Uacute; VOD DO METODIKY

  1. Kapitola osma: NASTIN UVODU DO REKONSTRUKCNI ETNOLOGIE
  2. Metodika propagace vysledku rekonstrukcni paleoetnologie - uvod do oblasti
  3. Modelova rekonstrukcni paleoetnologie-uvod do metodiky
  4. Uacute; vod
  5. Uacute; vod do dejepisu - kulturni antropologie a historie
  6. Uacute; vod do metodiky umelecke a modelove rekonstrukcni paleoetnologie

Modelova rekonstrukcni paleoetnologie vytvari hypoteticke modely kultur ci komunit a zivota v nich. A to na zaklade znamych vstupnich dat, ktera dale rozviji, chybejici vstupni data pokusne nahrazuje umelymi predpoklady v modelech pripominajicich skutecne chovani kultury v prepokladanych podminkach. Takove modely nechava generovat, aby byla zkoumana jejich zivotaschopnost. Tim mimo jine dojdeme i k vysledkum jako jsou napr. formy, charakter a mnozstvi artefaktu a objektu a jejich zpusob archeologizace. Prave takove vystupy muzeme zpetne kontrolne porovnavat s dnesni realitou cetnosti a charakteru ulozeni archeologickeho materialu dane kultury. Pri takovem porovnavani hypoteticke modely optimalizujeme. Tj. modely upravujeme tak, aby se co nejvice priblizily archeologicke realite. Modely mohou byt pritom kresebne, plosne, prostorove, pocitacove, experimentalni i myslenkove.

Sledujeme tyto modelove nahledy: psychologicky, spolecensky, ekonomicky (socialni vztahy a suroviny), ekologicky (niky pro urcite formy cloveka, pro komunity a pro spolecnosti), evolucni principy (gradualisticky model, model skoku a stazi, hypertrofickou tvorivost, geneticky drift), selekcni principy a podobne.

Jedno ze zakladnich pravidel v rekonstrukcni paleoetnologii vyzaduje, aby jedna vec, jedna oblast, byla proverena z nekolika moznych uhlu. Teprve kdyz se z pohledu nekolika, nejlepe alespon tri nebo ctyr ruznych oblasti dojde ke stejnemu vysledku, je mozne takovy vysledek povazovat za reprezentativni natolik, ze lze pristoupit k sugestivni ci emotivni rekonstrukci pro verejnost ale i pro paleoetnology same.

Takove hypoteticke modely spolecnosti a kultur jsou tim verohodnejsi a prinosnejsi, cim vice skutecnych psychickych realnych mechanismu zahrneme ke kazdemu hypotetickemu jedinci. Snazime se varovat rychlenych a ukvapenych soudu. Cokoli lze vysvetlit uz z pozice statistisky pravdepodobnejsiho deje, to je vitano, a muze byt pak porovnavano s heuristickymi modely.

Vytvarne navrharsky model stanoveni neprime persony (pro gravettien) -srovnani s archeologickym materialem. Prima persona z gravettienu je prevedena do hypoteticke podoby predmetu, kde se uplatnuje neprima persona a nyni se vyhledavaji takove dalsi artefakty, ktere jsou podobne nebo identicke s hypoteticky stanovenym materialem. To je oblast prace s kulturnimi vzorci (urcite pravidlo nebo soubor pravidel charakteristicky pro urcitou kulturu). Zde je moznost primeho porovnani skutecneho s predpokladanym. Nesmime ani zapominat na variacni skalu na jedne strane a na zvyklostni predpisovy postup na strane druhe.

Pomer dochovatelnych a nedochovatelnych materialu- Jednim z dulezitych ukazatelu pro jednotlive typy kultur je pomer archeologickynedochovatelnych materialu vuci dochovatelnym v jedne kulture. Sledujeme etnologicky material a sledujeme promeny techto pomeru v souvislosti s charakterem kultury, jeji ekonomikou, ekologickym zacleneni, specializaci, klimatem apod. Tento pomer slouzi ke kontrole dat na rekonstrukcich (prevazne tabulovych).

Statisticky pomer forem artefaktu- Podle charakteru a uziti artefaktu. Napriklad sledujeme, ze u prirodnich narodu v aridnich oblastech prevazuji urcite typy artefaktu, jako lehke prenosne sitky, objevuji se artefakty pro uchovavani tekutiny, kuchynske nastroje, lovecke nastroje a to vse v urcitych pocetnich a objemovych pomerech a posloupnostech. Jine pomery vidime u prirodnich etnik zijicich v tropech a zde muzeme zase konkretizovat, zda se jedna o populaci u pobrezi, u velke reky s urcitym charakterem, v pralese, ci parkovem lese. Sledujeme i promeny kultury v dobe destu a v obdobi sucha. A zase sledujeme zmeny pomeru u severskych etnik, u ruzne specializovanych severskych etnik a podobne. Je dulezite, ze rada statisticky nejcasteji se objevujicich artefaktu je ve sve podstate nedochovatelna. Tyka se to predne dopravnich prostredku a predmetu urcenych k preprave a predmetu napomahajici snadnejsi preprave. Objemove jsou nejvetsimi artefakty obydli, ktera jsou zase z nejvetsi casti nedochovatelna a dokonce rada pobytu v krajine je mozna mimo archeologicky zaznam. Konkretni rekonstrukce tak mohou byt velmi snadno porovnany s temito statistickymi udaji a snadno se zjisti, ze napriklad nektere typy artefaktu na urcite tabulove rekonstrukci zcela chybeji a tim je pak mozne takove kompozice prekvalifikovat jako neverohodne a scestne.

Statisticky pomer forem jednotlivych cinnosti- Je podobny jako u predchoziho pomeru, u prirodnich etnik sledujeme ruzne aktivity, jejich charakter, cas, ktery je jim venovan. Sledujeme ruzna etnika v ruznych prostredich, v ruznych obdobich a casovych cyklech. Udaje zaclenujeme do modelove rekonstrukcni paleoetnologie, nebo je pouzivame ke kontrole stavajicich rekonstrukci. Napriklad tabulove rekonstrukce jsou v poradku, kdyz zachycuji velke pracovni usili v dobe priprav velkych lovu nebo zpracovavani velkeho objemu koristi, jsou vsak chybne, kdyz pri jinych prilezitostech vypousti hry, odpocinek, hygienu, krasleni, poklid, sneni, spanek a zahalku (srovnej s Murdockem / Wilson, 1978 /).

Schema starickeho obrazu Zdenka Buriana nam ukazuje nepomer kamenne industrie, ktera je predvadena v cele skale kolekce nalevo dole. Tyto nastroje slouzi v reale k dalsim cinnostem a dalsi vyrobe z jinych materialu a celkove vedou k produkci rady etnografickych predmetu. Tady vsak zadne takove predmety nevidime. Jedine uziti je drzeni pestniho klinu.jako zbrane proti nosorozcum. Vidime zde dale odkaz zFilildova Muzea (jak jiz prednasel na prelomu stoleti Jan Jelinek) hola bezmasa kost symbolizuje nouzi, zoufalost a hlad. Hadry pres boky neochrani telo proti pripadnemu drsnemu klimatu. Moje upozorneni - stalo se jiz neblahou tradici na ,, rekonstrukcich ", u ohne nenajdeme zadnou zasobu paliva, jak by bylo logicke.

Experimenty- Dalsi oblasti, ktera nam muze prozradit nektera fakta ze zivota davnych lidi, jsou parazite a jejich geneticky material. V ramci textilu (viz Persona) jsme si povsimli v teto souvislosti parazitu zijicich v odevech, jako je napriklad ves satni a jejiho mozneho, ??geneticky stanovitelneho ,, veku ". Ale je take mozne napriklad stanovit delku loveckeho zpusobu zivota, kdy se zcela pravidelne koristi cloveka stali vepri. Takovym specifickym parazitem je lidska tasemnice a znovu jeji delka existence jako samostatneho druhu ukaze pomoci genetiky minimalni dobu pravidelne konzumace veproveho. Podobne se jiz zpracovavaly materialy kolem psu a jejich domestikace.

Co se stane, kdyz se neandrtalci na schematu Burianova obrazu stehuji? Nesou takovy a takovy objem veci. Vejde se do tohoto objemu prikryvka pro kazdeho? Zimni odev pro kazdeho? Je tam dost zasob na cestu, je tam nejaka forma prenosneho obydli?

V reale se vsak nemusi jednat vzdy jen o experimenty prirodovedne povahy, mohou to byt proste fyzicke experimenty - jak co zhotovit, jak co uzit a podobne. Muzeme pristoupit ik takzvanemu myslenkovemu pokusu otazkou ,, Co se stane kdyz ...? "Je to typ experimentu, ktery sveho casu pouzival Albert Einstein. Experiment je soucasti kritickeho uvazovani a vedy, proto se musi vzdy automaticky zaclenovat do rekonstrukcni paleoetnologie a nemuze tvorit nejakou samostatnou, izolovanou oblast. Vyclenovat experiment z oboru, branit se experimentu, je pruvodnim znakem vedniho oboru prozivajiciho krizi kritickeho pristupu.




REKONSTRUKCE VE SLUZBACH ARCHEOLOGIE | PALEO - ETNOLOGIE | MICHANI KARET | Zakladni pojmy | Obecna rekonstrukcni paleoetnologie | Umelecka rekonstrukcni paleoetnologie - uvod do metodiky | Rekonstrukcni metamorfozy | Rekonstrukcni transformace az imitace | Rekonstrukcni imitace | Umelecka kvalifikovana volna predstava |

© um.co.ua -