome jinych nedostatku teto teorie se ukazuje ze Hackel nemel prilis velke znalosti o vyvoji chovani u zvirat, ktere by ho z jeho omylu vyledly .... (Frankova Bicik 1999)

Persona a teritorialni agresivita.Jeste z jednoho pohledu je v ramci etologie mozne se divat na personu, a to z pohledu Konrada Lorenze a jeho teorie prirozene a stale agresivity. Persona a jeji ruzne podoby pak mohou byt pro cloveka-prijemce take zcela evidentnim blokem, ktery zastavuje onu teritorialni agresivitu. Persona nebo spolecensky-kulturne zname a prijatelne persony jsou urcitym ekvivalentem ritualizovaneho chovani, ktere jsou dalsim blokem teritorialni agresivite. Navic tento pohled vysvetluje i urcitou miru uniformity u sungirskych a maltskoburetskych materialu a vlastne spolecne znaky rady projevu ve vizazi gravettiencu vubec. Registrujeme individulalizaci vytvarnych reseni zevnejsku spis jen jako individualni cestu, jak dojit k stejnemu jednotnemu cili, nebo nekolika malo obecne prijatelnym cilum - personam, ktere zrejme byly navic spojeny s mytologickym pozadim. To vse konec koncu take uplne vypousti velmi spekulativni vyklad utvareni vizaze jen jako projevu sebeuvedomeni ,, v ramci procitnuti opravdoveho lidstvi "jak ho nekdy registrujeme ze strany archeologu. To znamena, ze se na individualni reseni da divat spis jako na projev individuace jedince v ramci jednotnych schemat tehdy obecne rozsirenych a urciteho mnozstvi tehdy uznavanych person. A tato individuace i jeji projevy jsou tolerovany a patri ke kulturnimu projevu jedince i cele spolecnosti.

Persona, kterou napriklad velice jasne registrujeme u slavnostnich reprezentacnich odevu ze Sungiru propojuje radou shodnych prvku jak detsky, tak dospely odev a je zde stejne propojen a sjednocen odev divci i chlapecky. Dokonce malstko-buretske odene sosky ackoli jsou zdobeny ruznymi vytvarnymi horizontalnimi prvky a maji jednotny identicky vytvarny zaklad daneho zdobeni, ktery je sjednocuje. A stejne jednotici jsou pomerne kratke vlasy na zenskych soskach kostenkienu. Tito lide, co by komunity, se tedy prezentuji stejnym zpusobem. To muze take velmi uzce souviset s teritorialnim chovanim Homo sapiens sapiens. Tak jako nektere kolonie hmyzu nebo netopyru si predavaji vzajemne identickou pachovou jednotnou identifikacni rozpoznavaci znacku, charakteristickou jen pro jejich kolonii, je mozne, ze i u cloveka existuje takove jednotne vizualne-kulturni znaceni pro jednotlive komunity, kmeny nebo skupiny.

Vybral jsem charakteristiku teritorialniho chovani z obecneho pohledu ucebnice srovnavaci psychologie a etologie: ,, Hranice teritoria se vyznacuji ruznym zpusobem, hlavne pachovymi stopami, akusticky (zpev ptaku) i vizualne. Obrana se deje ruzne. K zastraseni soka casto postaci varovani nebo hrozba. Pri hrozbe se prezentuje sila protivnika a jeho zbrane. Zvire vystavuje skutecne vyrazne znaky (barva, velikost, pohyb) nebo predstirane (zvetsovani objemu tela jezenim srsti, cepyrenim). "... ,, Teritorium muze byt hajeno jedincem, parem i celou skupinou. Krome teritoria, ktere je dusledne hajeno, existuje jeste domovsky okrsek, tzv. lovecky revir (home range). Tyto okrsky se mohou castecne prekryvat s okrsky sousednich skupin, nemusi byt oznaceny a hajeny. Mimo dobu rozmnozovani slabne u mnohych zivocichu teritorialni chovani nebo se meni. Urcitym cinitelem u tzv. zimnich teritorii byva ochrana nashromazdenych zasob nebo potravniho zdroje (sykorky, sojky aj.). " (Frankova, Bicik, 1999)

Uz pri prvnim popisu sungirskeho muzskeho odevu jsem si vsimnul, ze horizontalni bile pruhy perel na hrudniku, mohou evokovat zebra lidske kostry a mohou pusobit v emocni oblasti docela strasidelne a hruzne. Stejne, jako sveho casu podobne uniformy jezdectva v historicke stredni Evrope. Co se tyka obrany zdroju a zasob, tak na severu si zasoby na zimu delaji nektere selmy (napr. Liska polarni), kdy vyuziva v lete nadbytku ulovene potravy a moznosti zahrabat tento ulovek na permafrost (specificky se teto oblasti venuje Frankova a Bicik u teritorialniho chovani a migracich). Gravetologove znaji v archeologickem zaznamu vychodniho gravettienu tzv. zasobni jamy, ktere vyuzivaly stejneho principu.

Protoze se obcas objevi nekdo, kdo popira teritorialni chovani a teritorialni agresivitu u primatu a cloveka je nutne upozornit na cetne filmove doklady v prirodopisnych snimcich, ktere jsou casto oblibenym tematem specializovanych televiznich kanalu. Staci dokumenty o promnenach chovani u simpanzu v Gombe, kdy se pri vetsi koncentraci samcu zacne projevovat agresivita vedouci k valecnym vypravam a agresivnimu teritorialnimu chovani. Za urcitych podminek neni prirozene po takovem chovani ani vidu a to muze vest nektere povrchni hodnotitele k heuristickemu presvedceni, ze u primatu teritorialni agresivita neexistuje. Specifickym mechanismem zamaskovani (hlubokym ulozenim- zablokovanim) teritorialni agresivity se zabyval rakousky zoolog Konrad Lorenz. Doporucuji take knihu jeho knihu ,, Takzvane zlo ". A pro jistotu uvedu znovu citaci z vysokoskolske ucebnice Frankove a Bicika: ,, Teritorialita se vyskytuje i u cloveka a z humalni etologie i psychopatologie lze cerpat poznatky, dulezite pro pochopeni zakladu jeho sociability. "

Zdobene odevy a ucesy jako prostredek a blok proti teritorialni agresivite v etologii. Mechanismus teritorialni agrese spociva na principu takoveho schematu plosne agrese, ktera se zvetsuje smerem ke stredu teritoria a snizuje smerem ven. Ze je tato agrese plosna dokazoval uz i Konrad Lorenz, ktery byl presvedcen o urcitych dalsich dodatecnych mechanismech, ktere tuto agresi zablokuji. Tyto bloky jsou takovymi silnymi betonovymi stenami atomoveho reaktoru, ktere spolu s dalsimi mechanismy teritorialni agresivitu pretvareji a smeruji tak, aby danemu jedinci a jeho blizkym agresivita slouzila. Tyto bloky agrese mohou byt opticke, akusticke, pohybove atd.

Konrad Lorenz pozoroval mladata kruty, ktere se ozyvaji stale urcitym hlasovym signalem, napadlo ho, ze by prave tento signal mohl byt onim blokem agrese. Kruta uprostred sveho teritoria - v hnizdu je totiz nejagresivnejsi a mela by zde usmrtit kazdeho vetrelce. Lorenz proto ohlusil pokusnou krutu tak, aby nemohla slyset sva mladata a ta je skutecne okamzite usmrtila.

Lorenz si samozrejme okamzite ziskal radu kritiku, protoze si mnozi lide zapamatovali jen to, ze jsme jako tvorove teritorialni tez prirozene agresivni. Lorenz tim nechtel omlouvat agresivni ciny nasi civilizace nebo jejich jedincu. Dodnes se citi rada lidi dotcena predstavou, ze by clovek nemel byt uz ze sve podstaty dobry. Zlo se v nasi kulture chape jako neco dodatecneho a druhotneho, ??v duchu starobiblickeho kontextu, proto se rada lidi velmi vehementne brani takove koncepci. U nas to byl profesor Zdenek Veselovsky, dlouholety reditel Prazske botanicke zahrady v Troji, ktery obhajoval pristup a zavery Konrada Lorenze na verejnosti.

Predevsim si je treba uvedomit, ze teritorialni agresivita neexistuje nikdy sama o sobe, ze kolem ni existuji bloky, ktere ji z nekolika stran bezpecne uzaviraji. Jestlize pracujeme s nebezpecnymi teritorialnimi zviraty musime tato fakta znat a respektovat, pokud nechceme, aby se nam nase zvirata navzajem poranila, nebo poranila nas samotne. Ale stejne tak nam ohrome muze pomoci znalost teritorialniho chovani u cloveka a znalost onech bloku. Uz na zakladni skole nam ucitel z matematiky Josef Horejs nazorne predvadel umeleckou dramatizaci etidy na tema odevu a upravy zevnejsku, kdy vysvetloval jaky je rozdil mezi dvema domacnostmi, kdy v prve partneri o sebe dbaji chodi v riflich a delaji na sebe navzajem stale dojem. Druhy par vypada ale odlisne - on ma na sobe trenky a tricko, ona teplaky, on je neoholeny ona nenamalovana. Kdo se zacne prvni hadat?

Prave v domacnostech dochazi k nejvetsimu poctu nasili, lide ve sve nevedomosti odblokovavaji svuj vizualni blok, rozcuchanymi vlasy, neoholenim, nenamalovanim, odbytym oblecenim, ale take vysokym ujecenym hlasem, ktery je opak hlubokeho uklidnujiciho zvuku, a take porusenim ritualizovaneho chovani, ktere vhani toho druheho do uzkych a cini ho nejistym, protoze nevi, co se deje a co muze cekat. Dulezita je take absence prime i prostredkovane pozornosti, ruznych darku, komplimentu, kontaktu, praci a podobne. Ale patri sem i ritualizovane dopredu vsem ucastnikum zname chovani.

Je tedy dost toho, co se da zanedbat, nebo opomenout, proto je souziti lidi tak slozite. Z tohoto pohledu je nutne se divat na personu gravettienu, jako na neco, co je take soucasti ritualizovaneho pristupu k vizazi jako jednomu bloku, k opticke strance vizaze jako dalsimu bloku. Takze jak ucesy, tak uprava hlavy dolozena na soskach, neni z tohoto pohledu taktez zadnym prekvapenim. Stejne je to s ozdobnymi pasky a reminky, a ze zdobnymi prvky na odevech (Sungir, Malta a Butet) a cepicich, jak je zname rady evropskych lokalit.

Predpokladame-li zcela logicky tesne souziti lidi v mensich obydlich napriklad v dobe zimnich mesicu, pri necasu apod. muselo se zde uplatnovat ihned mnoho zpusobu jak ucinne zabranit ventilovani te nejsilnejsi teritorialni agresivity. Umeni a ritualy jsou hned prvni po ruce v podobe ozdoby, vyroby ozdob, v podobe her, pisni, vypraveni. Znovu se tak jen dostavame do zajimaveho uhlu pohledu, ktery nam zase potvrzuje identicnost naseho chovani a chovani gravettiencu.

Opacne je mozne premitat, ze temer uplna absence severskeho osidleni u neandrtalcu stredniho paleolitu by mohla znamenat, ze neandrtalci nedovedli tak dobre zablokovat svoji teritorialni agresivitu a dlouhodobejsi souziti ve stredu teritoria jim cinilo neprekonatelne rozepre a potize. Nemuselo by jit o nejaky propastny rozdil, staci jen urcita drobnost. Zatim je to jen urcita velmi spekulace, ktera vsak rozhodne stoji za blizsi studii. (Neandrtalska severska sidliste existovala a dokonce je provazi predpokladatelna kostena brousena industrie, ale jsou vyjimecna. Musime se take ale zabyvat moznosti, ze neandrtalska severska osidleni byla proste vzdy v mistech nepriznivych pro archeologizaci.)

Teritorialni agrese hraje svoji roli i pri sireni danych zivocichu do novych mist, urcuje teritorialni hustotu a tim zabranuje snadnemu sireni epidemii, zajistuje prizpusobivost jednotlivych populaci a snizuje riziko kolapsu populace pri zmene jednoho jedineho uzemi (jako v pripade endemickych druhu) a ma i dalsi podobne vyhody. Blizsi informace Frankova, Bicik 1999 , Lorenz 1963XXXXXXXX.

Teorie hypertroficke tvorivosti je take vzhledem k persone osvobozujici a vysvetlujici teorii. Hypertroficka tvorivost orientovana na rozdil od lemciku i na sneni, konstrukterstvi, mapovani zdroju, sberatelstvi a rukodelnou tvorivost, provokovana velmi rozvinutou senzitizaci, predvadi cloveka jako tvora vedeneho potrebami libosti, diky urcitym neurotransmiterum, ke konkretnim geneticky podminenym a vymezenym oblastem chovani. Oblastem, ktere napriklad popsal Murdock. Ale hypertroficka tvorivost se promita do vsech oblasti lidskeho zivota. Neni mozne, aby clovek hypertroficky tvorive vytvoril konstrukcne, remeslne a umelecky solidni archeologicky dokladovatelny material a pritom nezvladal nedochovatelny material. Psychicky, geneticky ci neurobiologicky tlak pusobi stale stejnou silou a archeologii zachycuje jen urcite stripky, ktere popisuji a dokladaji jeho intenzitu.

Kdyz uz jsem zjistil, ze na dane tema nejsou archeologove ti pravi odbornici, protoze nemaji zkusenosti ze zoologickeho smeru s chovanim jinych zivocichu, navstivil jsem v Brnenske zoologicke zahrade zoolozku magistru Janu Kantorovou a sel jsem s ni prokonzultovat nejpalcivejsi otazky dane oblasti. Napriklad miru trpelivosti u simpanzu ve srovnani s lidmi. V nekterych pramenech se udava, ze casove omezeny zajem o prave zpracovavanou oblast je hlavnim rozdilem mezi clovekem a jim, protoze clovek udrzi pozornost jednim smerem nesrovnatelne dele. Predevsim Jana Kantorova mne upozornila na individualni rozdily v chovani jednotlivych osobnosti u simpanzu, ale potvrdila ze simpanz neudrzi pozornost po dlouhou dobu na jednu oblast cinnosti. Evidentne mechanismus senzitizace je zcela odlisny, predevsim co se tyka jeho miry. Prubirskym kamenem jsou drevene nastroje ze Schoningenu a doklady uziti ohniste ze Stranske skaly u nas a Prezletic v Cechach (starobyle lokality z datecemi pul milionu let a vys. Bez velmi rozvinute senzitizace a extremni trpelivosti se nebudete moci dany tvor starat ohen, ani nevymyslite a nezrealizujete napady kolem letajicich zbranich. A to se nyni bavime o davnych predcich neandrtalskeho obyvatelstva Evropy a ne o nedavnych modernich lidech jimz gravettienci byli.

V rekonstrukcich proto musi byt tato nevsedni trpelivost, rozvinuta senzitizace i hypertroficka tvorivost znat, jinak nesplnuje dana prace zakladni podminku napodobeni typicky lidskeho chovani.

Proto nase vyprava za personou gravettienu, ktera odkryla fascinujici svet ucesu, pokryvek hlavy, ozdob a slozite vyzdobenych odevu zaroven potvrdila typicky lidske chovani u nasich, ne tak casove vzdalenych predku. To nas nuti nahlizet na dalsi nedochovatelny a nedochovany nekdejsi etnograficky material v urcitem konkretnim duchu a nuti si vypracovat urcite konkretni metodiky, jak vytvaret napodobeniny techto, ale i jinych davnych etnografickych predmetu. Ale vse musi stat zase na lidske trpelivosti, senzitizaci a hypertroficke tvorivosti na jedne strane a na lidske psychice na strane druhe. (Tedy s uhlu umeleho kulturnim zastineni samotne gravettienske kultury a nekdejsimi tradicemi, ktere jsme vycetli z archeologickeho materialu, ekologickym zaclenenim danych populaci a socialni strukturou vyplyvajici z taktiky cerpani zdroju).

Odmitnuti evolucionalismu v rekonstrukcich je namiste stejne, jako razne odmitnuti disharmonickych pseudorekonstrukci, ktere nekdy akceptuji archeology nalezeny artefakt a to nekdy iv jeho krase a dokonalosti konstrukcniho a remeslneho i vytvarneho zpracovani a na strane druhe dokresluji nedochovatelne prvky, jako evolucionalistickou kulisu surovych, hrubych, nedokonalych , spinavych a poloroztrhanych predmetu. Nehlede na snahu tyto evolucionalisticke vlastnosti pripsat nekdy i samotnym dokladovanym predmetum alespon velikosti a zbarvenim. (Pro Antropark se pripravuje samostatna prace venovana specialne teorii hypertroficke tvorivosti)

Poznamka ke gravettienu: ,, Migrace jako vysledek pusobeni fyzikalnich i biologickych faktoru. " To je nadpis jedne kapitolky publikace Frankove a Bicika (1999). Tato drobna kapitolka ze srovnavaci psychologie, zamerena na pohyb zivocichu po svem teritoriu, zapada do predstavy o schopnostech gravettienskeho etnika, i kdyz se na gravettience budeme divat jako Desdemon Moris - co by na bezneho zivocicha, obycejne zvire. Potom mozna zjistime, ze u gravettiencu muzeme naopak najit urcite nutne vlastnosti, ktere nam zase budou korespondovat s odhalenou personou gravettienu i s technickym a remeslnym pozadim. V gravettienu, predevsim od Alp severneji, bylo typicky severske klima, ktere se ruzne promenovalo, ale v podstate, napriklad na Morave, se nikdy nepromenilo v dlouhodobe mirne pocasi. Proto je velmi logicke predpokladat, ze v techto podminkach nebylo mozne zustat trvale na jednom miste a clovek se musel v krajine pohybovat s vice nebo mene dlouhym uzavrenym cyklem, s navratem do vychoziho hlavniho sidliste. Tato trvale vyuzivana sidliste byla nejpravdepodobneji vyuzivana sezonne (napriklad Pavlov byl vyuzivan v zimne, coz koresponduje s vyraznejsim teritorialnim chovanim kolem zasob / nebo zdroju / v zimnich mesicich - jak popisuji ve srovnavaci psychologii Frankova a Bicik). Pohyb po teritoriu je vsak samozrejmy u vsech primatu a zrejme tomu tak bylo i u dalsich paleoetnik, urcite napriklad u madlencu, kde je take dostatek archeologickych materialu opakovaneho sezonniho osidlovani urcitych lokalit. Frankova a Bicik migrujici zivocichy obecne hodnoti takto: ,, Mezi predpoklady schopnosti migrace patri pohyblivost, dobry zrak, pamet a presny smysl pro cas. "priciny migrace vidi autori v ... ,, ... Hlavne zmena zpusobu vyzivy - nabidka potravnich zdroju a zmena klimatu v domovske oblasti. "Stejne tak specificky bude severskymi podminkami vymezene chovani gravettiencu v ramci selekce, ktera zamezi dalsi existenci vsem, kteri by se chovali nevhodnym zpusobem (nespolehlivy odev, nespolehliva obydli apod.). Sledujeme-li takovou selekci napriklad u chovani polarnich lisek a jejich uzkostlivem hospodareni s nadbytecnou potravou je pak jasne, ze lide s pomalu se vyvijejicimi mladaty a uplnou neschopnosti bez prostredku celit arktickemu klimatu, jsou typickou ukazkou takoveho prirodniho vyberu. Odev a jeho napadna uprava, jakoz i celkova nakladna vizaz, jsou pak jen logickou vizitkou tvora schopneho dlouhodobe migrace. Na odevu se muze dokazovat dobry zrak, smysl pro cas - intervaly a pravidelnost v dizajnu (podobne jako v hudbe). Sem do oblasti prezentacni persony bude patrit take nazorne predvadeni remeslne a konstrukcni spolehlivosti jakoz i bohate vytvarnosti, ktera ma zahanet deprese, vyplyvajici z typu klimatu. Je az zarazejici, kdyz si uvedomime rychlost pusobeni takove selekce v danem okamziku. Kazde selhani v severskych podminkach se totiz tresta uz jen v minutach, v hodinach, nejdele ve dnech. Uvazime-li tisice let existence severskych kultur jako je gravettien, postgravettien ci magdalenien musime uvazovat o jakemsi dlouhodobem slechteni velmi specifickych psychickych schopnosti, vhodnych prave pro takove extremni podminky. Pro rekonstrukce by to melo znamenat, ze prave obdobi stredni a nejmladsi faze mladeho paleolitu by melo byt automaticky spojeno s velmi napadnou kulturni umeleckou, remeslnou a konstrukcni precizaci, ktera se promita i do vizaze. Pozdejsi holocenni kultury uz nebyly vystaveny tak prisne selekci, zvlaste na jihu Evropy a mohli byt ,, uvolnenejsi ". Otazkou zustava do jake miry ovlivnila tato dlouhodoba selekce nekdejsiho ,, severu" Evropy a Asie vlastnosti (temperament) cloveka jako druhu Homo sapiens sapiens jako zivocisneho druhu v jeho genetickych materialech a jak se tyto specifikace mohly promitnout do procesu behem udalosti poslednich deseti milenii.




Kdy se rozcilovat a jit tvrde proti nejake myslence a kdy postupovat podle zasad vzajemneho jednani? | DODATKY K VALCE SUKNA - postrehy k vyuce | Rekonstrukce "v praxi. | Textil, parazite a genetika | Textil jako nutny produkt lidske prirozenosti | Textil a turetuv syndrom | Poznamka k textiliim a odevum z obecneho pohledu rekonstrukcni paleoetnologie | Atypicka kumulace artefaktu? | Vliv spolecnosti na vzhled remeslneho artefaktu | Kulturni zastineni prumyslovou vyrobou |

© um.co.ua -