Iti sidlem

  1. Iti jemnym reminkovanim
  2. Prakticke uziti venusi - Malta
  3. Zneuziti evolucnich ,, teorii "v minulosti

Sidlo lze definovat jako hrotity nastroj, ktery zpracovavanou materii neprorezava, ale propichuje. Pritom je jedno z jakeho je sidlo materialu. Zname kovova sidla, kostena sidla a drevena sidla. Pro paleoliticka sidla plati dva materialy, tvrde vysusene drevo a tvrda kost. Drevene sidlo nebylo nikdy nalezeno, tak jako vetsina drevenych predmetu, ale zajem o tkani typicky pro moderniho sapienta (Wilson) v severskych podminkach je dovoditelny i na sidlo, ktere by zde nikdy chybet nemelo. Navic tvor, ktery topi drevem a opracovava drevo by mel mit maly ostry nastroj na odstranovani zabodnutych trisek. Archeologicky dokladovatelna jsou az kostena sidla, prvni maly sidlovity nastroj pochazi z obdobi prechodnych kultur a patri do kultury Schatelperronien nesene neandrtalci. Predchozi archeologicke prazdno v oblasti sidel jak u sapientu tak neandrtalcu muze souviset s dobrymi znalostmi zdroju tvrdeho dreva a kulturni tradici a orientaci na nekostene zdroje surovin, vse podlozeno mytologii. Vyuziti jak dreva nebo i kosti k vyrobe sidla mohlo mit tak i mytologicky podtext. Ve strednim a starem paleolitu se prave znalost rostlin a drevin stala klicovou pro reseni rady technickych ukolu (Shoningen) a jeho vahova vyhoda mohla byt u mobilnelsiho zivota evidentni vyhodou, navic jak jsem experimentalne zjistil, dobre vyschle tisove drevo je pro sidlo naprosto idealnim materialem.

Takove cinnosti jako siti patri do kategorie tvorivosti, ktera je cloveku vlastni a naplnuje ho (oblast libosti), prave teto oblasti se venuje pripravovana prace ,, Hypertoroficka tvorivost ", ktera bude take publikovana v Antroparku.

Prave pobyt v tabore, kde pomalu rostou deti, se nesmi naplnovat nudou, proto je hypertoroficka tvorivost jako by darem seslanym ze samotneho nebe (hypertrofii v obecne rovine popisuje Wilson (Wilson, 1978). Jak mame bezpecne dolozeno, jak erekti tak neandrtalci si dokazali vyhrat is miniaturnimi nastroji, coz svedci o rozvinute jemne motorice a napadite tvorivosti. Nasi neandrtalci si s technologiemi skutecne pohravali a jiz zminena lokalita prave z Konigsaue se stala proslulou, kdyz v ni Ditrich Mania popsal velkym teplem zpracovanou pryskyrici pouzitou na dva artefakty, jednou jako hmotu k spojeni kamene a drzadla podruhe jako naprosto unikatni drobne tvarove a dizainersky pekne drzadelko k velmi drobnemu kamennemu nastroji. I samotny vycet typu kamennych nastroju na teto lokalite je znacny a obsahuje i krasne kamenne projektily, ktere se sami nabizeji pro upevneni do tenkych ratist ( upozornuji, ze o nejakem okoukavani od pokrocilych sapientu nemuze byt ani reci, datace spada k cislu 58 000let, tedy nejakych 18 000 let pred prvnim prichodem sapientu do Evropy). Stejne tak davni predkove neandrtalcu evropsti erekti nekdy oznacovani za Homo haidelbergensis dokladaji na lokalite Bilzingsleben (350 000 let) miniaturni jako nehet drobne kamenne nastroje opatrene navic retusi (Bilzingsleben-mikrolity s retusi) (Mania, 1980). (Zase radeji upozornuji, ze ani zde nemuze jit o nejake napodobovani modernich sapientu, protoze ti v teto dobe jeste ani neexistovali.)

Zpracovani povrchu a konstrukcni uroven muzeme zase dobre sledovat u drevenych loveckych vrhacich rotacnich tyci a u celodrevenych kompaktnich tezkych zastavovacich balistickych ostepu. Zpracovani hrotu jedne takove vrhaci tyce je dobre patrno v publikaci (tam a tam), nejsou to zadne jednotlive odrezky hrubou rukou a primitivni mysli, ale povrch zpracovavaneho hrotu je evidentne zpracovan do uplne povrchove kompaktnosti.

Ale ani sapienti nebyly technologicky pozadu a necekali az do evropskeho mladeho paleolitu. Tak v oblasti odlehle jizni Afriky zrejme padla alespon na nejaky cas mytologie zakazujici uziti kosti jako suroviny a shledavame se zde s prvnimi archeology znamymi kostenymi brousenymi hroty a to z doby pred 60 000 roky.

Tyto materialy uvadim, aby byl patrny celkovy technologicky a mytologicko-kulturni kontext smerem ke gravettienu, kdy gravettien neni rozhodne vyjimecny, ale je jen archeologicky velmi dobre transparentni pro uziti archeologicky dochovatelnych materialu v takovych lokalitach, ktere charakterem sve pudy a celkove geologicke situace dovoluji jeho zachovani. V tomto kontextu pak neprekvapi, ze pri obecnem uzivani kostene suroviny v mladem paleolitu se objevuji kostena sidla nekdy v takovem poctu, ze jsou na nekterych lokalitach nejbeznejsimi kostenymi nastroji (napr. Klima, Dolni Vestonice). Kostena sidla byla nalezena jak u nas, tak napriklad i v Italii, kde bylo daleko priznivejsi klima a mamut a sob byly takrka neznamymi zviraty.

Paleoliticka sidla lze vsak presneji nazvat sidlovitymi nastroji, protoze neni zcela jasne, zda jde vzdy jen o nastroj k siti. Dan Sosna upozornuje, ze se sidlo muze hodit i u kosikovani. V Sungiru jsme videli, ze velke dlouhe sidlovite artefakty byly sponami ci jehlicemi k sepnuti plaste u krku. A dlouhy kosteny hrotity artefakt z lvi kosti je v konvencni nekriticke interpretaci posuzovan jako dyka (bez udani duvodu). Ruzne uplatneni hrotitych kostenych nastroju patri do oblasti prirozene nasledne inovace, ktera sidlovite nastroje uvedla do cele rady oblasti zivota od vyrobnich procesu, pres reprezentaci az pro drobnou chirurgii.

Kostena sidla jsou tim, co mimo jine ma podle archeologu byt charakteristicke pro mlady paleolit. Pri pokusech s jemnym reminkovanim a s drevenymi tisovymi sidly se ukazuje, ze siti pomoci kosteneho sidla mozna jen urcitym kulturnim resenim tam, kde je mozny i vetsi vycet technickych cest. Je vsak dulezite stale pripominat, ze kostene sidlo je jedinym dochovatelnym artefaktem mezi ostatnimi alternativami -se vsim vsudy at pozitivnim ci negativnim, co takova skutecnost pro nas znamena.




Sungirske hroby jako reprezentacni material gravettienu | Rozbor a popis dvojhrobu vzhledem k praktickemu a prezentacnimu charakteru odevu | Konkretni zaverecne prace na rekonstrukcni metamorfoze detskeho dvojhrobu | Proc? | Nejstarsi pohrebni mytologie sveta | Zpatky k pohrebni mytologii | Sungirske hroby a mechanismy zkresleni kritickeho usudku. | Poznamka k odevum z pohledu kulturni antropologie | Poznamka k odevum ze Sungiru ze strany psychologie reci tela | Poznamka k presilove hre |

© um.co.ua -