Persona a jeji organicky zaklad

  1. Das Personal einer Firma.
  2. In this text the author presents a personalized view of what has happened in the first decades of modern computers in American education.
  3. INTERPERSONAL COMMUNICATION
  4. Interpersonal communication is contextual.
  5. Jungova persona aplikovana pro gravettien a stredni fazi mladeho paleolitu v konfrontaci se sociobiologickym pohledem Edwarda O. Wilsona.
  6. NEPRIMA PERSONA
  7. Persona - archeologie a paleoetnologie

,, Nemuzeme mit vetsi ani mensi vladu, nez nad sebou samym. "

Leonardo da Vinci

Nase chapani persony a jejich hlubsich korenu souvisi bezesporu s nasim postojem k psychologii a to konkretne, zda je pro nas psycholog doktorem v bilem plasti s nesmyslnym kulatym zrcatkem - nakukovatkem na hlave z kreslenych vtipu, kdy nedovedeme rozlisit psychologa od psychiatra a nebo zda je pro nas psychologie oblasti, ktere se otevirame tim vice, cim na nas negativneji pusobi dnesni stresove prostredi ve snaze zavcasu snizit rizikove faktory nekterych civilizacnich vlivu, zejmena stresu. Pochopeni podstaty persony zavisi na tom, zda vnimame psychologii jako vzdalenou vedu o cholerikovi a sangvinikovi apod., Ktera se zdravych a normalnich lidi vubec netyka nebo zda psychologii vnimame jako soucast naseho zivota, vyplyvajici z podstaty naseho specifickeho fungovani vnitrni psyche.

Otevrenost k psychologii souvisi s kulturni tradici te ci one zeme, kultury a prostredi. A samozrejme psychologie se rozpada na mnozstvi psychologii, skol a proudu a to nekdy jak vzajemne propojitelnych, tak paralelnich, ale i protichudnych. Moje snaha je venovat se prave tem psychologiim, ktere se daji propojovat s dalsimi obory a nemaji problemy se zobecnovanim. Tim se samozrejme konkretizuji a dostavam se do pozice, kdy musim nektere koncepce striktne odmitat a jine prijimat a rozpracovavat je. Predevsim stavim na moderni psychologii, ktera vyrustala zaroven s etologii a psychologii zvirat a lidi z padesatych a sedesatych let 20. stoleti a nyni je propojitelna s biochemii, neurologii a genetikou. A obracene, odmitam tradicni ,, velke "oficialni ,, statne-politizujici" koncepce at z toho nebo onoho konce sveta.

Tady je dobre vlozit naprosto praktickou poznamku, proc bylo v minulosti prehlizeno zakladani si na vizualnim dojmu u davnych lidi. Predevsim je personu mozne uplatnit jen tehdy, kdyz si sami sebe, svoji vizaz, sve chovani, sve teritorium, svoje predmety, objekty a podobne, dokazeme uvedomit. Je to spojeno jak s rozpoznavanim ostatnich, tak se seberozpoznanim a sebeuvedomenim. To bylo casto tradicne spojovano s inteligenci, ktera byla zviratum, ale i nekterym lidskym rasam odpirana. Takze tento luxus sebepoznani mel lezet take mimo ,, ony davne primitivy ".

Kdyz jsem sledoval televizni porady, kde protagoniste predvadeli, jak je simpanz inteligentni, ze se na rozdil od ostatnich zvirat v zrcadle pozna, napadlo me pochopitelne stejne otestovat kazdeho leguana, ktereho jsme doma meli trvale nebo i docasne na hlidani. Vedel jsem o jedinem leguanovi, ktery zapasil se svym odrazem ve skle od Jiriho Gabrise z videnske zoologicke zahrady, ale vsichni moji (nebo mne docasne svereni) leguani (7 kusu) se rychle, doslova v minutach naucili rozeznat v zrcadle a jako dospeli naprosto nevsimave zrcadla mijeli, prestoze jindy, kdyz byl za sklem jiny, novy, cizi leguan, se po svem vehementne dozadovali, abych je k nemu pustil, ze ho "jen zabiji".

Kdyz jsem dane skutecnosti a souvislosti probiral s psychologem Pavlem Chroncem vysvetlil mi, ze na rozdil od obecne rozsirene predstavy, ktera si poznavani jednotlivcu i sebe sama vysvetluje inteligenci, pristupuji k teto oblasti psychologove zcela odlisne. Simpanzi, orangutani, bonobove, delfini, leguani zeleni a lide maji spolecneho jmenovatele a to je slozity socialni zivot, kdy jedinym letmym pohledem musi kohokoli vizualne okamzite a bezproblemove identifikovat. K tomu jim slouzi specialni organicke centrum v mozku. Toto centrum, kdyz je nemoci nebo urazem poskozeno, ma to za nasledek, ze clovek muze byt jak chce inteligentni a zastavat vyznamne misto, proste nepozna toho pana v zrcadle ani tu pani, se kterou zije. Tim zaroven vysvetluji, proc ma cenu se zabyvat u davnych lidi personou a jeji vizualni formou (pro cloveka jako zivocicha s velmi dulezitym smyslem pro vizualni informaci). U cloveka se opticke seberozpoznavani zacina rozvijet asi kolem 18 mesicu a melo by byt ukonceno ve dvou letech, kdy se dotycny ihned pozna v zrcadle. Nekteri badatele spojuji toto obdobi s rozvojem empatie, ktere casove navazuje na seberozpoznavani v zrcadle. Zdanliva souvislost ve skutecnosti vsak spis jen koreluje s postupnym rozvojem aktivity jednotlivych center, ktere se stavaji funkcni.

Zaroven to ukazuje, ze pro pochopeni funkce mozku je realnejsi takovy model, ktery je podobny skrini plne zasuvek, kdy kazda zasuvka skryva nejaky program, a kdyz nejakou zasuvku nemate - nechybi vam tam jen konkretni program, ale i uplna schopnost dane tema resit, byt byste byli sebeinteligentnejsi. V praxi se s tim setkavame u ruznych poruch takovych specifickych ,, zasuvek ", asi uplne nejbezneji napriklad u dysgrafie ci dyslexie. Lide s blokem nebo poruchami funkci mozku pro ukoly psani a cteni mohou mit sebevetsi inteligenci a rada dalsich zasuvek je perfektni, ale to nijak nemuze ovlivnit absenci smyslu rozpoznavat a orientovat se v oblastech spojenych s psanim a ctenim. Jejich rozbita ,, zasuvka "s urcitym ,, programem" jde ,, otevrit "jen z casti a program se nemuze nikdy uplatnit naplno. Toto lidskemu oku skryte postizeni je vsak zdrojem rady zasadnich nedorozumeni. Pro ucitele je takovy zak sice oficialne dysgrafik, ale ve skutecnosti si rada ucitelu mysli, ze je zak proste jen nejakym smerem hloupy a tak k nemu jako k hlupakovi pristupuji (nasleduje jev Pygmalion). Pamatuji si, jak jedna pani ucitelka se ke mne duverne naklonila nad psychologickou diagnosou meho syna a zeptala se: "Ale co si myslite doopravdy?"

Vetsinou svoje osobni presvedceni a ,, znalosti "ucitele deklaruji v nerespektovani doporuceni k urcitemu pristupu k takovym detem od specialistu z pedagogicko-psychologickych poraden. A to konkretne nedodrzovanim doporuceneho psani doplnovacek misto diktatu a opisu. Zaky pak takovy svehlavy ucitel nici vlastne tim, ze o vysledne znamce nebo o uspechu ci neuspechu nerozhoduje zak, ale prave jen sam ucitel. U opisu a diktatu neni zak prakticky schopen se soustredit na nejake sz nebo iy a jeho znamka je statisticky predvidatelna. A rozdil mezi rychle pisicimi zaky a dysgrafiky a dyslektiky narusta , kdyz je ucitel (ka) na deti hodna a chce, aby i ty ,, hloupe "deti mely pekne znamky a tak diktuje tak, ze vyslovuje mekce I a tvrde Y a vubec podava jasnou verbalni napovedu. Bohuzel ale i vysadu takoveto napovedy mohou vyuzivat jen zcela zdravi jedinci, byt by nebyli nejak specialne talentovani a inteligentni. Pomalu pisici dysgrafik, zapasici pri kontrole napsaneho textu s jednotlivymi pismenky, ktere mu utikaji, schovavaji se a zase se nekde objevuji bez logickeho vztahu k tomu, co je na papire skutecne napsano, sotva staci sledovat diktat samotnych vet. A to jeste musi premyslet nad tim, co se vlastne diktuje, protoze diktaty maji obsah a je rozhodne lepsi premitat u psani nad popisovanymi deji, historickymi udalostmi nebo exotickym prostredim, nez venovat myslenky predem ztracenemu zapasu s hledanim pismen ai / y, mne / me , s / za podobne. Potiz je, ze dysgrafik pouziva ,, operacni pamet "pro ukol, ktery ostatni resi automaticky a jen se soustreduji na gramatiku. Vznika tak vetsi znamkovy rozdil mezi detmi s LMD a rychle pisicimi a rychle ctoucimi detmi. Jak by se lide divali na to, kdyby telocvikar nechal behat beznoheho chlapce chodiciho po rukou s normalne urostlymi spoluzaky a pokazde by ho nechal vystoupit, vynadal mu a dal mu spatnou znamku za vykon. Spolecnost by takoveho telocvikare odsoudila, protoze souvislosti jsou vizualne zjevne. Tam, kde vsak veci zjevne nejsou, nas lidi jako tvory, kteri maji zrak a sluch jako smyslove dominanty, plete, kdyz vidime vizualne zdrave dite ci zdrave zvire a nechova se se 100% vykonnosti, to prvni, co nas napadne je: ,, Pokud neco nedokaze, tak proto, ze zrejme nebude tak inteligentni jako my. " Pokud vidi lide postizeneho obsesivnim chovanim, jak z niceho nic mava nebo neco vykrikuje nebo se najednou prudce pohybuje a pred tim vypadal jako zdravy a silny clovek, tak mu casto jen reknou, aby toho nechal, protoze vubec nechapou, proc se dotycny tak chova.

A tak jako u beznoheho bezce, o vysledne znamce dysgrafiku a dyslektiku tak rozhoduje ucitel pomerem opisovacek a diktatu oproti doplnovackam. Tyto marne snahy cokoli zmenit na znamce z diktatu nebo pomalost a nepresnost cteni spojena nekdy nebo vlastne vzdycky s verejnym pranyrovanim, shazovanim a zesmesnovanim (sikanou) pred spoluzaky, jednoho dne musi dovest zaka k rezignaci a k ??nenavisti se ucit (uzkost paralizujici).

Na skolach v USA prave pro zaky a studenty s poruchami uceni (napr. ADD / ADHD) zavedli specialni odborne poradce, kteri spolu s ucitelem zakem a rodici postupuji jako tym pri zvladani potizi pri vyuce (Riefova, 1999). Nejedna se vsak o ekvivalent nasich psychologickych poraden, kdy pripada na jednoho psychologa neuveritelne kvantum zaku, kteri se do poradny dostanou statisticky jednou, nanejvys dvakrat do roka. Samozrejme pak o nejake tymove praci nebo uzsim ovlivneni ucitelu nelze mluvit. Proto se i u nas v posledni dobe objevuje snaha proskolovat o poruchach samotne ucitele. Nejedna se vsak o plosnou akci, ale jen o urcitou cast pedagogu, kteri po vyucovani maji urcite zaky ,, doucovat ". (Patri sem i otevirani specializovanych trid pro deti s LMD.)

Nejake studium psychologie na vysoke skole na mnohych ucitelich v tomto ohledu nezanechava mnohdy nejmensi stopu. Rozepisuji se zde, abych dostatecne durazne nastinil princip funkce oddelenych jednotlivych center v mozku. Psychologie se totiz neda nabiflovat, dokonce i s empatii jste vedle, psychologie je takovy skutecne paralelni a casto rafinovane skryty, slozity vnitrni svet s vlastnimi pravidly nebo rovnou s celymi soubory pravidel. Ve skutecnosti je proniknuti do psychologie katarzi, protoze vse je jinak, nez se jevi. Nejvetsi sok byva ze zjisteni, ze nase uplna kontrola ,, mne vlastnich, naprosto svobodnych "myslenek, rozhodnuti a vlastniho jednani je do znacne miry pouha iluze.

Osobne doporucuji skutecne si nachystat nejaky prakticky pokus z oblasti paralyzace pomocneho chovani, protoze lide si prave v teto oblasti casto predstavuji, jak by nekde oni sami nebo nekdo jiny hned nekomu potrebnemu pomahal. Ale v reale plati uzasne silna, zjevna a snadno predvidatelna paralyzace tohoto chovani, ktera je pro kazdeho skutecnym sokem, kdy musi prehodnotit svuj vlastni intuitivni odhad na zaklade realne skutecnosti.

Najdete si v patricnych publikacich takove popisy a vyzkousejte si je, teprve pak budete vedet, o cem vlastne pisi.

Mimochodem, kdyby na nasem miste byla jina, daleko beznejsi zvirata, spojovala by si seberozpoznavani a rozpoznavani tak, jak to delame nepresne nekdy i my - s inteligenci, ale delala by to na sve parkete a to na zaklade cichu a schopnosti rozlisovat charakteristicke individualni pachy . A jako ,, neinteligentni "zvirata by rozhodne hned vyradila jak simpanze, tak leguany i lidi, ktere spojuje velmi mizerny cich.

V posledni dobe se etologove venuji tzv. vytvareni vnitrni mapyu zivocichu spojene s heslem ,,zorientovat se". Mne osobne se ono zorientovani libi cim dal vic, protoze tak, jak etologove dokladaji schopnosti vnitrni mapyu hmyzu (vcely), dostava logiku prave i anatomicka mapa, kterou si zcela evidentne vytvareji nekteri zivocichove o sobe a o druhych. Predevsim je to zrejme ve skupine leguanu zelenych, kdyz si navzajem prohlizi odlisnosti, ale patri sem i prohlizeni vlastnich rukou v rannem veku. Stejne tak jsme byli se synem prekvapeni, kdyz si nas samec prohledl pozici jineho leguana, ktereho chtel zabit a ktery byl nami ochranovan na urcitem vzdalenem konci gauce, pak se nas domaci samecek nenapadne proplizil pod posteli a vynoril se presne v miste, kde jeste pred chvili skutecne jeho obet spocivala. Stejny orientacni smysl maji i ve vode lovici krokodylove.

Zorientovani se a vyznani se v okoli i v anatomii druhych je u nekterych zivocichu nutnosti k pochopeni vyznamu veci, smyslu reci tela a celkove i dilci situace. Navic etologove mluvi o zvlaste specifickych informacnich bodech jako o tzv. spoustecich schematech. Zorientovani se v telech zivocichu je vsak ruzne podle ruznych druhu zivocichu a tato schopnost vzrusta u dennich, spolecensky zijicich zivocichu, vyskytujicich se ve slozitem prostorovem prostredi a to vse za predpokladu, ze jejich nejdulezitejsim smyslem bude zrak a nejhorsim cich.

Zakladnim predpokladem pro uplatneni mechanismu vizualni persony tedy bude toto utvareni vnitrni mapy, zorientovani se a to vse spojene se schopnosti vhledu. Vhled zase sam jako nahle reseni problemu bez zkusebnich pokusu - uspechu a omylu totiz dost dobre nelze pochopit bez existence vnitrni mapy a zorientovani se a hypotetickeho prochazeni situace v mysli (mechanismy predstavivosti a fantazie). Na takove vnitrni mapy narazili i experimentatori se zrcadly, kdy zjistili, ze malpy a sloni, ackoli se nepoznaji v zrcadle, dovedou pomoci nej nalezt ukrytou potravu. Tj. chapou jeho iluzorni prostor jako odraz realneho sveta.




Uacute; vodem | Leonardo da Vinci | Duvod z pohledu vytvarnika | Proc? | Individualne subjektivni obraz sveta | Jake oblasti psychologie se v persone zpracovavaji? | Proc persona a co ocekavame od persony? | Dodnes vladne chaos | Dalsi duvody | Specifikace muzeologicke prezentace |

© um.co.ua -