Barevne hlinky jako ochranna maska ??obliceje

Sveho casu byl provaden experiment s pouzitim barviva na obliceji, tento experiment miril prave k pavlovienu (katedra Antropologie Masarykovy university v Brne, referovano na seminari o rekonstrukcich na teze pude v roce 1998). Predstavoval moznost naneseni hlinene masky na oblicej jako ochranny prostredek proti chladu a hmyzu. V reale pokusu chybel sirsi kontext souvislosti v ramci kritickeho hodnoceni. Napriklad chybely presvedcive doklady etnografickych paralel. Ochrana proti chladu je sice dobry napad, ktery v reale existoval u Tasmancu, kdy se vsak po tele roztiral tuk z ulovenych lachtanu (snad spolu s hlinkou), nebo se to alespon tak traduje. Jsou zde vsak urcite potize u zobecneni. Napriklad jak jih Ameriky tak Australie je vystaven sice chladnemu, zato vsak nikoli mrazivemu pocasi jako sever Evropy, Asie a Ameriky, na jihu je dostatek palivoveho dreva na severu nikoli, na jihu je jen malo kozesinove zvere na severu je rada druhu takovych savcu. Situace i zdroje jsou velmi rozdilne a proto muzeme sledovat na severu prizpusobivost v kulture odivani a na jihu prizpusobivost v oblasti chovani (ohne, otuzovani a vyuziti pokryvek). V reale nevim zda v Tasmanii neexistovaly deky ze sesitych kuzi, tak jako na australskem kontinente a jestli ty spolu s ohnem neslouzily k ochrane pred chladem. Je totiz mozne, ze pobyt lov a sber potravy v morske i sladke vode poskozoval kuzi Tasmancu a tuk nebo smes s tukem kuzi predevsim osetrovala. Smesy pouzivane na nanaseni na telo jsou ruzneho slozeni podle zdroju a maji take odlisne vlastnosti, a nektere napriklad ucinne chrani telo pred slunecnim zarenim. Nevim vsak jak skutecne ma takova smes fyzikalne daleko zahrat a je mozne, ze hlavne jen o urcity pocit, ktery je jen relativni, nebo vyvolany urcitymi latkami ve smesi. Je totiz mozne, ze takove obarveni by mohlo mit i presne opacny efekt. Je to otazka zmen prostredi, ktere pri svych promenach mohou menit vyznam a praci takove masky (jinak se chova za chladu, jinak v mrazu, jinak pri ruznych vlhkostech vzduchu a zase jinak pri silnem vichru). A zase je mozne se podobne kriticky divat na hlinenou masku jako na ochranny stit pred hmyzimi parazity. Spis mi to pripada jako nadseni z nejakeho materialu, ktery je archeologicky dolozen a jen se zkouma na co by mohl byt dobry, ale jen z pozice hyperarcheologismu se silnou davkou naseho kulturniho zastineni. To je videt i v hledani pragmatickeho duvodu v noseni masky. V reale si nevybavuji zadny etnograficky seversky material tohoto charakteru, naopak jsem registroval jen barveni tetovanim, kdy kuze zustava funkcni a hola u Eskymaku a Ainu au Sibiroidu jsem zase narazil na informace uzivani neviditelne stavy z zebricku, ktera slouzi jako klasicky repelent (nekdy se u Sibiroidu natiraji novorozenci urcitymi smesi misto obleceni). V oblasti socialnich vztahu by navic zrejme doslo ke komunikacni katastrofe vzhledem k realne situaci, kdy posledni maly kousek kuze (ostatni telo je odeno) jakym je oblicej slouzici k identifikaci a pasivni i aktivni komunikaci by byl prekryt (nehlede na vazny argument, ze zde mluvime o poslednim malem kousku kuze vyrabejici vitamin D). Maska jako takova slouzi spis jako strasak jak v samostatne podobe, tak jako natrena tvar bojovnika. Natery barvou v obliceji bych spis videl u daleko jiznejsich etnik tam, kde je telo hole a je mozna identifikace jedince i na jeho zaklade a navic je mozne sledovat i rec onoho holeho tela (to plati io jiznich cipech jiznich kontinentu. Takove maskovani by na severu mohlo snadno vyvolat mezi maskami izolovanymi jedinci vazne stavy uzkosti a depresi (a mozne vazne zdravotni komplikace z nedostatku vitaminu D), podle mne takova asocialni provokace je veci valecniku, slavnostnich prilezitosti a samanu. Ale mozna meli autori koncepce masky jine mne naprosto nezname informace z oblasti psychologie a etnografie a fyziologie. Napriklad mohli vychazet z nalezu fragmentu masky, ktere meli lide z trojhrobu na obliceji, ovsem je fakt, ze stopy cervene hmoty nebyly jen na hlavach gravettienskych pohrbenych.




Transformace hlavicky | Venuse a Apolon s artefakty, ozdobami a predmety. | Wilendorf | Maltsko-buretska kultura | Znovu pod personu trochu jinak | Brno, Brasempoy a Dolni Vestonice | Barma Grande a Sungir | Savignana, Pariba, Grimaldi, Pavlov a Brasempoy | Kostenky, Avdejevo, Dolni Vestonice, Brasempoy | NARAMKY |

© um.co.ua -