Vytvarne vyrazove prostredky typicke pro gravettienskou kulturni tradici

  1. Aplikace socialne-kulturni antropologie pro prehistorii
  2. Co je to kulturni chovani? Co je to Kultura?
  3. Kulturni principy, princip stability - princip zmeny
  4. Kulturni zastineni prumyslovou vyrobou
  5. Malta - Buret - centralni Sibir - vlivy gravettienske kulturni tradice
  6. Metodika vytvarne a pisemne rekonstrukce
  7. Persona a kulturni (socialni) antropologie.

Ruzne znazorneni bodu

Linie a jeji promeny, jednoduche linie se generuji v rovnobeznem smyslu. Jednoduche linie nahore jsou zmeneny kolmymi pricnymi carami.

Nektere izolovane ornamenty.

Nektere velmi caste vytvarne pojednani okraje materie (zdobeni okraje).

Zdobeni castymi vzory ve vymezene plose v pruhu (napriklad na valcivitych predmetech).

Typicke otevrene (nezakoncene) vzory na volne plose.

Je to urcity konkretni prislib, napriklad ve wilewndorf-kostenkienu si pri srozumitelnosti a jednoduche dekorativnosti lehce predstavime ekvivalent Wilendorfske venuse pekne nadherne vypracovane solidne vyrobene a bohate vytvarovane sane, drzici se predevsim realistickeho funkcionalismu a technicky i remeslne skvele vypracovane do nejmensiho detailu. Proti tomu v pavlovienu bychom se mohli setkat se sanemi hyperkonstrukce z velmi dlouhych a prodlouzenych nosnych sanic a na druhe strane by nas udivily ruzne konstrukcni zjednoduseni nekterych dilu a odvazna technicka resene nekterych prvku. Srovnani by bylo zcela zjevne prvni sane by byly pekne, ale obycejne, druhe by vypadaly jako ze startreku z kosmickych cest. Nebo jinak receno, jako jako trabant vedle jaguaru. To jsou dulezite veci, protoze urcite nechceme aby v rekonstrukcich vse vypadalo jako umele naklonovane. Obcas to muzeme na rekonstrukcich videt, kdy prehistorik vytvarnikovi schvali nejakou podobu vizaze, odevu nebo casti odevu a ta se pak znovu a znovu objevuje uplne stejna po celem obraze jako razitko.

Dodatecna poznamka:teprve pri zpracovavani nasledneho (po ,, Persone "nasledujiciho) tematu, vztahujicimu se predevsim k rekonstrukcni paleoetnologii evropskych erektu, se zpetne, jak evropskemu erektu, tak i modernimu cloveku a tim i gravettiencum musi automaticky pricist tri vlastnosti. Za prve je to hypertroficka tvorivost, To je urcita trvala snaha vytvaret predmety, rozvijet predstavy, pohybove kreace, slovesnost. Dalsim okruhem je dlouhodoba trpelivosta dlouhodoba orientace na jeden cil (s cilenou habituaci k ostatnim cinnostem a senzitizaci k jedine cinnosti). Tretim okruhem typicky lidskeho chovani je geometrizace rukopisu, Ta bude mit zrejme organicky puvod, protoze u soucasnym primatu existuje jen chaoticka linie, i kdyz zde smysl pro kompozici existuje. Je mozne, ze clovek ma v tomto ohledu blize vcele, ktera take vytvari geometricke tvary. Prvni geometricke volne rukopisne tvary registrujeme uz z Bilgzinslebenu, ale vymluvne pusobi i drevene hroty vrhacich zbrani a rozlicne tvary kamenne a kostene industrie. (Tato temata se v soucasnosti pripravuji do samostatne publikace take pro Antropark.)

Samozrejme pak chapeme organickou linii u gravettienskych figur, ale i dekorativne-geometricke pojeti nekterych sosek a ozdob. Cloveku by takova prezentace mela byt tedy vlastni a prirozena (nikoli jen kulturni). Tato dekoratizace v rukopise, cas venovany takove praci, by mel svedcit o dlouhodobe trpelivosti i tendenci byt cinorody, vysvetluje stavajici archeologicky material gravettienu jako upravene ucesy, zdobne reminky, celenky a pasky, ale take zdobene severske odevy a slozite a pracne ozdoby na nich aplikovane . Neprirozena by mela byt chaoticka, negeometricka, nedekorativni a nevytvarna prace, ktera se bohuzel na pseudorekonstrukcich vyskytuje jakoz to ,, doklad probihajici organicke a kulturni evoluce ".

Jedna se tedy o zasadni zmenu pristupu, ktera ve sve podstate je v souladu s gravettienskym materialem v cele siri od Sungiru, pres ukrajinske ucesy a ozdoby sosek po moravsky textil. Z daneho schematu vypadavaji jen projevy nereprezentativni, provizorni, docasne tvorby, projevy doprovazejici upadek, stres, stradani ci nemoc, nebo mohou byt pozadovany z mytologickych duvodu. Tyto projevy by tedy mely byt minimalni a temer se neprojevovat v prezentacnim materialu.

Konstrukcni uroven

Rekonstrukcni transformace teto pregeometrizovane venuse sice neukaze nic o nekdejsim modelu, ale napovi ledacos o fantazii a zdrojich fantazie nekdejsiho autora. Na spodnim vrcholu trojuhelniku, ktery predstavuje hlavu je videt pricne rovnobezne ryhy. Je snadno si predstavit, ze se jedna o omotavku jez ma spojit komponenty obou ramen. Omotavka je pak snadno dovoditelna na dalsich pricnych segmentech konstrukce hlavy. Podobne jde dovodit propletani vnejsiho okraje prsou-ramenou-pazi. Samozrejme nejlogictejsi asociaci je spojeni na hrudi omotavkou. Umeni se zde zrejme dostalo do sveta technickych reseni konstrukcni oblasti, mozna nahodou, nejakou individualni asociaci, ale mozna oklikou pres mytologii ... Venuse sama je spojenim znameho gravettienskeho kanonu a plosnych znamych gravettienskych vzoru celek pak muze pusobit zcela nove a necekane. Pricne vrypy na hrudi jsou tak mozna i asociaci ke spojeni v obecnejsi vytvarne rovine (symbol spojovani).

Dlouha tenka slonovinova pricne praskla celenka je kvuli novemu spoji provrtana na samem myslitelnem okraji spoju, to ukazuje vyuziti znalosti vlastnosti materialu az po jejich nejkrajnejsi krajni mez. A to bez rezervy, hlavni je vizaz a ta ma prednost pred jistotou. U sosky muze z Brna II zase najdeme specialne vykrojene plochy pro vlozeni nohou do trupu tela a sledujeme montaz figury v ose tela pomoci ojedinele a patologicky dochovaneho duteho nervoveho kanalu nebo umeleho tunylku (v dobe popisu nebylo zatim odliseno), ktery prochazi jak telem tak hlavou . Mozna, ze slo o reseni jak z malych kousku nejakeho vzacneho zbytku duteho klu udelat velkou postavu. Vyroba po jednotlivych dilech pridala sosce na odolnosti a to v tom smyslu, ze urcite poskozene partie se daly pozdeji nahradit novymi. Soska je vlastne pohybliva jen kolem vlastni osy bud protazenim reminku a zavesenim nebo na tycce a to se tyka jen hlavy vuci trupu.

Tato nazorna starsi rekonstrukcni schematicka tabule ukazuje doplneni chybejicich casti sosky z Brna II, a take souvislosti hybnosti. Osou sosky mohla prochazet tycka nebo reminek a hlava na ni stejne jako samotne telo mohlo byt kolem teto osy pohyblive. Fixni zustaly ruce a nohy. Cep se mohl ulozit do dulku v miste panve, ale take mohlo jit jen o nejaky kaz ci pozustatek po drivejsim zpracovani z puvodnim uplne jinym zamerem. Je tedy mozne, ze dulek v panvi vubec nemusel mit v ramci sosky konstrukcni roli. Dulezitym bylo slepeni jednotlivych segmentu sosky. Nejednalo se tedy s urcitosti o loutku ani o marionetu, ale o sosku s urcitym zrejme konkretnim uzitim, ktera mela jen nektere pohyblive prvky. (Doplnene casti jsou vyznaceny zelene)

Lepeni muzeme predpokladat u sosky z Brna II, ale dobre bychom je meli znat z jineho materialu pavlovienu - je jim dvojity, umele spojeny spicak. (Cervenne obdelnicky znamenaji totez meritko).

Ruce byly pevne prilepeny napevno, jeden osamoceny bocni otvor nekdy interpretovany jako osa pro ruku je vsak umisten naprosto neanatomicky daleko pod ramenem. Spis je otazka technologie proc je zde nadbytecny otvor a ani umisteni cepu na vnitrnim okraji sloziteji tvarovaneho mista pro ulozeni horni casti nohy nedovolovalo nejaky pohyb a onen otvor pro cep je tak na okraji, ze jsem na velkych pochybach jestli ma opravdu jit o otvor urceny pro cep. Sice se nekdy dodnes traduje, ze jde o marionetu, ale Martin Oliva ve sve revizni praci (Oliva Martin, Samansky hrob) zpochybnil nektere pohybove funkce sosky.

Postupna rekonstrukce sosky z Brna. Na prvnim obrazku vidime dochovany a uz vlastne velmi pracne restaurovany zbytek relativne velke muzske sosky. Uprostred vidime rekonstrukci napodobujici nekdejsi stav kompletni slonovinove sosky a napravo vidime tuto sosku odenou po gravettienskem zpusobu. V teto podobe mohla zastupovat samana a slouzit mu k udrzeni persony zvlastniho cloveka.

Tak bychom meli uz dva nadbytecne otvory s kterymi si vubec nevime rady, pokud nechceme prilis fantazirovat. Je vsak mozne, ze puvodne byl kel navrtan za specialnim a zcela odlisnym ucelem a teprve pozdeji z nej byla udelana soska muze a pozustale otvory zustaly jako pamatka na drivejsi uziti nebo zamer. To nam zodpovi az blizsi prozkoumani charakteru vsech otvoru. Zatim jsme se trochu jen na CT tomografu vydesili, protoze tam, kde jsme cekali hlavni vyvrt nebo kanal (v ose sosky) byla na obrazovce evidentni jeskyne se vsim vsudy - domy, komory, vybocujici prostory, uzke vstupni chodby. Pokud se nejedna o technologii zmekcovani nebo proleptavani slonoviny (nebo dodatecnou korozi materialu) pak bude hlavni kanalek ??dilem patalogickeho procesu.

Tady si musime udelat jeste malou odbocku k technologii vrtani a technologii slepovani. Z Malty mame drobnou desticku s vycnivajicim ouskem, ktere muselo byt sloziteji provrtano a nedavno nalezena slonovinova fletna z rakouskeho aurignacienu ve svem jadru skryva dost dulezite tajemstvi a mozna i klic k pochopeni osy sosky z Brna II. Naopak skladani pochopime zkoumanim lepeni, to dokladuje uz velmi stary artefakt z Predmosti znamy jako dvojity spicak a samozrejme v kontextu se stredopaleolitickou lokalitou Konigsaue.

Podle mne skladani celku z dilu neni objeveno az pri vyrobe takove sosky, ale patrilo do normalniho rejstriku zpusobu realizace vetsich celku v gravettienu. Soska muze je vlastne jen urcitou paralelou kozene vycpane hracky, ktere zname od severoamerickych indianu. Tady se jednoduche tvary vzajemne prisiji a hned tu mame panenku, panacka nebo zviratko. Stejne tak se delaji i figurky s mytologickym nadechem o kterych z jizni Ameriky referoval sveho casu Alberto Vojtech Fric jako o figurkach predku, kterym je venovana pozornost jako zivym. Takove kozene vycpane figurky jsem priclenil i do rekonstrukcni napodobeniny sungirskeho detskeho hrobu.

Kdybychom chteli nejakou logickou uvahu o charakteru stredoveho kanalku samanske sosky museli bychom se obratit na statistiku. Pozitivni cestu logiky si nejlepe uvedomime, kdyz se podivame na tvrzeni Martina Olivy v clanku ,, Saman a jeho loutka 21 000 let pred Kristem " v casopise Archeologie 2/2005. Ano to je ten casopis v kterem rekonstrukci samanske sosky prisoudili Pavlu Zochovi, ve skutecnosti Pavel Zoch jen udelal model sosky podle mich rekonstrukci, ktere vznikaly uz od roku 1998 a jsou k dispozici k videni pro verejnost na internetovych stranach Antroparku na Akademii ved. Tedy zde nebylo napsano zadne ...,, ... Podle puvodni rekonstrukce Libora Balaka z roku toho a toho "... . Proste to byla jen obycejna zlodejina. Pro nektere radoby odpovedne lidi jsou rekonstrukce totiz jen jakesi kresbicky, nechapou pojem paleoetnologie, stejne jako nechapou, co je to kriticky a vedecky ci dokonce korektni pristup ..

Ale nazpet k tematu ... uz varovne vypada informace od Martina Olivy o sberu kelnatek na cepici samana, ktere se mely podle nej sbirat roky. Neodvolava se totiz na zadny informacni pramen a sam neni paleontolog ani na paleontologii nikdy nepracoval. Ja se ze svym opacnym stanoviskem odvolavam na paleontologa Pavla Hudce, ktery se schrankam mekkysu v miocennich usazeninach Moravy skutecne venoval. V daleko otevrenejsi krajine pri spore severske vegetaci a ruznych pudnich procesech, typickych pro severske oblasti, byla pravdepodobne cela rada miocenich povrchovych lokalit daleko lepe zretelna nez dnes. Znalost lokalit s tretihornimi fosiliemi mohla byt proto velmi solidni a docela dobre je mozne, ze urciti lide z gravettienu meli daleko lepsi znalosti o takovych lokalitach nez Oliva ..

Martin Oliva o samotnem klu ze sosky pise ... ,, Vysetreni trupu plastiky muze na pocitacovem tomografu rentgenu prokazalo, ze podelny otvor, ktery jsme drive povazovali za provrtany, je patrne dusledkem nejakeho zanetu, protoze se nepravidelne rozsiruje na vsechny strany a ma zaoblene steny. Praveky tvurce na klu ovsem zpozoroval pouze to, ze ma podelny otvor, ktery by bylo mozno vyuzit k nasazeni dalsiho dilu sosky, konkretne hlavy. " Jednak zde muzeme sledovatzmatecnost nazvoslovi technologii, soska neni rozhodne plastikou, tou je napriklad Vestonicka venuse, ktera vznikla pridavanim a tvarovanim materialu. Sosky vznikle odebiranim materialu jsou vzdy jen a jen skulptury.Celkovy popis sam je ukazkou heuristickeho a symbolickeho uvazovani. Profesor Musil totiz kdysi ustne sdelil Martinu Olivovi, ze je mozne, ze se stredovy kanalek ??mamutiho klu nemusel diky nejakemu patalogickemu procesu uzavrit, tak jak je to u klu bezne. To vsak byla statisticky zanedbatelna a spise teoreticka moznost. Kdyz se pred nami objevil jeskyni prostor v hlave a trupu sosky, hned jsme o zanetlivem procesu zacali mluvit, naces nam Petr Krupa, ktery u rentgenu pracuje oponoval. Sice nevidel mnoho klu, ale hodne zmen po zanetech a ty podle nej tento charakter nemely. Tedy by bylo logicke brat nazor specialisty alespon v potas. Proto jsem se zacal jeste ten den zabyvat vysvetlenim urcite umele technologie. Dulezite bylo, ze vsechny ctyri vstupni otvory byly vzdy velice uzke a rozsireni bylo nejevidentnejsi nekde uprostred. To jsem vysvetloval jako misto setkani protichudneho umeleho abrazniho procesu. Povazoval jsem tuto strukturu za odvrtanou a nasledne zkorodovanou pri fosilizaci, ale proc by k tomu nemelo dojit i u samotnych otvoru na povrchu skulptury? Vlastne jedinym skutecnym odbornikem na konstrukcni prace, ktery se k dane veci vyjadril byl muj tatka Josef Balak, dlouholety strojni konstrukter. On v charakteru centralni ,, chodby "videl bez jakehokoli zavahani zcela evidentni postup leptani. Po odvrtani zakladniho vstupniho otvoru se dovnitr nalevala latka, ktera rozpousti i kosti, napriklad obsah hyeniho zaludku. Pochopitelne ze zacatku, tam kde bylo jeste dobre videt bylo byl proces leptani dobre kontrolovatelny, pozdeji - hloubeji uz nebyla opticka kontrola mozni a prave zde dochazelo k rozsahlejsimi odleptavani do stran.

To se delo urcitou dobu a pak se stejna technologie uzila z druhe strany. Samozrejme se postupovalo pomalu po malych usecich, aby se kyselina nerozlevala mnoho do stran, coz se delo i tak a to je to co sledujeme na zaberech CT. Nasledny clanek (v stale tomtez casopise) Krupy a Hlozka take tuto teorii leptani cituje i kdyz vubec neuvadi autora myslenky. Krupa a Hlozek vsak alespon pochopili, ze je zde problem zuzeni koncu tunylku, ktery se musi vyresit a prave leptani vse vysvetluje. Naopak Olivova koncepce patalogickeho procesu musi zakonite vyvolat otazku kolik bychom statisticky potrebovali patalogicky pozmenenych klu, abychom se jejich nahodnym preriznutim vzdy zrovna trefili prave do mist s nejuzsim tunylkem. A nebo se profesor Rudolf Musil myli a patalogicke tunylky uprostred klu byly velmi bezne? A nebo meli gravettienci k urceni zuzenych mist v klu k dispozici rentgen? Hledat dopredu v klu takova mista nejakou sondou je absurdni, protoze by jste museli mit predem povedomi o stavu prubehu kanalku, coz mit nebudete, kdyz nemate rentgen. Kdyz nemeli o stavu tunylku sajnu vysokoskolsky vzdelani archeologove, jak by to asi zvladli tak obycejni lide jako ja, vy nebo gravettienci? Je to jen logika proti heuristice.

A jeste jedna statistika, Petr Skrdla, ktery se venoval technologii otvoru v gravettienu, primo vrtani jako takove v gravettienu nezaznamenal a to se zabyval i pracemi zahranicnich kolegu. Proto hledat u gravettienske sosky stopy skutecneho vrtani je nelogicke, protoze to neodpovida statistice z pohledu paleoetnologie (z pohledu znalosti chovani daneho etnika). Ale postup, kdy je abradovana jedna a pak druha strana a jsou pak proti sobe propojeny - prorazeny je pro gravettien bezny. Ze zde zde mame doklad takoveho ,, prorazeni "formou rozleptani je daleko prijatelnejsi a realistictejsi nez ocekavani hladkeho dlouheho vyvrtu. Mozna jsme meli hned na pocatku, brat Petra Skrdly, co by inzenyra skutecne vazne a vubec neocekavat vrtani a byt zvedavi na uzitou technologii. Navic prave Petr Skrdla si dal velikou praci, ktera ma plne paleoetnologicky charakter a zabyva se konstrukci a remeslem gravettienu pri vrtani a sleduje jeden jediny stale dokola se opakujici kulturni vzorec a vysvetluje naprosto logicky proc tomu tak je. Pousti se do psychologie prirodnich narodu a lidi jinych kultur, je to velmi solidni prace. Je mne osobne hanba, ze jsem hned od pocatku nebral vazne Skrdlovu praci, kde jednak vysvetluje, ze v gravetienu neexistuje vrtani durch vrtackem z jedne strany na druhou, ale jina koncepce k provadeni otvoru ... . z obou stran s naslednymi upravami. Vysvetluje dokonce i kulturni povahu duvod proc lpet na takove technologii, byt by se nabizela lepsi. Takze osobne se zde Petru Skrdlovi velmi omlouvam a je mi jasne, ze kdybych vychazel z jeho prace ihned odpocatku, me ocekavani by urcite bylo realistictejsi a ovlivnilo i ostatni zainteresovane - Hlozeka a Olivy. Coz zpetne znamena, ze za nazorem Olivy, ktery je heuristicky nesu zase urcitou konkretni vinu ja, protoze jsem Skrdlovu praci velmi dobre znal a najednou v dane dobe jsem na ni proste zapomnel. Opacne receno, to co jsme uprostred sosky nalezli plne potvrzuje Skrdlovu praci a Petr Skrdla na ni muze byt hrdy. Jeho zaver je mozne brat i jako prognoza a ta mu urcite vysla.

Zatimco casopis Archeologie vydava moji puvodni starou rekonstrukcni napodobeninu kompletni sosky z roku 1998-9 za puvodni praci nekoho jineho (slo jen o pocitacove prevypraveni stejne prace), ve stejnou dobu pripravuji celou plejadu moznych variant tykajici se puvodni podoby neketrych materialu z hrobu Brna II. Po revizi, ktera nasledovala diky tomografickeho setreni. Tato z mnoha duvodu logictejsi variace je v souladu s dynamictejsi pozou ruk a cela soska pripomina bubnujiciho samana. Zakonceni partie kolem nohou, trisel a zadecku vypada stejne realne jako stojici nohy, ale ty by sli spojit i jinymi zpusoby, jediny mozny zpusob jak obstojne spojit telo se zdvihnutyma nohama mame pred sebou. Zase teto sedici kocepci tak bude nahravat statistika. Realitou je, ze v gravettienu jsou sedici figurky zname a zname je take z Moravy. Tato ukazka je urcitou drobnou sondou do vetsi pripravovane a specializovane prace. Tak, jako tak, ve sve podstate vsechny varianty puvodni podoby pocitaji se solidne pripravenymi spojovacimi plochami a pocitaji s lepidlem ci lepicim tmelem. Coz je urcite solidni informace, chceme-li sledovat remeslnou a technologickou uroven gravettienske kultury.

Do ukazek remeslneho a konstrukcniho umeni gravettienu jsem zaradil i tento drobny predmet. Sice nevime k cemu slouzil, ale evidentne vidime reseni, ktere zname i ze soucasnosti napriklad z rady drzadel a drzadelek na kybliky, kyblicky a vedra. I dnes si muzeme vychutnat konstrukcniho ducha nekdejsiho autora tohoto predmetu.

Zajimave konstrukcni reseni vnejsiho ocka pro pruvlek (Malta na Sibiri) u drobneho artefaktu. Je to princip bez ktereho by napriklad neslo uvazat sneznice ani lyze. V teto souvislosti si musime vzpomenout na zadni stranu izolovanych prsou z DV, ty jsou reseny velmi obdobne ...

Ale skladani celku z dilu patrilo do oblasti normalni a bezne konstrukterske praxe gravettienu jak u konstrukce obydli, tak pri konstrukci zbrani, nejde tedy o neco unikatniho a ani se tento pristup neobjevuje rozhodne poprve. V Evrope registrujeme takove skladani o vice jak 30 000 let drive u neandrtalcu u jiz zmineneho drzadelka (cela oblast takoveho chovani vsak nejpravdepodobneji patri do starobyle hypertroficke konstruktivni tvorivosti).

Nejen zpracovani kostene a slonovinove suroviny patrilo k chloube gravettienu, ale vedle takto dochovatelnych predmetu patri predmety jeste lepe archeologicky dochovatelne a to kamenne nastroje. Mezi spicku konstrukterstvi urcite patri nakladani ze surovinou tak, aby pracovala jen tam, kde jeji zapotrebi. Zbytek je z dostupnejsi kostene nebo drevene suroviny. Silicity se k nam na Moravu dopravovaly jen z nekolika tehdy uznavanych mist tezby a tak se mnohdy kamennou surovinou setrilo. K setreni patrila uz samotna technologie tezby ustepu z pripraveneho jadra. Z gravettienu zname drobne hroty, ale i drobne pilecky. Rekonstrukce ukazuje, ze spolu by mohly vytvorit velice ucinnou kopii skladanych hrotu z mikrolitu jake napriklad zname diky kostenym hrotum take z magdalenienu. (Rekonstrukcni napodobeniny vychazi z koncepce Petra Skrdli)

Dalsi konstrukterska reseni tusime v pripade uziti pilecek k slozeni hrotu chladne strelne zbrane. Tim dochazi jak k setrnemu zachazeni ze surovinou, tak jednotlive casti jsou pri poskozeni snadno vymenitelne, aniz by se hned znicil celek, podobne reseni napriklad pri obrabeni kovu se objevilo az v druhe polovine 20.stoleti (Skrdla tam a tam). Stejne tak tusime mechanicke konstrukce loveckych pasti, ktere neprimo dokladaji osteologicke materialy tak malych mladat lisek, ktere by byly jinak pro ziveho selektujiciho lovce bezcenne (Musil Rudolf-ustni sdeleni). Neprimo, ale zcela presvedcive je dolozena konstrukce takovych komplexnich nastroju pomoci nichz je mozne opracovavat slonovinu ci mekci kameny, jak hrube, tak zabrusovanim, ale i lestenim. Sem patri konstrukce drzadel nastroju, ktere znasobuji v nekterych pripadech jejich moznosti a usnadnuji praci (ale jsou i soucasti kostenych a slonovinovych nastroju-napr.Kostenki, Dolni Vestonice). (Prvni archeologicky dolozena drzadla v Evrope z organickeho materialu pochazeji uz z obdobi 58 000 let) (Mania Ditrich tam a tam). V pavlovienu vidime i vyrobu tvrdych umelych retuseru pomoci brouseni. Pri vyrobe otvoru vidime jak rychle a jednoduche prorezani (Skrdla tam a tam) nebo klasicke provrtani pri vyrobe obrovskeho mnozstvi slonovinovych koralku z oblasti vychodni Evropy a centralni Asie. Za zminku rozhodne stoji mozne konstrukce takoveho vybaveni a zarizeni umoznujici vyrobu stovek a tisicu techto koralku ze Sungiru.

Mezi gravetienske technicky urcite stoji za pozornost konstrukcni a remeslne reseni zpracovani kotoucku-kola (Sungir). Zustala zamyslena velikost kotoucku, presto, ze vaha odpovida daleko mensim koleckum. Bylo totiz odebrano tolik materialu, aby se vyznamne snizila jeho vaha, ackoli pevnost mnoho neutrpela. Zustaly tak jen paprsky spojujici vnitrni a vnejsi kruh. Tato konstrukce je vyhodna pri zatezi kolme na rovinu plochy kola, tento princip je vyuzit v soucasnosti u vsech kol s paprscitym stredem, at jiz ze dreva, kovu nebo umele hmoty. Zde vsak mohlo jit o jine vytvarne zpracovani slunecniho kotoucku. Ze Sungiru zname kotoucek oznacovany jako slunecni, ktery je plny ale ma od stredu se rozbihajici rady za sebou razenych tecek. Samo oznaceni slunecni kotoucek je samozrejme umele, jedna se v archeologii o asociaci, kterou vyvolava sungirsky nalez vzhledem k urcitym predmetum z mladsi doby bronzove.

Zajimave je zpracovani kotoucku ze Sungiru, jednak upominaji Jungovu mandalu, ale hlavne stredovy otvor, vnitrni kruh a jednotlive paprsky i obvodovy kruh jasne naznacuji, ze tvar odlehceneho kola s ponechanim jen nejzakladnejsich nosnych konstrukcnich prvku byl vyresen uz pred vice jak 20 000 roky se vsim vsudy. Sice kolecko urcite neslouzilo k jizde na trakari, protoze v severske krajine jsou sane a soby a psy stale nejlepsimi dopravnimi prostredky, protoze umoznuji svobodny pohyb po snehu i bahne vsemi smery a to za uplne absence provozovatelu udrzby a stavby silnic a cest.

Vzhledem k tomu, ze jsme odkazani predevsim na dochovatelne materialy vidime, ze pri technickem reseni nejakeho konstrukcniho ukolu solidni a invencne a inovacne otevreny pristup. Patri sem take stipani desticek pomoci klinku a zpracovavani techto desticek (lvice). Podrobneji ji popisuje Jan Jelinek (Jelinek, Atlas). Bohudiky za takovou surovinu, protoze v gravettienu se casto uzivala kostena a slonovinova surovina mame dnes dost dobrou predstavu o technologiich zpracovani. A muzeme si tak udelat rozumnou predstavu o zpracovani drevenych a kozenych vyrobku, protoze byla technicky urcite zvladnuta obdobne brilantne.

Malta na Sibiri. Zrejme zlomena ,, celenka "byla opravena osvedcenym technickym zpusobem. Oba konce se na protilehlych mistech navrtaly a pak se svazaly. Jak je videt z odvazneho vrtani otvoru tesne na okrajich gravettienci velmi dobre znaly mezni hodnoty kompaktnosti materialu a pracovaly bez rezerv, jen aby vytvarny dojem byl rusen co nejmene. (Stejne reseni vidime iu materialu z Mezinu, je tedy mozne tento pristup aplikovat i pro jina nami rekonstruovana reseni podoby gravettienskych predmetu)

Stejne konstrukcni reseni je ruzne jak v jednotlivych kulturach, tak uvnitr kultur. Pres uniformitu, kterou zajistuje v kulture mytologie vidime urcity byt vymezeny prostor pro individualni pristup k technickym a konstrukcnim resenim. To se musi taktez promitat do rekonstrukce, aby zde byla urcita pestrost, kdy kazdy tehdejsi clovek je konstrukter, umelec a zaroven remeslnik. A v techto cinnostech se projevuji individuality i individualni role jednotlivcu. Nesmime naklonovat vetsi casti gravettienske komunity identicke vyrobky a postupy, nesmime zde jen prenest nasi kulturu i s velkovyrobou.

Evidentne zde sledujeme typicky lidskou hypertrofii tvorivosti a shromazdovani spojenou s hypertrofickym pristupem ke konstrukcni tvorivosti, ktera si pohrava s nejruznejsimi predstavami, a naprosto svobodne naklada ze vsemi geometrickymi prvky. To znamena, ze mezi gravettienci mohli byt opravdovi talentovani spickovi konstrukteri. Vse bylo zase omezeno samovyrobou a mytologii i surovinami, ale naopak kazdy clovek byl zase jak umelec, remeslnik tak i konstrukter. Cely dany intelektualne vyrobni potencial byl vsak pruzny a rychle dovedl reagovat na zmenu a urcite nebyl omezen patenty. Byl jen vymezen mytologii a od nich se odvijejicimi postupy a naopak akceptoval urcita Tabu, ktera se take odvijela od mytologie. Nicmene v ramci zvyklosti kultury bylo mozne vsechno, proto jakekoli klimaticke a jine prekazky mohly byt velice rychle prekonavany a to plosne celou populaci. Nebrzdili ji zadne patenty a ekonomicko-socialni ukazatele. Zustavaly jen klasicke ,, brzdy "patrici do oblasti normalni lidske psychologie.

Znalost zdroju

Mekceni mamutich klu doklada dobrou znalost prirodnich zdroju, vlastnosti prirodnich latek a dovednost dokazat aplikovat techto zkusenosti i na velkych predmetech. To by nebylo mozne, kdyby se na urcita mista nevracely lide znovu a znovu a nepocitali z vlivem casu na material. U mekceni klu pujde o dobu relativne delsi, ale i to bylo soucasti jejich konstrukcni a remeslne strategie.

Prave v mladem paleolitu ne vzdy saha clovek po pomerne slusnem nedalekem zdroji silicitu jako by nebyl schopen ho ve sve domovine vubec zaregistrovat a transportuje si jiny material i stovky kilometru z jinych, naprosto neumerne vzdalenych lozisk. Je to naprosto iracionalni chovani na ktere archeologove casto upozornuji (Klima, Oliva, Svoboda, Skrdla,). Nekdy se predpoklada, ze za takovym iracionalnim kulturnim chovanim stoji mytologie, ktera je jiz od pocatku mladeho paleolitu velmi dobre dolozena v archeologickem materialu (soska lva-cloveka ze starsiho aurignacienu, opacne orientovane, ale spojene dvojfigury) a prubezne se pak dal objevuji dalsi doklady (samanske atributy v hrobech). Jindy se uvazuje, ze takove chovani melo socialni charakter, kdy se s materialem obchodovalo, nebo slouzil jako dar majici zajistit dobre vztahy ruznych etnik nebo komunit vzhledem k pohybu lidi behem roku, kdy se menily teritorialni vztahy (Oliva Martin, Moravsky gravettien).

Bylo dokumentovano i uziti cerneho uhli k otopu (Petrkovice). A v nasem pavlovienu jsou velmi dobre dolozeny fosilni mioceni zkameneliny jako schranky kelnatek (napr.Brno II), ale i lastury morskych skebli a zraloci zub. Na jizni Morave se misty objevuji povrchove vychozy morskych usazenin bohate na fosilie, v takovem stavu a mnozstvi, ze je po destich mozne pravidelne sbirat (napr. Kinberk u Mikulova). Pavel Hudec, ktery zpracovaval paleontologii mioceniho more v okoli Lomnice u Tisnova mi sdelil (ustni sdeleni), ze je mozne na Morave najit i lokality velmi bohate na kelnatky aiv kratkem case sesbirat kelnatky v poctu 600 kusu (hruby pocet kelnatek z hrobu Brno II) .

I vyuziti urciteho spektra prirodnich barviv patri do inventare zdroju pavlovienu, spektrem techto barviv se zabyval archeolog Ondrej Sedo (Svoboda, Cas lovcu,). V gravettienu nektere kultury schranuji kosterni material ulovenych zvirat, z nichz je nejznamejsi material mamutich osteologickych zbytku. Jindy se tyto kumulace kosti vykladaji jako prirozene mamuti hrbitovy (Olga Sofferova-Oliva, Moravsky gravettien). Jestlize se ve slovniku rekonstrukcni paleoetnologie v Antroparku mluvi o transparentnosti nekterych kultur a o tom, ze je pro nas obtizne naslouchat ,, septajicimu "archeologickemu materialu, muzeme docela dobre videt stejnou situaci prave kolem povestnych mamutich skladek.

V materialu pavlovienu nachazime jak ploche kameny, tak drtice. Zpracovavalo se jak barvivo (napr. Petrkovice), tak rostlinny material (expertiza britskych kolegu). Zajimave je, ze se pavlovienska sidliste vyskytuji vzdy u takove vody, kde bychom ocekavali rakos nebo orobinec. Koreny techto rostlin se drti a pece se z nich chleb. Sledujeme tak mapovani zdroju (mineralnich zdroju barviv a uzitkovych rostlin) a schopnost je prakticky vyuzivat. Z teto pozice je uziti obilovin k zpracovani na potravinu na uzemi dnesni Palestyny normalnim chovanim, nikoli naprosto necekanym a naprosto izolovanym objevem. V reale je takove chovani limitovane dalsimi faktory, napriklad klimatickymi, ale i napriklad parazitologickymi. Napriklad v soucasne tropicke Africe znamena myceni lesa pro zemedelske ucely pripravovani podminek pro komary prenasejici malarii. V podminkach prime socialni vazby by se takove jednani nejpravdepodobneji zapovezelo mytologii, protoze by vedlo predevsim k vysoke detske mortalite.

Material mamutich kosti je pro nas objemove a symbolicky tak vyrazny, ze pak opomijime zaroven vyhodnotit i ostatni osteologicke materialy patrici do techto skladek kosti a nejak je logicky zaclenit do dane teorie. Jsou zde totiz vedle kosti mamutu i dalsi ostatky zvireny, naprosto nejrozmanitejsiho charakteru (vlk, liska, nosorozec, kun, sob atd.) A nekdy i jednotlive kosti lidi. Protoze zcela evidentne evropsky mladopaleoliticky clovek kosti, zuby a parohovinu uzival jako material k vyrobe predmetu a zcela prukazne topil nekdy mamutimi kostmi (Klima DV, Jarosova 1999), lze povazovat tyto kosterni skladky za vsehochut kosti a nejen mamutu. Proste za jakousi umelou surovinovou zakladnu prilezitostne vyuzitelnou jako zdroj k tezbe materialu. Ulozeni kosti ve vodnim a vlhkem prostredi neni pravidlem (Milovice) a i o zname lokality, kde meli byt kosti ve vode se vedou zpetne spory, protoze ne vse je zcela zrejme (revize Jana Jelinka k materialum v Dolnich Vestonicich). Petr Skrdla by si napriklad dovedl predstavit kosti jako urcite dlazdeni kolem vodnich zdroju, pro tuto predstavu mluvi jeden rozhodujici argument. Prineseni lehkych a uvnitr poreznich kosti na lokalitu by bylo daleko snadnejsi nez dovoz daleko tezsiho kameni stejneho objemu a pak jejich zaslapavani uzivanim a sjizdenim v terenu by nutil uzivatele nosit postupne dalsi a dalsi mamuti kosti az by mohla vzniknout nami zachycena komplikovana prostorova situace.

Dlazdeni kameny je opravdu z mladeho paleolitu zname a i samotne ulozeni zakladu obydli na permafrostu, ktery na povrchu v lete taje pocita mnohdy s pouzitim kamenu nebo kosti (Milovice, DV).

Situovani pavlovienskych, ale i nekterych wilendorf-kostenkienskych sidlist se tvrdosijne opakuje podle sablony naroku na krajinu a jeji relief, nadmorskou vysku a pritomnost vodniho toku situovanem v krajine urcitym konkretnim zpusobem (Skrdla Petr). Prvotnim impulsem k osidleni tedy dozajista nebyly domnele mamuti hrbitovy, ale urcita idealni konfigurace terenu, nadmorske vysky, pritomnost toku atd, dokonce matematicky vyjadritelna a pocitacove zpracovatelna.

Na lokalitach vidime, ze je z pavlovienskych taboru predevsim skvely rozhled pro pozorovani velmi znacne casti okolite i vzdalene krajiny. To se zda souviset se sledovanim zvere jako zdroje potravin (podobne posuzuji nekteri francouzsti prehistorikove i jejich nektere mladopaleoliticke lokality umistene na vyvysenych mistech) a dalsiho uzitkoveho materialu. Ale muze to navic souviset i ze zdrojem urcitych rostlin (rakos, orobinec - koreny jsou jedle, daji se primo peci nebo lze z nich pripravit drcenim mouku pro chleba, takove drceni a mleti rostline kase popisuje u nasich pavloviencu na zaklade vyzkumu trecich kamenu Jiri Svoboda v publikaci Cas lovcu), nebo celeho spolecenstva rostlin, vyuzivaneho primo clovekem, nebo primarne lovnymi zviraty, nebo kombinaci vsech moznosti (coz bude nejpravdepodobnejsi). Zaroven nektere lokality svoji terenni vyjimecnosti jsou idealni pro vizualni (kour, v noci ohen) dalkovou komunikaci a samozrejme snadnou orientaci.

Zobecnovani spolecnych rysu gravettienskych sidlist na Morave pri dilcim vysledku zpusobu lovu vylucuje jako obecnou charakteristiku lov mamutu ve svahu. Predstava byla puvodne zkonstruovana pro Dolni Vestonice B.Klimou (Klima, 1983, 53), ale takovy vyznamny rozsahly terenni utvar byl pouze na palavskych svazich, nikoli uz v samotnem Predmosti. Pri tvorbe predstav o prubehu lovu nebyla sledovana ucinnost zbrani pavloviencu coz je fatalni nedostatek. Mamutovinove dlouhe hroty na prurezu kulate jsou principialne shodne s shoningenskymi celodrevenymi ostepy (Coz neni nijak objevne tvrzeni, protoze na tuto paralelu upozornuje Klima (Klima, 1983, 53). Po vbodnuti totiz samotnou ranu v kuzi hrot nerozrezava, toto misto slouzi spise jako operny bod, kdy vaha ratiste fyzikalni silou proste paky zacne pohybovat hrotem nahoru a rozsirovat puvodni bodne poraneni, k tomu je nutne pricist zmenu statiky zasahnuteho zvirete a dalsi pohyby do stran. Pak je vysledkem sice stale maly otvor v kuzi, za nim je vsak rozsahle traumaticke poskozeni vnitrnich organu spojene nejpravdepodobneji s masivnim krvacenim. Vse zpusobene hrotem, ktery vypaci ve vnitrnostech svoji cestu. Predpokladam, ze celkovy vysledek poraneni bude podobny jako u poraneni zpusobene razovou vlnou projektilu z kulovnice leticiho telem. Zaujali mne predevsim nektere srovnatelne parametry zbrani, tak i kosti velkych zvirat v taborech jak u gravettienskych lovcu mamutu severniho, tak iu staropaleolitickych lovcu slonu, koni, zubru a nosorozcu. Zajimave je, ze podobne ale i vyraznejsi hroty jsou v Sungiru, ale na jinych uzemich (vychodni Cechy, severni Amerika) jsou dokladovany kamenne hroty zalomene v zebrech a kostech. U nekterych americkych nalezu to vypada jakoby jediny mamut byl zasazen vice jak desitkou hrotu (tyto kamenne hroty mohli sice zpusobovat urcite a dokonce i vazne poraneni, ale nemuseli mit ,, zastavovaci schopnost ", proto se zasahy museli opakovat). To by naznacovalo, ze by bylo velice dobre prezkoumat mozne nasledky a ucinnost ruznych typu hrotu a zbrani, protoze by to zpetne mohlo ovlivnit nase mineni o nutnosti nebo naopak moznosti opomneni vlivu terenu pri lovu mamutu.

Zname je pouziti kvalitniho kamenneho cerneho uhli v Petrkovicich (Jarosova, 1999,59) jako topiva.

Vyhodnoceni - pro pavlovience je charakteristicke i chovani, ktereho si vsima napriklad Martin Oliva kolem zdroju kamenne suroviny. Orientace na vzdalene zdroje s preziranim blizsich zdroju. Dlouhe transporty na jedne strane, peclive a setrne vycerpavani materialu a z toho nekdy najednou plytvani vzacnym materialem. Martin Oliva srovnava toto chovani se severozapadnimi indiany predevsim s takzvanym ,, potlacem "kdy se lide predvadi, plytvaji s potravinami as vyrobky, ktere nekdy nici, v jine literature se uvadi, ze je rozdavaji a to predevsim svym ,, souperum v titulech", upevni si tak titul, ktery je pro poradatele potlace prioritni. Vztah ke zdrojum se tak zda byt urcitou dalsi solidni cestou, ktera by mohla vest k odhaleni persony souvisejici nejenom s vlastni vizazi.

Martin Oliva pricita zase urcity konkretni rys pro personu prezentaci pavloviencu, kdy uvazuje o skladkach mamutich kosti jako o trofejnim materialu, ktery slouzil jejich prezentaci a mel symbolizovat jejich loveckou dovednost (a naklonnost mytologickych postav umoznujici takove bohate lovy). Jeste radeji upozornim, ze to nijak nevylucuje zaroven to, aby se trofeje staly surovinou k cemukoli.

Orientace na nektere ,, vzacne netradicni "zdroje jako fosilni schranky mekkysu naznacuji, ze pro zdobeni odevu se sahalo ik zdanlive iracionalnimu zpusobu sberu schranek vodnich zivocichu na suchu. Mozna, ze tato paradoxni tezba fosilii mela sve kouzlo a vyskyt vodnich schranek byl spojen s nejakou mytologii, ktera svym zpusobem mohla pak temito schrankami vyzdobeny predmet o to vice ozvlastnovat a ozvlastnovat tak i sveho nositele a majitele (pohreb muze BrnoII).

Srovnani

V teto kapitolce budeme srovnavat cestu po ktere jsme se dali pri odhalovani persony gravettienu (a to ciste psychologickou / hlubinna psychologie /) s jinymi oblastmi vedy a porovnavat jejich vysledky s nasimi. To abychom si udelali kontrolu, protoze vyhodnoceni paleolitickeho materialu jen z jedne strany, neni v rekonstrukcni paleoetnologii zaverecne, ale jen dilci. Pokud nebude nikde sebemensi rozpor a ostatni obory vysledky potvrdi je mozne praci o persone povazovat plne za prukaznou.




Vztahova a komunikacni psychologie a Valka sukna | Kdy se rozcilovat a jit tvrde proti nejake myslence a kdy postupovat podle zasad vzajemneho jednani? | DODATKY K VALCE SUKNA - postrehy k vyuce | Rekonstrukce "v praxi. | Textil, parazite a genetika | Textil jako nutny produkt lidske prirozenosti | Textil a turetuv syndrom | Poznamka k textiliim a odevum z obecneho pohledu rekonstrukcni paleoetnologie | Atypicka kumulace artefaktu? | Vliv spolecnosti na vzhled remeslneho artefaktu |

© um.co.ua -